9 C 155/2023-21 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 148 828,33 Kč spolu se shora specifikovaným příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou 7. 12. 2019 uzavřela smlouvu o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno], na základě které byl žalované poskytnut úvěr 160 000 Kč. Žalovaná se úvěr zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 2 407,01 Kč. Úvěr byl úročen 6,9 % ročně. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením tří splátek, proto v souladu s č. l. 7 1. 1. žalobkyně od smlouvy odstoupila. Dluh se stal splatným k 20. 10. 2021. Dluh žalované představovala jistina 148 328,33 Kč, poplatky 500 Kč, neuhrazený úrok úvěru v částce 9 452,91 Kč, neuhrazený úrok z prodlení 31 093,08 Kč. Žalobkyně dále požadovala úrok z úvěru a úrok z prodlení od 25. 2. 2023. Dluh žalovaná neuhradila ani na základě zaslané výzvy. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je subjektem založeným podle polského práva, a má sídlo v Polsku, a žalovaná je státním občanem Slovenské republiky, zabýval se soud otázkou mezinárodní pravomoci a rozhodného práva. Soud dospěl k závěru, že je mezinárodně příslušným, a to dle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, když v dané věci se jednalo o závazek ze smlouvy, jež měl být splněn na území České republiky (žalovaná má povolen pobyt v České republice, smlouva byla uzavřena na území České republiky a předpokládalo se splnění smlouvy na jejím území), a současně se nejedná o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu č. 17 a násl. citovaného nařízení. Rozhodné právo soud určil v souladu s čl. 6 odst. 4 písm. a) ve spojení s čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, kdy rozhodným právem je právo české. 4. Soud ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř., neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila (č. l. 5 spisu), žalovaná se na výzvu soudu k tomuto postupu nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 5. Ze smlouvy o vedení účtu a o užívání platebních karet [anonymizováno], žádosti o zřízení účtu č. [anonymizováno], z potvrzení o zřízení účtu, formuláře o změně osobních údajů, prohlášení o daňovém rezidentství, fotokopii osobních dokladů žalované soud zjistil, že žalobkyně se 5. 9. 2012 zavázala pro žalovanou vést bankovní účet, umožnit ji používat kreditní/platební kartu. Dopisem bylo zřízení účtu žalované potvrzeno. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtů fyzických osob. 6. Ze smlouvy o hotovostním úvěru„ [anonymizováno] PLUS“ č. [anonymizováno] [bankovní účet], listiny„ historie položky: [anonymizováno], žádosti o poskytnutí hotovostního úvěru a z podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů soud zjistil, že žalobkyně se dne 7. 12. 2019 zavázala žalované poskytnout úvěr 160 000 Kč, a žalovaná se jej zavázala spolu s úrokem 6,9 % ročně splatit v 84 měsíčních splátkách po 2 407,01 Kč. Celková částka úvěru, kterou měla žalovaná uhradit, byla 202 600,21 Kč Součástí smlouvy byly podmínky úvěru, všeobecné podmínky a sazebník. Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku. Pro případ prodlení s úhradou finančních závazků byla žalobkyně oprávněna požadovat okamžité vrácení jistoty a všech pohledávek úvěru. Dle sazebníku poplatek za zaslání upomínky za zpoždění pravidelné splátky byl stanoven ve výši 400 Kč. Poplatek za zaslání 3. a další SMS upomínky byl 25 Kč. 7. Z listiny„ [anonymizována tři slova] Business information – protected“ soud zjistil, že žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované, přičemž vycházela z interních informací a údajů na jejím účtu. Z transakční historie účtu za období od 5. 9. 2012 do 6. 7. 2019, transakční historie účtu za období od 7. 7. 2019 do 12. 1. 2023 soud zjistil, že dne 7. 12. 2019 byl žalované na účet vyplacen úvěr 160 000 Kč. Dne 6. 9. 2021, 5. 10. 