5 C 299/2015-420 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 603 730,25 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že dne [datum] po [údaj o čase] hodině na tramvajové zastávce [ulice] v [obec a číslo], [anonymizováno] ulici, nastoupila do 1. vozu soupravy tramvaje [číslo] poř. [číslo] jejichž majitelem a provozovatelem je žalovaná. Žalobkyně nastupovala do tramvaje jako poslední a po nástupu do vozidla se pokoušela posadit na volné sedadlo. Ještě před usednutím na sedadlo však došlo k prudkému rozjezdu tramvaje z výše uvedené zastávky [ulice] ke křižovatce s ulicí [ulice]. V důsledku tohoto prudkého rozjezdu tramvaje žalobkyně ztratila rovnováhu, pustila se madla, kterého se předtím přidržovala a upadla na podlahu tramvaje. Žalobkyně utrpěla pádem uzavřenou zlomeninu sedmého až dvanáctého žebra v levé části hrudníku, poškození obratle a traumatický hemotorax levé plíce. Při lékařském vyšetření dne [datum] byly zjištěny trvalé poúrazové následky v podobě nefunkční levé poloviny plic. V důsledku těchto následků se významným způsobem zhoršila kvalita života žalobkyně. Žalobkyně žila před úrazem aktivním životem. Pravidelně navštěvovala hodiny cvičení pro zaměstnance a bývalé zaměstnance Ministerstva financí a byla rovněž aktivní členkou Klubu českých turistů a turistice se pravidelně věnovala. Po prodělaném úrazu trpí žalobkyně zvýšenou dušností v důsledku nefunkční levé poloviny plic. Zvýšená fyzická námaha rovnající se chůzi po schodech do prvního patra způsobuje žalobkyni zvýšenou dušnost. Nemůže tedy ani cvičit a věnovat turistice nebo podobné zvýšené fyzické zátěži. To ji samozřejmě velmi omezuje v jejích aktivitách po úrazu. Žalobkyně byla nucena vyrovnat se po úrazu a v průběhu léčby a rekonvalescence úrazu se stresovými podmínkami při hospitalizaci, bolestí, omezením pohybu a omezenou schopností obstarávat běžné záležitosti denní potřeby. V důsledku úrazu tak došlo k zásahu do jejích přirozených práv, a to práva na zdraví a tělesnou integritu. Žalobkyně byla v důsledku prodělaného úrazu hospitalizována na chirurgické klinice Všeobecné fakultní nemocnice, a to ve dnech [anonymizováno] - [datum]. V souvislosti s touto hospitalizací byla žalobkyně nucena vynaložit náklady v podobě poplatku za třídenní hospitalizaci v nadstandardním pokoji Všeobecné fakultní nemocnice ve výši 3 150 Kč, neboť byla hospitalizována společně s inkontinentní pacientkou a trvale přítomný zápach v nemocničním pokoji řešil nemocniční personál permanentním větráním otevřeným oknem, což pro žalobkyni znamenalo vzhledem k ročnímu období nebezpečí prochladnutí a vzniku zápalu v druhé poloviny plic, což by pro žalobkyni mělo fatální následky. Přestěhování na jiný pokoj nemocnice se standardní péčí nebylo z kapacitních důvodů reálné. Žalobkyně rovněž v souvislosti s dopravou k hospitalizaci do Všeobecné fakultní nemocnice a zpět do místa svého bydliště byla nucena vynaložit poplatek za použití taxi služby v celkové výši 600 Kč, neboť pro dopravu z místa bydliště do nemocnice a zpět po ukončení hospitalizace již nebyla poskytnuta přeprava sanitním vozem. Žalobkyně byla také nucena uhradit poplatek za pobyt v nemocnici ve výši 100 Kč za každý den hospitalizace, tedy v celkové výši 600 Kč. Žalobkyně rovněž po celou dobu léčby vynaložila na pořízení léků a s tím spojenými zdravotnickými poplatky částku v celkové výši 15 642 Kč, a to dne [datum] částku 4 391 Kč, dne [datum] částku 314 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 644 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 490 Kč, dne [datum] částku 3 050 Kč, dne [datum] částku 2 189 Kč a dne [datum] částku ve výši 564 Kč. Žalobkyně podstoupila ve dnech 11. - [datum] rehabilitační poúrazovou léčbu v [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] [číslo] v [obec], za tento rehabilitační pobyt vynaložila žalobkyně, včetně dopravy z místa bydliště do lázeňského sanatoria a zpět částku ve výši 18 520 Kč. Popsaným úrazem byla žalobkyni způsobena škoda zvláštní povahou provozu tramvaje dle ustanovení § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku Touto škodou je ublížení na zdraví, za nějž náleží žalobkyni nárok na peněžitou náhradu podle ustanovení § 2958 OZ za vytrpěnou bolest a další nemajetkovou újmu. Dle metodiky přijaté občanskoprávním a obchodním kolegiem Nejvyššího soudu náleží žalobkyni peněžitá náhrada, a to dle diagnózy S2230 – zlomenina sedmé až dvanácté žebro vlevo-20 bodů, 6 × 20 bodů [číslo] bodů a dle diagnózy S2710 – traumatický hemotorax-75 bodů. Hodnota jednoho bodu činí dle výše uvedené metodiky 1 % hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství dle statistických údajů Českého statistického úřadu za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok, tedy pro rok 2014 - 250,35 Kč. Celkový počet bodů dle zmíněné metodiky činí 195 bodů. Žalobkyně tedy požaduje za utrpěnou újmu na zdraví peněžitou náhradu v celkové výši 48 818,25 Kč, dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky výši 500 000 jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu na jejích přirozených právech způsobených úrazem, jakož i způsobené duševní útrapy. