24 C 46/2023-22 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 30 850 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že dne [datum] provedla na základě žádosti [anonymizována tři slova] [obec] odtah motorového vozidla [registrační značka], jehož provozovatelem je žalovaná. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní a nebylo vyzvednuto. V souvislosti s odtahem vznikl žalobkyni nárok na úhradu ceny za odtah a na parkovné, přičemž výše ceny je stanovena příslušným nařízením [anonymizováno] [obec] účinným v den odtahu vozidla (od [datum] nařízení čl. 2 z r. [rok]). Parkovné je počítáno za každý započatý den podle nařízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná dosud nevyzvedla předmětné vozidlo z odtahového parkoviště, je předmětem této žaloby dluh za parkovné za období od [datum] do dne vyhotovení žaloby ([datum]) ve výši 30 850 Kč (617 dnů x 50 Kč parkovného/den). Ke dni podání žaloby nebylo ze strany žalované na tento dluh uhrazeno ničeho. Žalobkyně k úhradě žalovanou vyzvala výzvou dle § 142a o.s.ř. ze dne [datum]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když žalobkyně vyjádřila souhlas výslovně ve svém návrhu (č. l. 5 spisu) a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z čl. VI. zřizovací listiny žalobkyně soud zjistil, že předmětem činnosti žalobkyně je zajišťování přemisťování nalezených a opuštěných vozidel předaných [stát. instituce] včetně jejich hlídání (bod 2.5), dále provádění odtahů vozidel na příkaz strážníků [anonymizována tři slova] [obec] a [anonymizována dvě slova] (bod [číslo]) a zajišťování jménem [anonymizováno] [obec] správy a vymáhání neuhrazených pohledávek [anonymizováno] [obec] za odtah a parkovné motorových vozidel, a to dle pravidel schválených [jméno] [anonymizováno] [obec] (bod [číslo]) (zřizovací listina). [jméno] za služby parkovišť takto odtaženého osobního automobilu na nepřetržitě střeženém parkovišti činí za první až třetí započatý den 250 Kč/den, za čtvrtý až sto osmdesátý započatý den 400 Kč/den a za sto osmdesátý prvý den až do dne vyzvednutí vozidla 50 Kč/den (nařízení [územní celek] [číslo] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel). Dne [datum] provedli pracovníci žalobkyně z rozhodnutí strážníka městské policie odtah vozidla [registrační značka] (protokol o odtahu vozidla [číslo]). V kartě vozidla [registrační značka] je jako vlastník a provozovatel vozidla evidována [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO]. Dle sdělení [právnická osoba] a.s. a kupní smlouvy č. [anonymizováno] ze dne [datum] bylo vlastnické právo k vozidlu převedeno z prodejce [právnická osoba] na žalovanou (karta vozidla, kupní smlouva č. [anonymizováno] ze dne [datum], dopis ze dne [datum]). Žalovaná byla k převzetí vozidla a zaplacení nákladů odtahu a služeb parkoviště opakovaně vyzývána (dopis ze dne [datum] s dodejkou, ze dne [datum] s dodejkou, žádost o informaci ze dne [datum], sdělení ze dne [datum], dopis ze dne [datum] s dodejkou a výzva ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení ceny za služby parkoviště za období počínající dnem [datum] počítané v ceně 50 Kč za den (předžalobní výzva ze dne [datum]). Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 30 850 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] provedla odtah předmětného vozidla a následně bylo vozidlo přemístěno na parkoviště žalobkyně. Za období od [datum] do [datum] žalobkyni náleží nárok za cenu za parkovné v sazbě za parkovné od sto osmdesátého prvního dne uskladnění vozidla ve výši 50 Kč/den podle § 2 odst. 3 písm. c) nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel, celkem 30 850 Kč. Žalovaná v řízení nerozporovala, že byla vlastníkem a provozovatelem uvedeného vozidla, ani netvrdila, že by k odtahu vozidla v předmětný den nedošlo, kdy vlastnické právo žalované bylo prokázáno kupní smlouvou ze dne [datum]. Ze strany žalované nebylo v řízení tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by na úhradu svých závazků za odtah a parkování vozidla čehokoli uhradila. Ze shora uvedeného tak jednoznačné vyplývá, že žalovaná byla v žalovaném období vlastníkem a provozovatelem vozidla ve smyslu § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb. Odtah vozidla dle § 45 odst. 4 zákona 361/2000 Sb. je prokázán protokolem o odtahu vozidla. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. S ohledem na prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb.) současně rozhodl o příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 412 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v 1 234 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 850 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Soud rozhodl o aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní u zdejšího soudu opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.