24 C 166/2023-23 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se svou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 13 007 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o nájmu bytu dne [datum] na dobu určitou. Žalovaný se tak stal nájemcem bytu [číslo] v domě [adresa], ulice [ulice], [obec a číslo], k.ú. [část obce]. Žalovaná je povinna hradit žalobci měsíčně nájemné spolu se zálohami na úhradu plnění poskytovaných společně s užíváním bytu řádně a včas, přičemž toto je splatné vždy do posledního dne v měsíci. Žalobce eviduje za žalovanou dlužnou částku ve výši celkem 13 007 Kč, skládající se z nedoplatku na nájemném za měsíc listopad [rok] [rok] ve výši 3 709 Kč a za měsíc prosinec [rok] ve výši 9 298 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná hradila nájemné v roce 2022 s prodlením, požaduje dále žalobkyně částku 1.921,08 Kč jako kapitalizované úroky z prodlení. Žalovaná žalobci dlužnou částku neuhradil, a to ani po zaslání upomínky ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když právní zástupce žalobkyně s tímto postupem vyslovil souhlas již v podané žalobě (č.l. 6 spisu) a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 5. Dne [datum] byla mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem uzavřena smlouva o nájmu bytu, na základě níž pronajímatel přenechal nájemci do užívání byt [číslo] o velikosti 2+1 ve 6. patře domu [adresa] ulice [ulice] v [obec a číslo] – [část obce], kdy nájem byl sjednán na dobu určitou a nájemce se ve smlouvě zavázal hradit nájemné a zálohy na úhradu plnění poskytovaných společně s užíváním bytu měsíčně ve výši, jaká je uvedena v evidenčním listu (nájemní smlouva ze dne [datum], výpis z katastru nemovitostí, protokol o převzetí bytu). Nájemné bylo sjednáno ve výši 120 Kč za 1m2 a poskytování služeb spojených s nájmem bytu a náhrada za toto plnění se stanovení dohodou a konkrétní výše měsíčního nájemného a záloh na úhradu cen služeb je uvedena v evidenčním listu. [ulice] nájemné spolu se zálohami se žalovaná zavázala hradit v dohodnutém termínu, nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce, za který se platí nájemné (čl. V. smlouvy). Výše nájemného a záloh za služby od [datum] činila 9 298 Kč (evidenční list pro výpočet nájemného ze dne [datum]). Žalovaná neuhradila nájemné za měsíc listopad [rok] ve výši 3 709 Kč a za měsíc prosinec [rok] ve výši 9 298 Kč, celkem tedy 13 007 Kč (Evidence předpisů a plateb). Žalovaná se opozdila s úhradou nájemného a služeb v měsících březen až listopad [rok], dlužný kapitalizovaný úrok z prodlení za toto období tedy činí 1 929,9 Kč, žalobkyně však v řízení požaduje pouze 1 921,08 Kč (Výpočet příslušenství pohledávky). Žalobce žalovanou opakovaně upomínal o úhradu dluhu (Upomínka ze dne [datum], Předžalobní výzva ze dne [datum], potvrzení podání). 6. Po provedeném řízení a dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že žalovaná byla v předmětném období, tedy v březnu až v prosinci [rok] nájemcem bytu [číslo] v domě [adresa] (§ 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku). S tím se pojila povinnost žalované řádně a včas platit nájemné, poplatky za bytové vybavení a za služby v celkové výši 9 298 Kč měsíčně. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by nájemné a poplatky byly zcela a včas uhrazeny. V řízení rovněž nebylo ze strany žalované tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by k zániku nájmu bytu došlo před měsícem prosincem [rok]. Z daného důvodu žalovanou stíhá povinnost k úhradě nájemného a poplatků za služby za dobu trvání nájmu a povinnost k úhradě úroku z prodlení. S ohledem na shora uvedené byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku 13 007 Kč na nájemném, a částku 1 921,08 Kč na dlužných úrocích z důvodu pozdní úhrady nájemného. 7. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení se opírá o ust. § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 500 Kč Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a pět částek paušální náhrady po 100 Kč – dle ustanovení § 151 o. s. ř., § 1 odst. 3 písm. a), b) a c), § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (tj. výzva k plnění před podáním žaloby, sepis žaloby, příprava k jednání a účast při soudním jednání dne [datum] a [datum]). S ohledem na skutečnost, že se jedná o náhradu nákladů řízení žalobce, nikoliv o odměnu zástupce, soud nepřiznal náhradu za DPH a ze stejného důvodu uložil žalovaným náhradu zaplatit přímo žalobci, nikoliv k rukám jeho zástupce. 9. Soud při určování náhrady nákladů postupoval podle citované vyhlášky, byť byl žalobce v dané věci zastoupen advokátem. Žalobce je statutárním městem, největší veřejnou korporací v České republice, která je povinna spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu. Je k tomu vybaven organizačními složkami finančně i personálně, a to prostředky, které plynou především z veřejných rozpočtů. Není tedy důvodu, aby výkon svých práv a povinností přenášel na soukromou osobu (advokáta). Jako účelně vynaložené náklady tak soud zastoupení žalobce advokátem neshledal. Taktomu mohlo být v případě mimořádně obtížného sporu, nikoli však v případě běžného sporu o nárocích žalobce plynoucích z nájmu bytu. Zároveň soud podání žalobce posoudil jako podané na ustáleném vzoru, neboť jej právní zástupce žalobce používá opakovaně v mnoha sporech vedených u zdejšího soudu.