52 C 202/2022-998 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne [datum], domáhal nahrazení rozhodnutí [anonymizována tři slova], ze dne ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo], kterým bylo zrušeno napadené rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [rok] [číslo]. – [anonymizováno] ze dne [datum] a věc byla vrácena k novému řízení. Žalobce podal žalobu pro dlouhodobé porušování zákonů žalovanou a pro nesprávnou interpretaci a aplikaci zákona číslo 500/2004 Sb. správního řádu, na [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], (dále jen [anonymizována tři slova], nebo [anonymizována tři slova]) ve spojení s [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], podle ust. § 244 zákona č. 99/1963 Sb. Správní orgán [anonymizována dvě slova] stupně, Odbor pro [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] [anonymizováno]. - [anonymizováno] podle ust. § 10 správního řádu, spolu s ust. § 129 odst. 1 zák. č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen "ZoEK"), na návrh 02, nařídil„ příkazem“ podle ust. § 150 odst. 1 správního řádu, že podle ust. § 64 odst. 1 ZoEK, je odpůrce povinen uhradit údajné dlužné ceny za poskytnutou službu elektronických komunikací v celkové výši 6.385 Kč, podle blíže neurčeného ref. čísla [anonymizováno] [tel. číslo], které není Účastnickou smlouvou ve smyslu ZoEK, k telefonní přípojce [číslo] v režimu vyhlášky FMS č. 108/1982 Sb., telefonního řádu. Dne [datum] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] orgán ČTÚ II. stupně, předseda Rady ČTÚ [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [část obce] pro nezákonnost zrušil rozhodnutí orgánu ČTÚ I. stupně odboru pro severočeskou oblast pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [rok] [číslo] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]. Správní řízení ČTÚ evidentně porušuje ústavně zaručená práva žalobce a porušuje zák. č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a zák. č. 500/2004 Sb. správní řád. Předně žalobce namítal, že se žalovanou ani jejími právními předchůdci, nikdy neuzavřel žádnou Účastnickou ani jinou smlouvu, v souladu s ust. § 53 odst. 9 zák. č. 40/1964 Sb.. V této věci návrh, ani nárok žalované nesouvisí s povinnostmi žalobce, stanovené zák. č. 127/2005 Sb., tedy žalovaná není aktivně legitimována, a proto žalobce vykonstruované nároky žalované neuznává a na žalované požaduje vrácení obohacení. Žalovaná, ani orgány ČTÚ (dále jen„ ČTÚ“) nemají nadřazené postavení v českém právním řádu, společně a nerozdílně nemají oprávnění rozhodovat o soukromých právech a povinnostech žalobce, kterému "diskriminací autoritativně skrytým klientelismem" vnutili rozhodnutím ČTÚ II. stupně, povinnost k úhradě dlužné ceny za poskytnutou službu elektronických komunikací ve výši 1.566,47 Kč s příslušenstvím, za bezesmluvní vykonstruované vyúčtování žalované. Relevantním specifikem v této věci nepochybně je konečné a nezákonné rozhodnutí ČTÚ I. stupně [číslo jednací] [anonymizováno] [rok] [číslo] [anonymizováno]. - [anonymizováno] ze dne [datum], kde rozhodnutí na jedné straně odůvodňuje, že "došlo k uzavření smluvního vztahu, ale účastnická smlouva neexistuje". ČTÚ považuje za prokázané, že po rozhodnutí o převedení účastenství telefonní stanici [číslo] dne [datum] žalobce převzal (chybí protokol o předání a převzetí), přičemž žalobce dne [datum] podal včas odvolání na [anonymizována tři slova] [obec], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], [ulice a číslo], [obec a číslo], (prostřednictvím [anonymizována tři slova] v [anonymizováno]). Žalobce tvrdí, že citované rozhodnutí [číslo jednací], napadené odvoláním, nikdy nenabylo právní moci, neboť jiné opravné rozhodnutí ve věci nebylo vydáno, a nikdy žalobci nebylo doručeno (tedy koncové zařízení žalobce nepřevzal). Dále toto rozhodnutí zcela nesprávně uvádí, že žalobce měl podat přihlášku o převod dne [datum] a tedy tím měl uzavřít smlouvu. Správní orgán dále v rozhodnutí uzavřel, že "nepravomocná přihláška o převod účastenství, ani nepravomocné rozhodnutí [anonymizována tři slova] [obec] pod [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] nezpůsobily žádné právní následky a nestaly se právním titulem pro vznik smluvního vztahu mezi navrhovatelem a odpůrcem, na základě kterého nárokuje svoje pohledávky v tomto sporu, resp. tyto listiny neosvědčují aktivní věcnou legitimaci na straně žalované 02", (tedy žalovaná není ve věci aktivně legitimována), a je