9 C 158/2022-57 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 48 991,84 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou dne 16. 10. 2020 uzavřela rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě bylo umožněno žalované čerpat kontokorent 50 000 Kč, když žalobkyně před schválením jeho čerpání prověřila úvěruschopnost žalované. Smluvní úrok byl ve výši 18,9 % ročně. Žalovaná porušila podmínky poskytování kontokorentu, a žalobkyně kontokorent dopisem ze dne 20. 12. 2021 zesplatnila. Dluh žalované byl představován nesplacenou jistinou 48 391,84 Kč, nesplaceným kapitalizovaným smluvním úrokem 2 021,27 Kč za dobu od 1. 10. 2021 do 19. 12. 2021, dlužným smluvním úrokem za dobu od 20. 12. 2021 do 18. 1. 2022, od 19. 1. 2022 do zaplacení poníženým na 8,5 % ročně, a zákonným úrokem z prodlení od 30. 12. 2021 do zaplacení. Žalobkyně dále požadovala částku 600 Kč, jakožto účelně vynaložené náklady na vymáhání. Tyto byly žalované naúčtovány ve dnech 9. 11. 2021 a 29. 11. 2021 po 300 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K nařízenému jednání dne 4. 1. 2023 se žalobkyně a žalovaná nedostavily. Žalobkyně se z jednání omluvila, souhlasila s rozhodnutím věci v její nepřítomnosti, odročení jednání nenavrhla. Žalovaná se k jednání nedostavila bez omluvy, ač byla řádně a včas předvolána, odročení jednání nenavrhla. Soud tak postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“), když věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Následně se soud zabýval tím, zda žaloba byla podána důvodně. 5. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 16. 10. 2022 rámcovou smlouvu [číslo] na jejím základě byl žalované zřízen běžný účet, spořicí účet a byla jí také poskytnuta debetní karta (rámcová smlouva [číslo] ze dne 16. 10. 2020, ceník účinný od 1. 12. 2019 a od 3. 11. 2020, obchodní podmínky účinné od 30. 1. 2020 a od 1. 1. 2021). Týž den strany uzavřely dodatek [číslo] k uvedené smlouvě, na jehož základě bylo žalované umožněno čerpat kontokorent 50 000 Kč. Strany si sjednaly smluvní úrok ve výši 18,90 % ročně, celkem měla žalovaná uhradit tedy 59 450 Kč. Kontokorent měl být splacen do jednoho roku od data prvního čerpání kontokorentu nebo od jakéhokoli dalšího čerpání, kterým by se žalovaná dostala na svém účtu do minusu, tedy do 1 roku od prvního čerpání měla mít na účtu pozitivní zůstatek. K datu měsíční splatnosti úroku měla žalovaná mít na běžném účtu k dispozici zůstatek odpovídající alespoň výši úroku z kontokorentu napočítaných za předchozí měsíc. V případě porušení podmínek byla žalobkyně oprávněna kontokorent zesplatnit. Mohla také požadovat úhradu účelně vynaložených nákladů (dodatek [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, podmínky pro používání kontokorentu). V průběhu roku 2021 byly žalované zamítnuty žádosti o půjčku (aplikační data žalované). Při ověření úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z toho, že žalovaná nebyla nalezena v systému BRKI, a žádné její dluhy nebyly zjištěny (úvěrová zpráva ze dne 16. 10. 2020). Žalovaná začala kontokorent čerpat 20. 10. 2020. Ke dni 21. 10. 2021 žalovaná měla na kontokorentním účtu vyčerpáno 49 391,84 Kč. Dne 9. 11. 2021 a dne 29. 11. 2021 byly žalované naúčtovány poplatky 300 Kč. Kontokorent byl zesplatněn 20. 12. 2021, dlužný úrok ke dni zesplatnění byl 2 021,27 Kč (přehled čerpání a splácení kontokorentu). Z běžného účtu byly postupně spláceny úroky kontokorentu, kdy však žalovaná ke dni zesplatnění kontokorentu neměla na účtu dostatek prostředků pro úhradu dluhu (výpis z běžného účtu žalované). Žalované byly zaslány dopisy ve dnech 9. 