67 C 302/2022-46 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 41 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ banka“) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o povoleném debetu [číslo], kterým se banka zavázala žalovanému poskytnout kontokorentní úvěr ve výši 41 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 21,9 % p.a. a dalšími poplatky účtovanými v souvislosti s poskytnutím úvěru. Žalovaný byl oprávněn průběžně čerpat povolený debet a současně byl oprávněn úvěr kdykoli splatit, neboť každou transakcí ve prospěch běžného účtu žalovaného se úvěr splácel. V souladu s obchodními podmínkami přistoupila banka dne [datum] k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Žalobou nárokovaná částka představuje nesplacenou jistinu ve výši 41 000 Kč a dále dlužný kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 5 704,91 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek mezi bankou a žalobkyní uzavřenou dne [datum]. Podáním ze dne [datum] a [datum] žalobkyně upřesnila, že kapitalizovaný úrok byl vypočten z aktuální dlužné částky od prodlení žalovaného, tedy ode dne [datum] do dne postoupení pohledávky do správy advokátní kanceláři, tedy do dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání na den 2. 3. 2023 se bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně o jednání vyrozuměn. Podáním ze dne [datum] se z jednání omluvil právní zástupce žalobkyně s tím, že se domnívá, že nárok ve sporu je opodstatněný, doložený všemi důkazními prostředky a s ohledem na nenavyšování nákladů soudního řízení k tíži žalovaného se nařízeného jednání nezúčastní. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastníků řízení. 3. Ve věci samé provedl soud dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 4. Smlouvou o poskytování bankovních a dalších služeb mezi společností [právnická osoba] (dále jen„ banka“) a žalovaným byl žalovanému u banky zřízen běžný účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal při podpisu smlouvy vložit na účet počáteční vklad a dále na něm udržovat kladný zůstatek (smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne [datum]). Návrhem smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu [číslo] ze dne [datum] si strany ujednaly povolený debet ve výši 41 000 Kč ve prospěch žalovaného a dále úrokovou sazbu ve výši 21,9 % p.a., RPSN ve výši 33,43 %, poplatek za zaslání upomínky ve výši 500 Kč, či poplatek za správu běžného účtu ve výši 250 Kč měsíčně. Banka se zavázala poskytnout úvěr ve formě přečerpání na běžném účtu žalovaného a žalovaný se zavázal debet splatit ve stanovené lhůtě (návrh smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný informován, že jeho návrh smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu byl bankou přijat a došlo tedy k uzavření smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu, jejíž součástí jsou také Ceník produktů a služeb a Všeobecné obchodní podmínky (akceptace návrhu smlouvy ze dne [datum], ceník produktů a služeb a všeobecné obchodní podmínky). Úvěruschopnost žalovaného byla bankou posouzena s tím, že ačkoli žalovaný v době žádosti o povolený debet měl další závazky, byla jeho kapacita splácet dostatečná, proto po individuálním zhodnocení bylo žádosti žalovaného vyhověno a byl schválen povolený debet s limitem 41 000 Kč (data ke klientovi [celé jméno žalovaného] ze dne [datum], vysvětlení posouzení úvěruschopnosti). Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný informován, že banka ukončila jeho oprávnění nadále čerpat úvěr a již vyčerpanou částku úvěru prohlásila za okamžitě splatnou, neboť z jeho strany došlo k porušení smlouvy a k prodlení s úhradou splatných závazků (prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne [datum]). Z výpisu z povoleného debetu vyplývá, že ke dni zesplatnění dluhu představovaly úroky částku 5 704,91 Kč (výpis z povoleného debetu). Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek č. [rok] ze dne [datum] byly ujednány podmínky pro postupování pohledávek mezi bankou a žalobkyní (rámcová smlouva o postupování pohledávek č. [rok] ze dne [datum]). Smlouvou o postoupení pohledávek č. [rok] [číslo] došlo k převodu konkrétních pohledávek mezi bankou a žalobkyní specifikovaných v příloze [číslo] která je nedílnou součástí smlouvy a zahrnuje též pohledávku za žalovaným (smlouva o postoupení pohledávek č. [rok] [číslo] ze dne [datum], příloha [číslo]). Dopisem ze dne [datum] potvrdila banka přijetí úplaty od žalobkyně ujednané ve smlouvě o postoupení pohledávek č. [rok] [číslo] (potvrzení úplaty ze dne [datum]). O postoupení pohledávky na žalobkyni byl žalovaný informován dopisem od banky ze dne [datum] (vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum], přehled podacích čísel). K úhradě dluhu ve lhůtě 7 dnů od odeslání výzvy byl žalovaný vyzván dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]. Současně byl upozorněn, že nebude-li dluh ve stanovené lhůtě uhrazen, bude žalobkyně postupovat k vymožení dlužné částky soudní cestou (výzva k úhradě dluhu ze dne [datum], seznam odeslaných předžalobních výzev ze dne [datum]). 5. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. 6. Soud dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 41 000 Kč s příslušenstvím byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že mezi bankou a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“), na jejímž základě bylo žalovanému umožněno na jeho běžném účtu čerpat finanční prostředky do debetu ve výši 41 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky bance řádně a včas vrátit, a to včetně příslušenství. Žalovaný svou povinnost nesplnil. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by vyčerpané finanční prostředky včetně příslušenství bance, či její právní nástupkyni, řádně a včas uhradil. Žalovaný rovněž v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by mu peněžní prostředky ze strany žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, nebyly poskytnuty. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Z důvodu prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, jehož výše je stanovena podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 640 Kč. Dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 bod 3 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 1 815 Kč a 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy a sepsání žaloby) podle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb. včetně 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1. 7. 2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za doplnění žaloby ze dne [datum] a ze dne [datum], neboť skutečnosti a důkazy v podáních uvedené měly být součástí již samotné žaloby. Celkem byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 3 818 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 8. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.