17 C 22/2023-45 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl tak, že se manželství uzavřené dne [datum] v Káhiře a zapsané v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města Brna, [obec] ve svazku ZM/I/24, roč. 2013, str. 248, poř. [číslo] rozvádí (výrok I.) a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (II.). Soud prvního stupně vyhověl návrhu manželky na rozvod manželství podanému u soudu dne [datum], a to proti vůli manžela. 2. Obvodní soud konstatoval, že jde o řízení s cizím prvkem, neboť manžel je státním příslušníkem Egypta a manželka státní příslušnicí Česka. Dovodil, že české soudy mají pravomoc věc projednat a rozhodnout dle § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, dále jen„ ZMPS“. 3. Obvodní soud zjistil tento skutkový stav. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v Káhiře v Egyptě a je zapsáno ve zvláštní matrice Úřadu městské části města Brna, [obec] ve svazku ZM/I/24, roč. 2013, str. 248, poř. [číslo]. Manžel byl již v minulosti ženat a jeho předchozí svazek byl ukončen rozvodem (oddací list ze dne [datum]), čímž je vyvrácena námitka manžela, že mu v ukončení manželství rozvodem brání jeho víra. Z manželství účastníků se dne 13. 2. [číslo] narodila dcera [jméno] [celé jméno manžela], přičemž otázka výchovy a výživy této nezletilé byla pro dobu po rozvodu manželství upravena pravomocným soudním rozhodnutím (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 15.3.2023, č. j. 64 Nc 2505/2023-39). Manželství je trvale rozvráceno v důsledku odcizení manželů, které však bylo zapříčiněno zejména agresivní povahou manžela, který manželku opakovaně fyzicky napadal. Nenávratné rozvrácení manželství pak nastalo na jaře roku 2022, kdy manžel ve třech případech fyzicky napadl i dceru manželů [jméno] [celé jméno manžela] a tuto dokonce i škrtil. Manžel v minulosti napadl i matku manželky, k čemuž byla přivolána Policie ČR. Manželé se aktuálně nijak nestýkají, vlastně ani nekomunikují, přičemž manželka ani neví o místě skutečného bydliště manžela (účastnický výpověď manželky). 4. Obvodní soud nemohl provést výslech manžela, protože se na jednání soudu nedostavil bez řádné omluvy. Zástupce manžela při jednání sdělil, že manžel snad trpí střevními potížemi, žádné lékařské potvrzení nemá. Omluvu žalovaného v uvedeném rozsahu soud však považuje za jednoznačně nedůvodnou, když vyjádření substituta zástupce manžela byla v průběhu jednání učiněna způsobem, který nebyl důvěryhodným, který nebyl jakkoliv podložen a kterému tak soud nikterak neuvěřil. 5. Obvodní soud určil české právo jako právo rozhodné dle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 ZMPS ve spojení s § 9 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“. 6. Shora popsaný skutkový stav posoudil soud prvního stupně podle ust. § 755 až 758 o. z. a uzavřel, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Rozpory manželů mají trvalý charakter, manželé ani nežijí ve společné domácnosti od [datum] a nelze ani očekávat jeho obnovení. [obec] rozvratu manželství tkví v rozdílných názorech na společné soužití a v projevech agresivní povahy manžela, který v minulosti fyzicky napadl manželku, její matku, a dokonce i dceru manželů, takže po manželce nelze spravedlivě požadovat, by v manželství setrvala. Vzhledem k tomu, že v dané věci nejsou žádné rozvodu bránící překážky (§ 755 odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 o. z.), dospěl soud k závěru, že veškeré zákonné podmínky rozvodu manželství jsou v dané věci splněny, proto manželství rozvedl (výrok I.). 7. Výrok o nákladech řízení účastníků (II.) obvodní soud odůvodnil ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních v platném znění (dále jen„ z. ř. s.“). 8. Proti rozsudku soudu prvého stupně podal včasné a přípustné odvolání manžel a navrhuje jeho zrušení s tím, že soud podřadil zájem na rychlém projednání věci povinnosti prověřit stav věci. Manžel byl ochoten a připraven se k jednání dostavit a osobně sdělit důvody, proč si rozvod nepřeje. Manžel má vůli svůj vztah obnovit a reflektovat manželkou vytýkané nedostatky ve svém chování, a to i s ohledem na zájem nezletilé dcery. 9. K jednání odvolacího soudu se otec bez omluvy nedostavil. Zástupce otce uvedl, že je otec zase nemocen, ale že žádné potvrzení nemá. Při jednání odvolacího soudu zástupce zopakoval, že rozvod je v rozporu s vírou otce a trvá na zrušení prvostupňového rozsudku, protože ho soud prvního stupně nevyslechl. 