11. 2021 a 29. 11. 2021, kterými byla vyrozuměna o naúčtování nákladů na vymáhání (doklad odeslané pošty, dopisy ze dne 9. 11. 2021, 29. 11. 2021). Žalovaná byla taktéž vyrozuměna e-mail uvedený v rámcové smlouvě (přehled odeslaných e-mailů), na svůj mobilní telefon (přehled SMS zpráv) a do internetového/mobilního bankovnictví (zprávy do IB/MB). Náklady za 20 dnů vymáhání žalobkyně určila částkou 592,20 Kč, avšak žalované účtovala pouze 300 Kč za každý z odeslaných dopisů (přehled nákladů účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhu). Dopisem ze dne 20. 12. 2021 byla žalovaná informována o zesplatnění dluhu a byla vyzvána k úhradě částky 51 013,11 Kč (výzva k zaplacení dluhu ze dne 20. 12. 2021, podací arch, doklad o odeslané poště). 6. Po takto provedeném dokazování soud shledal, že žaloba byla podána důvodně. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně umožnila žalované čerpat kontokorentní úvěr do výše 50 000 Kč s úrokem 18,9 % ročně, který se žalovaná zavázala splatit tak, že do jednoho roku ode dne prvního čerpání, kterým se dostala na svém účtu do minusu, měla na účtu mít kladný zůstatek. Před uzavřením smlouvy bylo žalobkyní prověřeno, zda žalovaná má nějaké neuhrazené dluhy. Žalovaná porušila svou povinnost řádně splácet kontokorentní úvěr, když úvěr poprvé čerpala 20. 10. 2020 a k 21. 10. 2021 měla nesplacený kontokorent ve výši 49 391,84 Kč. Žalovaná tak porušila smluvní podmínky, a úvěr tak byl žalobkyní 20. 12. 2021 zespatněn; dlužné úroky kontokorentu byly 2 021,27 Kč. Žalovaná byla opakovaně upomínána o úhradu dluhu, a to dopisy, e-maily, SMS zprávami a zprávami do internetového/mobilního bankovnictví. Žalovaná však ničeho neuhradila. 7. Po právní stránce soud uzavřel, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o kontokorentním úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“, ve spojení s § 2 odst. 1 a § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen„ ZSÚ“). Před uzavřením této smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované (§ 86 ZSÚ). Žalobkyní bylo žalované umožněno čerpat kontokorent do výše 50 000 Kč, s tím, že jej musí splatit tak, aby do jednoho roku ode dne prvního čerpání, kterým se dostala na svém účtu do minusu, měla na účtu kladný zůstatek (§ 2399 odst. 1 o.z.). Tuto svou povinnost žalovaná porušila, proto žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila dnem 20. 12. 2021, ke kterému žalovaná na jistině dlužila částku 49 391,84 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani na opakované výzvy. 8. S ohledem na vše výše uvedené tak soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 49 391,84 Kč, jako dlužné jistiny kontokorentu (§ 2395 o.z.), a smluvní úroky úvěru. Tyto soud přiznal žalobkyni v souladu s žalobním návrhem, tedy v částečně kapitalizované výši 2 021,27 Kč, za dobu od 20. 12. 2021 do 18. 1. 2022 ve výši 18,9 % ročně z jistiny, a za dobu od 19. 1. 2022 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně z jistiny (§ 122 odst. 4 ZSÚ). Dále soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 600 Kč (§ 513 o.z.). Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se splácením peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.), soud jí rovněž uložil povinnost zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 960 Kč, když další náklady žalobkyně nepožadovala. V souladu s § 149 odst. 3 o.s.ř. soud uložil žalované tyto náklady zaplatit žalobkyni. 10. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.