24 C 104/2023-21 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 602,14 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru na základě, které právní předchůdkyně žalobkyně umožnila žalovanému přečerpaní spočívající ve zpřístupnění peněžních prostředků žalovanému nad rámec aktuálního zůstatku na účtu ve sjednané výši a za dohodnutých podmínek. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit související úroky, případné další platby, kontokorent byl splatný na požádání v souladu s čl. 2 Smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svých smluvních závazků ve smyslu bodu IV. Smlouvy, a tak postupitel využil svého oprávnění uvedeného v IV. Smlouvy a požádal o úhradu dlužné částky. Dlužná částka byla převedena na evidenční účet. Pohledávka se tak stala ke dni převodu splatnou dle ustanovení IV. Smlouvy. Celkový dluh žalovaného z výše uvedené Smlouvy, tak tvoří dlužná jistina a úroky z prodlení. Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla postoupena i pohledávky za žalovaným. Žalovaný neuhradil ničeho ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., žalobkyně ani žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Dne [datum] uzavřel žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyní společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru na sporožirovém účtu (kontrokorent), v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, jehož čerpání bylo účtováno na sporožirovém účtu [číslo]. Žalovaný se zavázal hradit dluh z kontokorentu včetně úroků a cen za služby nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání kontokorent, po splacení byl žalovaný oprávněn kontokorent opakovaně čerpat (smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze dne [datum]). Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (poslední výzva před podáním žaloby ze dne [datum]). Dne [datum] převedla právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na evidenční účet pohledávek, neboť žalovaný svůj dluh nesplácel řádně a včas. Částka nepovoleného přečerpání činila 30 602,14 Kč (Oznámení o navýšení jistiny pohledávky ze dne [datum]). Následně právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], podací arch). Žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky právním zástupcem žalobkyně (předžalobní upomínka ze dne [datum], podací arch). 6. Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 30 602,14 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 zák. č. 89/2012 Sb.), na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal úvěr splácet. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by svůj závazek vyplývající ze shora citované smlouvy splnil řádně a včas či že by na úhradu svého závazku něčeho zaplatil. S ohledem na shora uvedené byla žalovanému uložena povinnost k zaplacení částky ve výši 30 602,14 Kč jakožto částky nepovoleného přečerpání úvěru (§ 2395 zák. č. 89/2012 Sb.). Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ust. § 1879 a 1880 zák. č. 89/2012 Sb. 7. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení se opírá o ust. § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalovanému zaplatit žalobkyni částku 3 403 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Výše této náhrady nákladů řízení je za situace, kdy advokát ve věci plně úspěšného účastníka za řízení (toto bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a jeho předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč) vykonal tři úkony právní služby (jednoduchá výzva k plnění, převzetí a příprava zastoupení a podání návrhu na zahájení řízení dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), dána odměnou tohoto advokáta ve výši 1 500 Kč, tj. 3 x 500 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 1 odst. 2 věta prvá, § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 2 vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), a náhradou jeho hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. 100 Kč za jeden každý úkon právní služby (§ 2 odst. 1 a 14b odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), jakož i 21 % DPH z jeho odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Výše náhrady nákladů řízení je dále dána soudním poplatkem ve výši 1 225 Kč (§ 4 odst. 1 zák.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a položka 2 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků). 9. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 10. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.