17 C 220/2024-20 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne 23. 4. 2024 tvrdila, že s žalovanou dne 4. 5. 2018 uzavřela smlouvu o úvěru ve výši 80 000 Kč. Takto sjednaný úvěr se žalovaná zavázala vrátit formou 40 měsíčních splátek ve výši 2 000 Kč. Úvěr v ujednané výši byl žalované poskytnut, avšak žalovaná své povinnosti neplnila řádně a žalobkyně proto dne 15. 12. 2022 od smlouvy odstoupila. Ke dni podání žaloby pak dluh žalované činil 25 941,43 Kč na jistině úvěru, jakož i 4 955,47 Kč na kapitalizovaném úroku a kapitalizovaném úroku z prodlení. Žalovaná nezaplatil ničeho ani na základě žalobkyní učiněné předžalobní výzvy. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhá zaplacení celkem 30 896,90 Kč, tedy zůstatku zápůjčky ve výši 25 941,43 Kč, úroků kapitalizovaných ve výši 703,91 Kč a úroků z prodlení kapitalizovaných ve výši 4 251,56 Kč, jakož i zaplacení úroku z prodlení ve výši 13,75 % ročně z částky 25 941,43 Kč od 24. 3. 2024 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivním.3. Vzhledem k tomu, že v dané věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k projednání věci samé bez nařízení jednání (§ 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „OSŘ“).4. Z předložených listinných důkazů (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 4. 5. 2018, všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru, sazebníky bankovních poplatků žalobkyně, výpisy z běžného účtu žalované za květen 2021, výpis z úvěrového účtu žalované za květen 2021, historie úvěrového účtu č. , č. účtu, , výzva ze dne 23. 12. 2022 včetně dokladu o odeslání, předžalobní výzva ze dne 15. 4. 2024 včetně dokladu o odeslání), které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, soud shledal jako zcela důvěryhodné, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 4. 5. 2018 uzavřena smlouva o úvěru, ve které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr 80 000 Kč, jakož se i žalovaná zavázala úvěr vrátit formou 40 měsíčních splátek ve výši 2 000 Kč, spatných vždy do 15. dne v měsíci, přičemž nedílnou součástí smlouvy účastníky byly i obchodné podmínky a sazebníky žalobkyně (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 4. 5. 2018, všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru, sazebníky bankovních poplatků žalobkyně). Úvěr 40 000 Kč byl žalované poskytnut dne 4. 5. 2018 na účet č. , č. účtu, (výpis z úvěrového účtu žalované za květen 2021, historie úvěrového účtu č. , č. účtu, ). Žalovaná porušila smluvně převzaté povinnosti, pročež žalobkyně dne 23. 12. 2022 od smlouvy odstoupila a žalovanou dne 23. 12. 2022 vyzvala k doplacení splátek úvěru v prodlení do dne 22. 1. 2023, výzva ze dne 23. 12. 2022 včetně dokladu o odeslání). Žalovaná nezaplatila ničeho, když k zaplacení nedošlo ani na základě žalobkyní učiněné předžalobní výzvy (předžalobní výzva ze dne 15. 4. 2024 včetně dokladu o odeslání).5. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „OZ“), jakož i úpravu zákona o spotřebitelském úvěru (zák. č. 256/2016 Sb., dále jen „ZSÚ“). Na základě učiněných skutkových zjištění soud shledal, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 a násl. OZ), přičemž žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečným způsobem posoudila a řádně vyhodnotila úvěruschopnost žalované (§ 86 ZSÚ). Z této smlouvy byl úvěrující (žalobkyně) povinen poskytnout na požádání úvěrovanému (žalované) v její prospěch peněžní prostředky do určité částky, čemuž souvztažně odpovídá povinnost úvěrovaného (žalované) poskytnuté peněžní prostředky vrátit (§ 2395 OZ). Žalobkyně své povinnosti řádně splnila, avšak žalovaná nikoliv a úvěr řádně nevrátila, pročež žalobkyně od smlouvy odstoupila ke dni 15. 12. 2022. Ode dne následujícího se žalovaná ocitla v prodlení (§ 1968 OZ“), pročež žalobkyni za dobu prodlení vzniklo právo požadovat úrok z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).6. S ohledem na výše uvedené soud žalobě zcela vyhověl (výrok ad I.).7. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalované zaplatit žalobkyni 2 309 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 OSŘ). Výše této náhrady nákladů řízení je za situace, kdy advokát ve věci plně úspěšného účastníka za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč vykonal tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a podání návrhu na zahájení řízení dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), dána odměnou tohoto advokáta ve výši 750 Kč, tj. 2 x 300 Kč a 1 x 150 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 1 odst. 2 věta prvá. § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), a náhradou jeho hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. 3 x 100 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 2 odst. 1 a 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), jakož i 21 % DPH z jeho odměny a náhrad ve výši 221 Kč (§ 137 odst. 3 OSŘ). Výše náhrady nákladů řízení je dále dána soudním poplatkem 1 038 Kč (§ 4 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a položka 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku).8. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 OSŘ) místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 OSŘ).