zjevně zmatečné a nezákonné. Neboť rozhodnutí orgánu ČTÚ II. stupně pod [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí], které evidentně nad rámec původního návrhu žalované opírá rozhodnutí o jiné služby o DPH 14,35 Kč, částky 71,47 Kč včetně DPH, pevného internetu, [anonymizována tři slova] [anonymizováno], a zaplacené částky 4.747,21 Kč, ačkoliv se návrh žalované týkal vysloveně částky 6.385,42 Kč a období od [datum] do [datum], k zahájení správního řízení, když správní orgán protizákonně uložil žalobci povinnost zaplatit částku 1.556,47 Kč. Rozhodnutí zjevně neodpovídají ani na "důkazy", o které se obě napadená rozhodnutí opírají. Částka ve výši 4.439,74 Kč dne [datum] žalované zaplacena byla, ale nikoli žalobcem, a aniž k tomu existoval právní důvod. Žalobce tvrdí, že žalovaná, a zejména ČTÚ nepostupoval podle § 2 odst. 1 ve spojení s § 3 a násl. správního řádu, před vydáním rozhodnutí dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] [anonymizována dvě slova]. Neověřil všechny skutkové okolnosti podle čísel bankovních účtů a podle identifikačních čísel, aby zjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Ve shora uvedených souvislostech, žalobce proto namítá, že na rozdíl od předchozí právní úpravy v zákoně č. 151/2000 Sb., v rámci řešení sporů podle dikce § 127 ZoEK, ČTÚ není oprávněn přímo zasahovat do smluv, ani svým rozhodnutím tyto smlouvy nahrazovat, proto měly orgány ČTÚ I. a II. stupně, rozhodnutí nahrazující Účastnickou smlouvu, dle § 43 spr. řádu, odložit. Žalobce důrazně namítá, že byl ve správním řízení ČTÚ označen za dlužníka, a to z důvodu porušení neexistujících smluvních povinností. Odpůrcem je jen ten, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací, smlouvu na poskytování těchto služeb anebo uživatel, jímž se stane každý, kdo využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. Žalobce o telekomunikační služby v předmětu věci nikdy nežádal. Zcela prokazatelně je doloženo, že správní rozhodnutí ČTÚ trpí tak závažnými vadami, jež způsobují jejich "nicotnost" již od samého počátku, proto na ně nelze pohlížet s presumpcí správnosti, jelikož nevyvolávají žádné právní účinky, nezavazuje žalobce ani jinou fyzickou osobu. Proto žalobce v průběhu celého sporu trval na tom, aby soud napadená rozhodnuté zrušil. 2. Účastnice, [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen [anonymizováno]), se žalobou nesouhlasila. Účastnice učinila za nesporné, že žalobce se touto žalobou domáhal, zrušení správních rozhodnutí, vydaných ve správním řízení vedeném u Českého telekomunikačního úřadu. Předmětem správního řízení bylo zaplacení částky 6.385,42 Kč s příslušenstvím, za poskytnuté služby elektronických komunikací v období od [datum] do [datum]. Návrh na zahájení správního řízení byl podán [právnická osoba], k Českému telekomunikačnímu úřadu, dne [datum]. Rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. [anonymizováno] – [anonymizováno], bylo návrhu [právnická osoba] vyhověno a žalobci byla uložena povinnost zaplatit částku 6.385,42 Kč s příslušenstvím. Proti tomuto správnímu rozhodnutí podal žalobce rozklad. O rozkladu žalobce rozhodl předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] tak, že se napadené rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizováno] [rok] [číslo] [anonymizováno] – [anonymizováno], ruší a věc byla vrácena k novému projednání. Nové rozhodnutí ve věci však správní orgán prvého stupně, ke dni podání této žaloby, ještě nevydal. V daném případě tak v této věci neexistuje žádné pravomocné správní rozhodnutí, vydané správním orgánem a žalobce proto ani nemohl vyčerpat veškeré opravné prostředky, které má ve správním řízení k dispozici. Podmínka, podle ust. § 244 odst. 1 o.s.ř. tak nebyla splněna. Navíc žalobce, ve svém přípise ze dne [datum] uznal svůj dluh u [právnická osoba], za předchozí období od [datum] do [datum] a současně žalobce požádal v uznání dluhu o úhradu ve splátkách, a tím uznal existenci dluhu z daného závazkového vztahu, jehož předmětem bylo poskytování služeb elektronických komunikací. Součástí uznání dluhu ze dne [datum] je rovněž rekapitulace dlužných faktur. Z referenčního čísla je zřejmé, jaké služby byly předmětem jednotlivých vyúčtování, když se jednalo o služby identické se službami, které jsou předmětem probíhajícího správního řízení. Současně je možné poukázat na to, že přesto, že žalobce pevnou telefonní přípojku a služby na ní poskytované užíval na základě přihlášky o převod účastn