10. Manželka navrhla potvrzení napadeného rozsudku coby věcně správného. Zdůraznila, že manžel se z jednání soudu prvního stupně řádně neomluvil, řádně se nevyjádřil ani k návrhu na rozvod, a to ani při jednání soudu, u kterého byl zastoupen advokátem, resp. jeho substitutem, který prakticky nic nevěděl. Manžel se nedostavil ani k opatrovnickému soudu, ani v tomto případě pak zdravotní indispozici nedoložil. Na špatné komunikaci účastníků se nic nezměnilo, kontakt manželů je sporadický, tvrzení manžela o vůli vztah obnovit jsou zcela účelová. Manželka navíc obnovení vztahu odmítá, a to právě pro agresivní povahu manžela, který fyzicky napadal manželku i společnou dceru. O dceru pak manžel projevuje zájem jen sporadicky. 11. Manželka při jednání odvolacího soudu uvedla, že na svém návrhu na rozvod trvá a že od doby rozhodnutí soudu prvého stupně se na soudem zjištěném skutkovém stavu nic nezměnilo. Žádný kontakt neproběhl ani na Vánoce a otec nedal dceři ani k Vánocům žádný dárek. 12. Odvolací soud přezkoumal podle ustanovení § 212 a § 212a odst. 1 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 1 odst. 3 z. ř. s., správnost rozsudku soudu prvního stupně včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo, a odvolání manžela opodstatněným neshledal. 13. Odvolací soud doplnil dokazování sdělením obsahu listin, které tvoří součást opatrovnického spisu vedeného na nezletilou dceru účastníků Obvodním soudem pro Prahu 9 pod sp. zn. 64 Nc 2505/2023 (též sp. zn. 6 P 258/2023). Ze zprávy opatrovníka nezletilé – Městské části [obec a číslo] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že otec opatrovníkovi přislíbil, že se k němu dostaví dne [datum] na jednání, ale nedostavil se. Oba rodiče se byli již [datum] poučeni o rodičovské zodpovědnosti a odpovědnosti za výchovu dítěte, a to v souvislosti s tím, že policie projednávala incident, kdy otec měl napadat babičku nezletilé v přítomnosti nezletilé. Matka se k opatrovníkovi dne [datum] dostavila a uvedla, že konflikty se táhnou poslední 3 roky, domácího násilí se otec nejprve dopouštěl jen na matce, od jara 2022 i na dceři, v létě 2022 se pak konflikty vystupňovaly natolik, že se otec v polovině listopadu 2022 bez předchozí domluvy s matkou odstěhoval. Manželka nemá o manželovi informace, neví kde bydlí ani kde pracuje. Opatrovník provedl rovněž pohovor s nezletilou dcerou. Ta uvedla, že by byla ráda, kdyby všichni žili dohromady a kdyby byl otec táta jako normální táta. Táty se však sama bojí, vyprávěla, že když s ním byla sama, tak jí zmáčknul nos, až jí tekla krev. Z chování dítěte při pohovoru se opatrovník domnívá, že by mohlo mít známky traumatu a matce doporučil vyhledat pro dítě dětského psychologa. Z protokolu o jednání ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že se otec na jednání nedostavil, jen jeho zástupce. Zástupce odůvodnil nepřítomnost otce respiračním onemocněním, jeho zástupce měl pouze kusé informace o zaměstnání otce, příjmech a bydlišti a žádné důkazní prostředky k těmto tvrzením. Od ledna 2023 se manželka s manželem neviděli, po podání návrhu manžel s manželkou přestal komunikovat a nebyl ani v kontaktu s dcerou. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2023, č. j. 25 Co 154/2023-57, odvolací soud zjistil, že otec podal proti rozsudku o úpravě poměrů nezletilé dcery ze dne 15. 3. 2023, č. j. 64 Nc 2505/2023-39 odvolání, které vzal zpět a odvolací řízení bylo zastaveno. 14. Odvolací soud neprovedl dokazování výslechem manžela, protože ani k odvolacímu jednání se manžel bez řádné a včasné omluvy nedostavil. 15. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu vyplývá, že důležitým důvodem způsobilým omluvit neúčast účastníka u jednání (ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř.) je zpravidla také jeho nemoc (srov. například usnesení ze dne 27. 1. 2000, sp. zn. 20 Cdo 2068/98, uveřejněné pod [číslo] Sb. rozh. obč., nebo rozsudek ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. 26 Cdo 3686/2013). Současně však platí, že důležitost důvodu, pro který účastník žádá o odročení jednání, nelze posuzovat bez přihlédnutí ke všem okolnostem konkrétního případu. I když účastník řízení uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání (tj. např. i zdravotní neschopnost), není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., ale k záměrným procesním obstrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování občanského soudního řízení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2008, sp. zn