98 C 59/2023-50 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 17 000 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný byl ošetřen a pobýval v protialkoholní záchytné stanici žalobce, a to [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] roku [rok]. K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt mu byl žalobcem vystaven daňový doklad [číslo] vždy znějící na konkrétní částku – 2 x 2 500 a 5 x 3 000 Kč, se splatností tam uvedenou. Celkem se jedná o částku 17 000 Kč. Jedná se o nutné náklady, které žalobce vynaložil od příjmu po propuštění žalované na protialkoholní záchytné stanici. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela nečinným. 3. Žalobce na výzvu soudu ohledně postupu dle § 115a o.s.ř. reagoval pozitivně, žalovaný nijak. Soud postupoval dle § 115a, § 101 odst. 4 o.s.ř. (ÚS ČR I. ÚS 3962/19) 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 5. Žalovaný byl zachycen, převezen a pak pobýval v protialkoholní záchytné stanici žalobce, a to [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] roku [rok] (č.l. 3 – 16), což má soud za prokázané z vyúčtované náhrady a z potvrzení o záchytu. Žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobce dopisem k úhradě každé dlužné částky, a to ze dne [číslo], [číslo], [rok] a [datum] (vč. podacího archu zásilek podaných na poštu, č.l. 16 - 27). 6. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili, a dospěl k závěru, že žaloba byla podána zcela po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl z důvodu vysoké opilosti odvezen na protialkoholní záchytnou stanici žalobce, kde byl po nezbytně nutnou dobu hospitalizován pro prostou (nikoliv komplikovanou) opilost. Žalobce jako provozovatel protialkoholní záchytné stanice tedy v obou případech oprávněně žádal (§ 17 odst. 4 zákona č. 379/2009 Sb.). Žalovaný však nepostavil proti žalobě žádnou logickou a věrohodnou obranu. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu byla žalovanému rovněž uložena povinnost z této dlužné částky zaplatit žalobci úroky z prodlení, a to od následujícího dne po dni splatnosti vyúčtování (§ 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb). Z těchto důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno v I. tohoto rozsudku. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch. Náleží mu proto náhrada nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek v celkové výši 1 000 Kč, jako úhradu za návrh ve věci samé (Sazebník soudních poplatků v zákoně č. 549/1991 Sb.) a pak odměna právního zástupce dle § 7, § 8 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., a to při uvedených úkonech dle § 11 písm. a) - převzetí zastoupení, d) - sepis žaloby, g) odpověď na výzvu soudu k postupu dle § 115a o.s.ř., pak za zaslání každé předžalobní výzvy dle § 142a o.s.ř. (§ 11 odst. 2 písm. h) - jednoduchá výzva k plnění, vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb., OS v [obec] 10 C 131/2020, pak režijní paušály za každý úkon právní služby po 300 Kč - § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. totiž spojuje paušál jen s celým úkonem právní služby, takže dojde-li k poskytnutí byť jen polovičního úkonu právní služby musí tomu odpovídat zase jen celý paušál, a to vše včetně 21% DPH. Celková výše nákladů řízení (včetně soudního poplatku) v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..