9 C 6/2023-33 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 41 720 Kč, spolu s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodni tím, že žalobkyně s žalovaným dne 17. 8. 2021 uzavřela prostřednictvím internetového portálu www.flexifin.cz smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalovanému v době od 17. 8. do 22. 8. 2021 včetně poskytnuta celkem částka 30 000 Kč, výplatou na bankovní účet žalovaného. Úvěr byl poskytnut po prověření úvěruschopnosti žalovaného. V rámci smluvních jednání si žalovaný zvolil také volitelnou službu„ [anonymizováno]“ za poplatek 3 960 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla prověřena, žalobkyně vycházela z ověřené výše čistého příjmu, a provedla lustraci žalovaného v dostupných registrech. Žalovaný požádal o odklad splatnosti úvěru o 30 dní, splatnost úvěru nastala dnem 16. 10. 2021. Na svůj dluh žalovaný uhradil pouze dne 16. 9. 2021 částku 7 200 Kč. Dluh žalovaného představuje jistina 30 000 Kč, poplatky za poskytnutí úvěru 7 760 Kč, poplatek za službu„ Presto“ 3 960 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 3 626,38 Kč, a účelně vynaložené náklady 1 085 Kč za celkem 27 SMS, 37 e-mailů, 15 telefonátů v období od 17. 10. 2021 do 2. 1. 2022. Žalovaný byl také povinen k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 41 720 Kč od 17. 10. 2021 do 14. 1. 2022, kapitalizované ve výši 2 700 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podáním došlým soudu dne 6. 4. 2023 vzala žalobkyně co do vynaložených nákladů ve výši 1 085 Kč zcela zpět. S ohledem na tuto skutečnost soud podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř., řízení v této části zastavil. 4. K nařízenému jednání dne 14. 4. 2023 se nikdo z účastníků, leč řádně a včas předvolání, nedostavil, svou neúčast neomluvili, odročení jednání nenavrhli. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř., když věc rozhodl a projednal v jejich nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 5. Následně se soud zabýval tím, zda žaloba byla v části po zpětvzetí žaloby a ve znění připuštěné změny žaloby důvodná. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru a všeobecných obchodních podmínek platných od 1. 8. 2020 soud zjistil, že žalobkyně se dne 17. 8. 2021 zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr až do částky 30 000 Kč. Úvěr měl být poskytnut dle žádostí žalovaného v jím požadovaných částkách, minimálně však 1 000 Kč. Žalovaný si v rámci smluvních ujednání zvolil službu„ [anonymizováno]“. Výše poplatku za úvěr byla 7 200 Kč při čerpání celého úvěrového limitu. Datum splatnosti bylo 16. 9. 2021 Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník. 7. Ze Sazebníku platného od 1. 9. 2020 soud zjistil, že prodloužení splatnosti o 30 dnů hradí žalovaný částkou ve výši 22 % z nesplacené jistiny úvěru. Prolongace byla možná po uhrazení této částky, nový termín splatnosti měl být žalovanému sdělen SMS a e-mailem. V rámci služby„ [anonymizováno]“ byla žalobkyně povinna vyplatit žalovaným požadované peníze téměř ihned po schválení půjčky, a žalovaný se zavázal za tuto službu uhradit částku 165 Kč za každou jeho žádost o finanční prostředky, bez ohledu na jejich výši. Žalovaný byl v případě prodlení povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny až do jejího zaplacení. 8. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného 20 133 Kč. Žalovaný žil ve společné domácnosti s další osobou, s níž společně hospodařil, celkový čistý příjem uvedený žalovaným činil 30 000 Kč. Výdaje domácnosti uvedené žalovaným činily 10 000 Kč, vypočtené žalobkyní pak 10 230 Kč. Jako rezervu pro výdaje žalobkyně vycházela z částky 900 Kč. Žalovanému měl zůstat disponibilní příjem 9 200 Kč. Žalovaný byl žalobkyní shledán úvěruschopným. 9. Z autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím zaslání autorizační platby z jeho účtu. 10. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za duben 2021 soud zjistil, že na účet žalovaného byla os společnosti [právnická osoba] připsána částka 22 901 Kč. Celkové měsíční příjmy žalovaného byly v částce 26 201 Kč. 11. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za srpen 2021 a z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že na účet žalovaného byl úvěr vyplacen takto: dne 17. 8. 2021 v částkách 1 700 Kč a 1 000 Kč; dne 21. 8. 2021 v částkách 14 x 1 000 Kč, 2 x 2 000 Kč, 2 x 1 500 Kč, 1 x 1 200 Kč; dne 22. 