52 C 30/2023-53 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně podala dne [datum] k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 žalobu, kterou se domáhala na žalovaném zaplacení částky 20.000 Kč s příslušenstvím, z titulu smlouvy o úvěru. Žalovaný uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] s právní předchůdkyní žalobkyně, původním věřitelem ([právnická osoba], [IČO]), a to prostřednictvím webových stránek [webová adresa]. Na této webové stránce se žalovaný zaregistroval, zadáním osobních údajů a kontaktních údajů, následně žalovaný zaslal žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně poté prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet a byl mu zaslán návrh úvěrové smlouvy. V souladu s úvěrovou smlouvou žalobkyně dne [datum] poskytla, žalovanému úvěr ve výši 16.000 Kč, následně navýšený na 20.000 Kč, na účet označený žalovaným, číslo účtu [bankovní účet], který měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Podání ze dne [datum] žalobkyně na výzvu soudu doplnila, jak prověřovala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Obvodní soud pro Prahu 9 o věci rozhodl, dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aniž by nařizoval jednání, neboť je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně i žalovaný ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu ze dne [datum] v určené lhůtě nevyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, kterým žalovaný nikterak neodporoval, neboť byl ve sporu zcela nečinný, dále zejména ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z Obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně, a z listiny nazvané [jméno] application info soud zjistil, že [datum] a dne [datum] uzavřel žalovaný smlouvu o úvěru se společností [právnická osoba], [IČO], na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši celkem 20.000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou celkem vrátiti částku ve výši 24.568 Kč. Úvěr měl být splacen v celé výši do [datum]. Z výpisu z účtu ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] zaslala žalovanému na účet č. [bankovní účet] částku ve výši 4.000 Kč a dne [datum] částku ve výši 16.000 Kč. Z výpisu z účtu ze dne [datum] je patrné, že žalovaný zaslal 1 Kč na účet právní předchůdkyně žalobkyně, čímž byla ověřena jeho totožnost. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a souvisejícího podacího lístku soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dne [datum]. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a souvisejícího podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván. Žalovaný neprokázal, že by žalovaný dluh ve výši 19.790,89 Kč s příslušenstvím uhradil. 5. Na základě výše uvedených listinných důkazů a z výše uvedených skutkových tvrzení žalobkyně, má soud prokázán následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] a [datum], prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 20.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku ve výši 24.568 Kč, a to do [datum]. Dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn., jakož i následně vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. 6. Soud se nejprve zabýval, jak poskytovatel (žalobkyně) posuzoval schopnost spotřebitele (žalovaný) splácet úvěr, tedy spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně v podání ze dne [datum] uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného podle kritérií, tedy údajů, které žalobkyni žalovaný poskytl, a které si žalobkyně ověřila v příslušných databázích ISIR, CEE, CRKI, a EUCB. Dle názoru soudu, tak žalobkyně dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ust. § 84 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru. 7. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil, dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), v platném znění, v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jako úvěrovou smlouvu, kterou se úvěrující (žalobkyně) zavazuje, že úvěrovanému (žalovanému) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni pak soud posoudil v souladu s ust. § 1879 a násl. o.z., na základě kterého může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka postupníkovi. 8. Na základě skutkového tvrzení žalobkyně, dále s ohledem na přeložené listinné důkazy žalobkyně a shora uvedená zákonná ustanovení, soud shledal žalobu důvodnou. V řízení soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne [datum] a dne [datum] smlouva o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku ve výši 24.568 Kč, a to nejpozději do [datum]. Pohledávka za žalovaným byla dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho, a to ani na základě předžalobní výzvy. Žalovaný v řízení nesporoval, zda došlo k uzavření smlouvy, dále žalovaný v řízení neprokázal, že by již dlužnou částku již uhradil. Proto soud, s ohledem na shora uvedené, žalobě vyhověl v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost, zaplatit žalobkyni dlužnou částku 20.000 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 9. Pokud se jedná o zákonné úroky z prodlení, tak povinnost žalovaného k jejich úhradě soud posoudil dle ust. § 1970 o.z., když se žalovaný nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostal do prodlení. Výše zákonných úroků z prodlení je přitom stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Žalovaný měl povinnost úvěr vrátit do [datum], avšak neučinil tak, proto se od [datum] dostal do prodlení. proto soud přiznal žalobkyni i oprávněně požadovaný zákonný úrok z prodlení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto, dle § 142 odst. 1 o.s.ř. neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 2.252 Kč. Tato částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky 2, bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 800 Kč. Dále odměnou právního zástupce žalobkyně dle § 14b odst. 1 bod 2 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ vyhláška“) za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), která činí částku 900 Kč (3 x 300 Kč). Dále paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 5 vyhlášky, v celkové výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a náhradou 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 252 Kč (21 % z 1.200 Kč), jelikož je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH. Soud rozhodl o aplikaci § 14b vyhlášky, když se v daném případě jednalo o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných