33 C 170/2022-24 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 24 232,81 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřel původní věřitel - společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě této Smlouvy byl žalovanému po prověření jeho úvěruschopnosti poskytnut úvěr ve výši 80 000 Kč. Za poskytnuté finanční prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 19,01 % ročně dle odst. 5.2 Smlouvy a dále poplatky dle Smlouvy a platného Ceníku. Žalovaný se dále ve Smlouvě zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 933 Kč, vždy nejpozději do 19. dne v měsíci. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. Dle smlouvy o úvěru byl původní věřitel oprávněn v případě, že dojde k prodlení se splácením poskytnutého úvěru, od smlouvy odstoupit, čímž se celý poskytnutý úvěr včetně příslušenství stane splatným. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy původního věřitele k zaplacení již splatných splátek úvěru a mimosoudní vymáhání dlužních splátek bylo neúspěšné, využil věřitel svého práva a prohlásil dne [datum] celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný se tak počínaje dnem následujícím dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu. V souladu s platným právním řádem pak byla dlužná částka nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Dlužná pohledávka tedy činí částku 24 032,81 Kč na jistině dluhu, částku 200 Kč na poplatcích, částku 4 474,20 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 8,50 % p.a. počítaného z jistiny úvěru od [datum] do [datum], částku 1 416,77 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek od [datum] do [datum] a dále smluvní úrok 8,50 % p.a. z částky 24 032,81 Kč od [datum] do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 8,50 % p.a. z částky 24 032,81 Kč od [datum] do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní přešla celá pohledávka na žalobkyni. Žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu opakovaně vyzývala, naposledy prostřednictvím předžalobní výzvy k plnění zaslané žalovanému právní zástupkyní žalobkyně, avšak bezúspěšně, žalobkyni proto nezbývá, než domáhat se svého práva soudní cestou a krom žalované částky s příslušenstvím požaduje i zaplacení náhrady nákladů řízení. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum], ke kterému se žalovaný, ač řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil. Žalovanému bylo předvolání k uvedenému jednání doručeno dne [datum] s tím, že jeho součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. 4. Žalovaný, jak již shora uvedeno, se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, zástupce žalobkyně, který se dostavil k jednání, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Soud vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. 5. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. 6. V posuzované věci se jedná o nárok žalobkyně vycházející ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky, tzn. o nárok ve smyslu ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), v platném znění, v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 326 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 970 Kč a odměnou advokáta za první tři úkony právních služeb ve snížené výši po 300 Kč za 1 celý úkon dle ustanovení §14b odst. 1 bod 1 advokátního tarifu (1/ převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a) cit. vyhlášky, 2/ podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d) cit. vyhlášky a 3/ výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé - § 11 odst. 1 písm. d) cit. vyhlášky) + náhradou hotových výdajů za tyto tři úkony právních služeb po 100 Kč dle ustanovení §14b odst. 2 advokátního tarifu + 21 % DPH ve výši 252 Kč. Dále pak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení za čtvrtý úkon právní služby (4/ účast na jednání soudu dne [datum] - § 11 odst. 1 písm. g) cit. vyhlášky), a to již v plné výši 2 100 Kč + režijní paušál za tento úkon ve výši 300 Kč + 21 % DPH ve výši 504 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 8. O lhůtě k plnění, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, soud rozhodl v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.