24 C 193/2023-23 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 159,65 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (původně [právnická osoba]) (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru na základě, které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč a zároveň mu byla poskytnuta kreditní karta. Žalovaný se ve smlouvě zavázal úvěr splácet v minimálních měsíčních splátkách sestávajících se ze sjednané procentuální výše částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci, a to včetně úroků a poplatků. Úrok byl sjednán ve výši 25,08 % ročně. Žalovaný však nesplácel úvěr řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně tak smlouvu ke dni [datum] ukončila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 19 572,29 Kč. Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla postoupena pohledávka za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dne [datum]. Po postoupení pohledávky žalovaný uhradil 3 000 Kč. Ke dni podání žaloby pohledávka činila 18 159,65 Kč, která je tvořena dlužnou jistinou ve výši 14 614,65 Kč, poplatky ve výši 3 545 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., žalobkyně ani žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Dne [datum] uzavřel žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (poté [právnická osoba]) smlouvu o úvěru, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, zároveň žalovanému byla vydána kreditní karta. Žalovaný se zavázal hradit poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách, zároveň žalovaný mohl čerpat další úvěr prostřednictvím kreditní karty. Na tento se žalovaný zavázal splácet minimální splátku dle dispozic ke smlouvě. Úroková sazba úvěru byla sjednána ve výši 25,08 % ročně (smlouva o úvěru ze dne [datum], obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, dispozice ke smlouvě [číslo] produktové podmínky revolvingového úvěru). Žalovaný úvěr čerpal (výpisy z účtu). Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila, když žalovaný neplnil povinnosti ze smlouvy řádně a včas (upomínka a rozhodnutí o zesplatnění ze dne [datum]). Následně právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její příloha [číslo] dohoda ze dne [datum], Potvrzení ze dne [datum], Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], podací lístek). Žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky právním zástupcem žalobkyně (výzva k plnění ze dne [datum], podací lístek). 6. Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 18 159,65 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba], [IČO], ([právnická osoba]) a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 a násl. o. z.), na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal úvěr splácet. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by svůj závazek vyplývající ze shora citované smlouvy splnil řádně a včas či že by na úhradu svého závazku něčeho zaplatil. S ohledem na shora uvedené byla žalovanému uložena povinnost k zaplacení částky ve výši 18 159,65Kč jakožto dlužné částky plynoucí ze smlouvy o úvěru (§ 2395 a násl. o. z.). Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ust. § 1879 a § 1880 zák. č. 89/2012 Sb. 7. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., v (původním) znění. 8. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalovanému zaplatit žalobkyni 2 252 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Výše této náhrady nákladů řízení je za situace, kdy advokát ve věci plně úspěšného účastníka za řízení (toto bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a jeho předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč) vykonal tři úkony právní služby (jednoduchá výzva k plnění, převzetí a příprava zastoupení a podání návrhu na zahájení řízení dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), dána odměnou tohoto advokáta ve výši 900 Kč, tj. 3 x 300 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 1 odst. 2 věta prvá, § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), a náhradou jeho hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. 100 Kč za jeden každý úkon právní služby (§ 2 odst. 1 a 14b odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), jakož i 21 % DPH z jeho odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Výše náhrady nákladů řízení je dále dána soudním poplatkem ve výši 800 Kč (položka 2 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků). 9. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 10. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.