67 C 238/2023-18 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 209 321,33 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že dne [datum] uzavřela se žalovanou Rámcovou smlouvu o nájmu motorových vozidel, jejímž předmětem bylo vedle dlouhodobého pronájmu motorových vozidel i poskytování souvisejících služeb. Účastníci uzavřeli smlouvu o nájmu motorového vozidla na základě objednávky žalované č. [rok] [číslo] akceptované žalobkyní dne [datum], kdy následně žalobkyně žalované předala k užívání osobní vozidlo Hyundai i30, [registrační značka]. Od května 2021 přestala žalovaná hradit nájemné a poplatky za služby stanovené smlouvami, a to přesto, že osobní vozidlo měla dále v držení a užívala ho. Nájemné i poplatky jí byly vyfakturovány fakturami, případně opravnými daňovými doklady. K jejich úhradě byla žalovaná opakovaně vyzývána, naposledy předžalobní upomínkou ze dne [datum], do dne podání žaloby však na ně ničeho neuhradila. S ohledem k uvedenému požaduje žalobkyně po žalované uhradit i smluvní pokutu ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur a v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci postupoval podle § 115a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v samotné žalobě (č. l. 6 p. v. spisu) a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] mezi sebou účastníci uzavřeli rámcovou smlouvu o nájmu motorových vozidel, kterou se žalobkyně jako pronajímatel zavázala poskytnout žalované jako nájemci motorové vozidlo specifikované v nájemní smlouvě k dočasnému užívání a žalovaná se zavázala za tuto službu hradit nájemné a další platby dle ceníku. Součástí této rámcové smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky (Rámcová smlouva o nájmu motorových vozidel ze dne [datum], Všeobecné obchodní podmínky). Objednávkou č. [rok] [číslo] si žalovaný objednal do nájmu vozidlo Hyundai i30 kom. [anonymizována čtyři slova] v bílé barvě (dále jen„ vozidlo“) za ceníkovou cenu 539 990 Kč. Při ročním ujetí 20 000 km bylo nájemné vykalkulováno na částku 5 716,73 Kč bez DPH měsíčně (Objednávka č. [rok] [číslo]). Dopisem ze dne [datum] žalobkyně potvrdila objednávku žalované a tím došlo k uzavření nájemní smlouvy č. [rok] [číslo] na výše uvedené vozidlo. Předpokládaný termín dodání vozidla byl stanoven na [datum] (Potvrzení objednávky ze dne [datum]). K převzetí vozidla byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne [datum] s tím, že nájemní smlouva nabude účinnosti šestým pracovním dnem následujícím po datu předání, které bylo předpokládáno [datum] (Výzva k převzetí vozidla ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] potvrdila žalobkyně začátek nájmu vozidla s [registrační značka] a začátkem nájmu dne [datum]. Datum ukončení nájmu byl sjednán na den [datum] (Potvrzení o začátku nájmu vozidla ze dne [datum]). Fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] žalobkyně vyfakturovala žalované nájemné za leden 2022 v částce 6 917,24 Kč včetně DPH (faktura č. [číslo] ze dne [datum]). Následně vyfakturovala žalobkyně žalované i nájemné vozidla za měsíce únor až duben 2022 vždy v částce 6 917,24 Kč včetně DPH měsíčně (faktura [číslo] ze dne [datum], faktura [číslo] ze dne [datum], faktura [číslo] ze dne [datum]). Fakturou [číslo] ze dne [datum] vyfakturovala žalobkyně žalované vypořádání kilometrů k [datum]. Vyfakturovaná částka představovala 19 654,61 Kč včetně DPH a byla splatná dne [datum] (faktura [číslo] ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána Odborem dopravy Městské části [obec a číslo] k úhradě pokuty 500 Kč za přestupek, kterého se dopustila žalovaná vozidlem, jež má v nájmu od žalobkyně, dne [datum], když neoprávněně parkovala v zóně placeného stání. Fakturou [číslo] ze dne [datum] žalobkyně tuto pokutu za přestupek vyfakturovala žalované v částce 681,50 Kč, a to včetně administrativního poplatku za pokutu ve výši 150 Kč a včetně DPH (Výzva provozovateli motorového vozidla ze dne [datum], faktura [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] byla žalobkyně vyzvána Odborem dopravně správních činností [stát. instituce] k úhradě pokuty ve výši 300 Kč za přestupek spáchaný dne [datum] vozidlem, jež měla žalovaná v nájmu. Tuto pokutu žalobkyně žalované vyfakturovala fakturou [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 481,50 Kč včetně DPH a zahrnující i administrativní poplatek ve výši 150 Kč (Výzva k uhrazení ze dne [datum], faktura [číslo] ze dne [datum]). Na základě prohlídky vozidla [právnická osoba] a.s. ze dne [datum] a zápisu o ní, vyčíslila žalobkyně náklady na opravu vozidla neakceptovatelných poškození (Informace o prohlídce vozidla ze dne [datum]). Fakturou [číslo] 2022 ze dne [datum] učinila žalobkyně konečné vypořádání kilometrů a dnů a neakceptovatelného poškození vozidla s ohledem na ukončení smlouvy ke dni [datum]. S přihlédnutím k opravnému daňovému dokladu [číslo] [rok] ze dne [datum] pak požadovala po žalované 161 318,31 Kč včetně DPH (faktura [číslo] [rok] ze dne [datum], opravný daňový doklad [číslo] [rok] ze dne [datum]). Dalším opravným daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] bylo žalované upraveno nájemné z důvodu zrušení silniční daně, měsíční nájemné proto bylo poníženo o částku 483,55 Kč včetně DPH (opravný daňový doklad [číslo] ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě částky 209 321,33 Kč do 7 dnů od doručení výzvy s tím, že pokud nebude částka uhrazena, bude ji žalobkyně vymáhat soudní cestou (Předžalobní upomínka ze dne [datum]). Na základě shora uvedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba o zaplacení částky 209 321,33 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že účastníci řízení mezi sebou dne [datum] uzavřeli rámcovou smlouvu o nájmu motorových vozidel a následně dne [datum] i nájemní smlouvu výše specifikovaného vozidla ve smyslu § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalobkyně žalované řádně vystavila faktury za měsíční nájem vozidla, stejně tak jako za další služby a závěrečné vypořádání s ohledem na dřívější ukončení smlouvy, na které však žalovaná ničeho neuhradila. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by předmětné nájemné a příslušné faktury řádně uhradila, případně, že by jí tyto služby nebyly ze strany žalobkyně poskytnuty. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Žalobkyni přiznal i příslušenství pohledávky, které je tvořeno smluvním úrokem z prodlení a též v souladu s § 3 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. částku 1 200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 8 374 Kč. Dále jí přiznal náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 7 bod 6 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 9 140 Kč bez DPH za jeden úkon, celkem tedy 22 118,80 Kč a dále 2 paušální částky náhrady po 300 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 2 úkony právní služby ve výši 726 Kč (převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby podle § 13 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za odeslání předžalobní upomínky, když neprokázala její odeslání žalované. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení po zaokrouhlení částka 31 219 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.