2021, 5. 4. 2021, a 2. 6. 2021 byly žalované účtovány poplatky 25 Kč za zaslání SMS upomínek. Z Historie úvěru: [anonymizováno] soud zjistil, že žalované byl úvěr vyplacen 7. 12. 2019. Žalovaná se však dostávala do prodlení s úhradou dluhu, když na jistinu uhradila částky 1 487,01 Kč, 1 495,56 Kč, 1 504,16 Kč, 1 512,82 Kč, 1 521,52 Kč, 1 375,61 Kč, 1 383,52 Kč, 1 391,47 Kč; na úrok uhradila 1 330,85 Kč, 911,45 Kč, 902,85 Kč, 949,73 Kč, 941,03 Kč, 927,76 Kč, 919,85 Kč, 911,9 Kč, a 6x 903,9 Kč. Od dubna 2020 do září 2020 na úvěr ničeho neuhradila. Poté neuhradila ničeho v měsících duben 2021, květen 2021. 8. Z dopisu ze dne 20. 10. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu 5 039,03 Kč včetně poplatku 400 Kč s tím, že nebude-li částka nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy uhrazena, dojde k zesplatnění úvěru, neboť byla v prodlení s úhradou více než dvou splátek úvěru. Z dodejky soud zjistil, že dopis byl podán na poště 25. 10. 2021. Z dopisu ze dne 28. 2. 2023 soud zjistil, že žalovaná byla zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dluhu. Z poštovního podacího archu ze dne 1. 3. 2023 soud zjistil, že výzva byla podána na poště dne 1. 3. 2023. 9. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl a učinil tento závěr o skutkovém stavu: 10. Žalobkyně dne 7. 12. 2019 poskytla žalované úvěr 160 000 Kč; tento se žalovaná zavázala vrátit v 84 měsíčních splátkách po 2 407,01 Kč Celkem měla na úvěr žalovaná uhradit 202 600,21 Kč, a úrok úvěru tak činil 42 600,21 Kč; roční úroková sazba činila 6,9 % ročně. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když se dostala do prodlení se splátkami splatnými v dubnu 2021 a květnu 2021; žalobkyně tak od smlouvy dopisem odstoupila, úvěr zesplatnila. Na jistinu žalovaná uhradila celkem 11 671,67 Kč, na úrok 13 218,82 Kč. Za upomínání prostřednictvím SMS byla povinna uhradit poplatek celkem 100 Kč, za upomínku za zpoždění s úhradou pravidelné splátky poplatek 400 Kč. 11. Po právní stránce soud vycházel z § 2 odst. 1, § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.s.ú.“), § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). 12. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru (§ 2 odst. 1, § 104 z.s.ú., § 2395 o.z.). Žalované byl poskytnut úvěr 160 000 Kč, který však řádně a včas nesplácela. Žalobkyně proto úvěr poté, co zaslala žalované výzvu k úhradě dluhu v dodatečné lhůtě, zesplatnila (§ 124 z.s.ú.). Na úvěr žalovaná uhradila 11 671,67 Kč na jistině, 13 218,82 Kč na úroku. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 13. Soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu úvěru 148 328,33 Kč (§ 2395 o.z.), úrok z úvěru v částečně kapitalizované výši po započtení plateb žalované (§ 2395 o.z. a § 122 odst. 1 z.s.ú.). Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.), uložil soud žalované rovněž povinnost k úhradě úroků z prodlení v zákonné výši, částečně kapitalizovaných (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Současně soud uložil žalované povinnost k úhradě poplatku 500 Kč v souladu se smlouvou a sazebníkem (§ 513 o.z.). 14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř, když žalobkyně byla plně procesně úspěšná. Náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek 5 954 Kč a odměna advokáta. Odměnu advokáta představuje odměna za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, žaloba - § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen„ AT“) při sazbě mimosmluvní odměny 7 060 Kč za úkon (§ 7 bod 5 AT); paušální náhrada hotových výdajů 900 Kč (3 * 300 Kč; § 13 odst. 4 AT); to vše včetně 21 % DPH ve výši 4 636,80 Kč Celkem soud na náhradě nákladů řízení přiznal žalobkyni 32 670,80 Kč a podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému tuto částku uhradit k rukám zástupce žalobkyně. 15. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.