33 C 163/2022-29 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 6 964,75 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč na účet uvedený ve smlouvě. S ohledem na to, že žalovaný řádně neplnil své závazky vyplývající ze smlouvy, když nehradil dohodnuté splátky řádně a včas, došlo k zesplatnění celého úvěru, což žalobkyně oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum] s tím, že dlužná částka činila 26 149,34 Kč a stala se tak novou jistinou. Žalovaný se mimo jiné v souladu s čl. 6 Smlouvy zavázal pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny úvěru uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení, přičemž žalobkyně s žalovaným se v čl. 6 Smlouvy dohodli, že souhrn výše všech ze strany žalobkyně uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný své závazky i přes výzvy žalobce jakkoliv neplnil, bylo ze strany žalobce zahájeno soudní řízení, jehož výsledkem byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 č.j. 24 C 156/2019-21 ze dne [datum rozhodnutí], kterým bylo mimo jiné rozhodnuto, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částky představující smluvní pokuty dle čl. 6 6.5. Smlouvy, tedy částky ve výši 998 Kč a 4 053,25 Kč. [příjmení] ve výši 4 053,25 Kč představovala smluvní pokutu dle bodu 6.5. Smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 26 149,34 Kč, a to za období prodlení žalovaného s úhradou této nové jistiny úvěru do [datum]. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny úvěru však trvalo i po datu [datum]. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.5. Smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru i za následující období. Nyní tedy žalobkyně požaduje na žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 26 149,34 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 6 964,75 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný ničeho na svůj dluh z titulu této smluvní pokuty neplnil, byla žalovaném zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne [datum], avšak opět bezúspěšně. Celkem tedy žalovaný dluží žalobkyni částku 6 964,75 Kč, kterou ani přes veškeré upomínky žalobkyni dosud neuhradil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s úhradou této částky do prodlení, požaduje žalobkyně v rámci této žaloby i zaplacení zákonného úroku z prodlení a rovněž i náhrady nákladů řízení. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum], ke kterému se žalovaný, ač řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil. Žalovanému bylo předvolání k uvedenému jednání doručeno dne [datum] s tím, že jeho součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. 4. Žalovaný, jak již shora uvedeno, se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, zástupce žalobkyně, která se dostavila k jednání, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Soud vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. 5. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. 6. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), v platném znění, v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru § [číslo], § [číslo] odst. 1 a § 2316 zák. č. 89/2012 Sb. a dále dle ustanovení § 2048 a násl. o.z. o smluvní pokutě. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 667 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a odměnou advokáta za první tři úkony právních služeb ve snížené výši po 200 Kč za 1 celý úkon dle ustanovení §14b odst. 1 bod 1 advokátního tarifu (1/ převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a) cit. vyhlášky, 2/ podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d) cit. vyhlášky a 3/ výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé - § 11 odst. 1 písm. d) cit. vyhlášky) + náhradou hotových výdajů za tyto tři úkony právních služeb po 100 Kč dle ustanovení §14b odst. 2 advokátního tarifu + 21 % DPH ve výši 189 Kč. Dále pak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení za čtvrtý úkon právní služby (4/ účast na jednání soudu dne [datum] - § 11 odst. 1 písm. g) cit. vyhlášky), a to již v plné výši 1 500 Kč + režijní paušál za tento úkon ve výši 300 Kč + 21 % DPH ve výši 378 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 8. O lhůtě k plnění, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, soud rozhodl v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.