67 C 240/2023-15 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 118 237,25 Kč s příslušenstvím, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že v rámci své obchodní činnosti dodala žalované potravinové výrobky, za které jí vystavila fakturu [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum]. Žalovaná dodané zboží převzala, na vystavenou fakturu však do dne podání žaloby ničeho neuhradila, a to ani přes zaslanou výzvu k úhradě dluhu ze dne [datum]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když žalobkyně ani žalovaná se k výzvě soudu (usnesení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] vystavila žalobkyně žalované fakturu [číslo] znějící na částku 118 237,25 Kč, splatnou dne [datum]. Fakturováno bylo potravinové zboží kusově rozepsané ve faktuře a dodané na adresu [ulice a číslo], budova f, [PSČ] [obec a číslo]. Za žalobkyni byla faktura označena razítkem a parafou, žalovaná ji pak označila pouze svým razítkem (faktura [číslo] ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky včetně příslušenství a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Současně ji upozornil, že pokud k úhradě dluhu nedojde, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou (předžalobní výzva ze dne [datum], detail odeslané poštovní datové zprávy ze dne [datum]). Na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba o zaplacení částky 118 237,25 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dodala žalované potravinové zboží, za které vystavila žalované fakturu. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by uvedenou fakturu žalobkyni řádně a včas uhradila. Rovněž nerozporovala, že by jí zboží ze strany žalobkyně nebylo poskytnuto. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 občanský zákoník) byla žalované rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. přiznal soud žalobkyni i částku 1 200 Kč z titulu nákladů spojených s uplatněním pohledávky. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 4 730 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 7 bod 5 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 5 860 Kč bez DPH za jeden úkon, celkem tedy 17 726,50 Kč včetně 21% DPH za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 1 úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) podle § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. a dále 3 paušální částky náhrady po 300 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 1 089 Kč Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení po zaokrouhlení částka 23 546 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.