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k náhradě této újmy, kdy žalovaná tyto nároky odmítla jako neodůvodněné. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že ve dne [datum] - [datum] podstoupila rehabilitační poúrazovou léčbu v [anonymizováno] nemocnice na [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] se sídlem [adresa]. Tento lázeňský pobyt byl žalobkyni předepsán za účelem rehabilitace poúrazového zdravotního stavu v důsledku úrazu, který žalobkyně utrpěla při pádu v tramvaji, jehož provozovatelem je žalovaný. Za tento rehabilitační pobyt žalobkyně vynaložila finanční částku ve výši 16 400 Kč, včetně DPH. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Žalovaná uvedla, že žalobkyně porušila prevenční povinnost a sobě se tak stala osobou, která výlučně nese odpovědnost za způsobenou újmu. Prevenční povinnost žalobkyně spočívala v tom, že při nástupu do tramvaje byla, dle jí akceptovaných podmínek přepravy, povinna se držet, eventuálně jednat za daných okolností tak, aby si nepřivodila újmu. Žalovaná uvedla, že žalobkyní úrazový děj nebyl prokázán a považuje tvrzení žalobkyně za vykonstruované s účelem domoci se na žalované finančního plnění. Pokud by se žalobkyně držela madla, respektive při nástupu a usedání do tramvaje jednala standardně, tak je nesporné, že je vyloučeno, aby došlo k pádu. Skutečnost, že tramvaje jsou vybaveny madly, eventuálně sedadly, kterých se může cestující pohodlně držet, považuje žalovaná za fakt, který nemá smysl dále rozvádět. Žalovaná uvedla, že předložila, že z výpisu z tachografu vyplývá, že pokud došlo k rozjezdu tramvaje, tak se jednalo o rozjezd plynulý, mírný a bez známek abnormalit. Dále žalovaná poukázala na to, že v průběhu řízení žalobkyně opakovaně uvedla, že se v okamžiku rozjezdu tramvaje žádného madla nedržela. Dále žalovaná uvedla, že neexistuje příčinná souvislost mezi okolností, za níž žalovaná odpovídá a vznikem újmy na straně žalobkyně. Žalovaná se neztotožňuje s argumentem založeným na absolutní odpovědnosti žalované za provoz dopravního prostředku, neboť má za to, že v daném případě je to žalobkyně, která výlučně způsobem nese díl odpovědnosti na její újmě. Žalovaná také sporovala požadovanou výši náhrady škody, kdy žalobkyně dle žalované neprokázala, že veškeré jí vynaložené výdaje spojené s léčbou souvisí s úrazovým dějem, respektive s důsledkem jednání žalované. Dále pokud jde o žalobkyní předložené faktury, nebylo žalobkyní prokázáno, že finanční prostředky byly vynaloženy v přímé souvislosti s léčbou, tedy že byly pro léčbu nezbytné. Dále žalovaná nesouhlasila s požadavkem na zaplacení částky 48 818,25 jako peněžité náhrady za utrpěnou újmu na zdraví, rovněž namítla neopodstatněnost nároku ve výši 500 000 představující újmu na přirozených právech, protože měla žalobkyně duševně strádat v důsledku poúrazové léčby a hospitalizace. Dále namítla, že ačkoliv má za to, že žalovaná nijak nenese žádný díl odpovědnosti na újmě žalobkyně, respektive že neexistuje příčinná souvislost mezi tímto údajným jednáním a údajnou škodou, z důvodu procesní opatrnosti uvedla, že požadovaná výše nemajetkové újmy je neodůvodněná a současně nepřiměřeně vysoká. 3. Vedlejší účastník na straně žalované uvedl, že taktéž navrhuje žalobu zamítnout. Uvedl, že žalobkyně si škodu přivodila výlučně svým vlastním zaviněním. Uvedl, že dle Policie České republiky bylo šetření přestupku odloženo, neboť nebylo shledáno cizí zavinění a v daném případě se nejedná o podezření ze spáchání trestného činu. Také byl proveden rozbor záznamu z elektronického tachografu, evidence evidenčních vozů [číslo] a [číslo]. Na zranění cestující, tedy žalobkyně, nebylo šetřením události shledáno cizí zavinění. U řidiče tramvaje [celé jméno svědka] nebylo šetřením zjištěno porušení předpisů D1/2. Na základě provedeného šetření nebyla zjištěna skutečnost, že by došlo k jednání majícímu znaky přestupku, popřípadě trestného činu, respektive, že by se přestupku, popřípad