8. 2021 v částce 1 500 Kč; dne 23. 8. 2021 v částkách 1 600 Kč a 2 000 Kč. 12. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 25. 8. 2022 a z podacího lístku ze dne 25. 8. 2022 soud zjistil, že dopisem zástupce žalobkyně byl žalovaný vyzván k úhradě celkové částky 49 468,93 Kč a nákladů právního zastoupení. Dopis byl podán na poště dne 25. 8. 2022. 13. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl, neboť po provedeném dokazování měl soud skutkový stav za dostatečně zjištěný pro rozhodnutí ve věci. 14. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 15. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky až do výše 30 000 Kč. Žalovanému byly tyto dle jeho žádostí v jím požadovaných částkách vyplaceny v období od 17. 8. 2021 do 23. 8. 2021, v celkové výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalované tyto vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, a poplatkem 24 x 165 Kč, tj. 3 960 Kč do 16. 9. 2021. Žalovaný neuhradil ničeho. 16. Po právní stránce soud vycházel z § 1721, § 1723, § 1746 odst. 2, § 2048, § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), § 2 odst. 1, § 86, § 87, § 104, § 122 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.s.ú.“). 17. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 17. 8. 2021 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru (§ 2395 o.z., § 2 odst. 1 ve spojení s § 104 z.s.ú.). Na základě této smlouvy byl žalovanému ve dnech od 17. 8. 2021 do 23. 8. 2021 včetně vyplacen úvěr v celkové výši 30 000 Kč, který se žalovaný spolu s poplatkem za úvěr zavázal vrátit do 16. 9. 2021. Úvěr byl žalovanému poskytnut po prověření jeho schopnosti úvěr splácet (§ 86 a § 87 a contrario z.s.ú.). Žalovaný však neuhradil ničeho. Z tohoto důvodu tak byl v souladu se smlouvou povinen k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalovaný byl současně povinen zaplatit žalobkyni poplatek v rámci ujednané služby„ Presto“, za každý jeho požadavek o vyplacení úvěru ve výši 165 Kč, tj. 3 960 Kč. 18. Soud proto žalobě, ve znění jejích zpětvzetí a změn, zcela vyhověl, a uložil žalovanému povinnost zaplatit jistinu úvěru 30 000 Kč (§ 2395 o.z.), úrok 7 760 Kč (§ 2395 o.z.), poplatky spojené se sjednáním služby„ Presto“ 3 960 Kč (§ 1721, § 1723, § 1746 odst. 2 o.z.), a smluvní pokutu 2 700 Kč (§ 2048 o.z., § 122 odst. 1, 2 z.s.ú.). 19. Co se týče tvrzení žalobkyně, soud pro úplnost uvádí, že se neprokázalo, že by žalovaný požádal o prodloužení splatnosti a že by něčeho uhradil. Neprokázání těchto tvrzení však není důvodem pro zamítnutí žaloby, když nárok žalobkyně byl i tak prokázán. 20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 ve spojení s § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. Řízení bylo co do částky 1 085 Kč zastaveno z procesního hlediska pro chování žalobkyně. Předmětem řízení celkem byla částka 45 505 Kč. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 44 420 Kč, tj. 97,62 %, neúspěšný co do částky 1 085 Kč, tj. 2,38 %. Neúspěch žalobkyně tak byl oproti jeho úspěchu nepatrný (rozdíl 95,24 %). Soud tak žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek 2 669 Kč a odměna advokáta. Při určování odměny advokáta soud vycházel z § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), když žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž hodnota plnění nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Odměnu advokáta tvoří odměna za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, žaloba - § 11 odst. 1 písm. a), d) AT) při sazbě mimosmluvní odměny 500 Kč za úkon (§ 14b odst. 1 bod 3 AT); paušální náhrada hotových výdajů 900 Kč (3 * 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) AT); to vše včetně 21 % DPH v částce 504 Kč. Na náhradě nákladů řízení soud žalobkyni tedy přiznal 5 573 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému tuto částku uhradit k rukám zástupce žalobkyně. 21. Výrok o doplatku soudního poplatku je odůvodněn § 6a odst. 3 ve spojení s § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 14. 4. 2023, č. j. 9 C 6/2023 – 32, soud připustil změnu žaloby, kterou fakticky došlo k rozšíření žaloby o částku 2 700 Kč. V souladu s položkou [číslo]) Sazebníku soudních poplatků činí soudní poplatek částku 1 000 Kč. Žalobkyně je tento povinna uhradit na účet Obvodního soudu pro Prahu 9. 22. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.