17 C 284/2023-17 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne [datum] tvrdila, že žalovaná byla vlastníkem (resp. provozovatelem) vozidla [anonymizováno], [registrační značka] s objemem válců motoru od 1 350 cm3 do 1 850 cm3, a že pro toto vozidlo v období od [datum] do [datum] (tj. po 18 dnů) nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tzv. povinné ručení. S ohledem na absenci pojištění náleží žalobkyni za období bez takového pojištěné příspěvek, který činí 47 Kč denně. K zaplacení příspěvku v zákonné třicetidenní lhůtě žalobkyně vyzvala žalovanou, avšak ta nezaplatila ničeho. Dlužná částka je tvořena příspěvkem ve výši 846 Kč a náklady na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč za uplatněnou upomínku. Zaplacení částky ve výši celkem 1 146 Kč, jakož i příslušného úroku z prodlení, se žalobkyně domáhala podanou žalobou. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k projednání věci samé bez nařízení jednání (§ 115a zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o.s.ř.“). 4. Po skutkové stránce soud zjistil, že žalovaná v rozhodném období od [datum] do [datum] byla vlastníkem a provozovatelem vozidla [anonymizováno], [registrační značka] s objemem válců motoru od 1 350 cm3 do 1 850 cm3, a že v tomto období (tj. po 18 dnů) pro uvedené vozidlo nebylo sjednáno pojištění k odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně dne [datum] odeslala žalované výzvu k zaplacení příspěvku ve výši 846 Kč, jakož i k zaplacení nákladů za uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, avšak žalovaná nezaplatila ničeho. 5. Po právní stránce soud věc posuzoval úpravy zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (zák.č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla,„ z.p.o.p.v.“), přičemž na jím neupravené otázky byla aplikována obecný úprava zákoníku občanského (zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ OZ“). Nárok žalobkyně soud posoudil jakožto právo na uhrazení příspěvku za provozování vozidla bez pojištění odpovědnosti, a dospěl k závěru, že žalovaná, jakožto vlastník (provozovatel) vozidla, je povinna uhradit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v rozporu se zákonem provozováno bez sjednaného pojištění (§ 4 odst. 1 z.p.o.p.v.). Výše příspěvku v dané věci činí 47 Kč za každý den, po který bylo vozidlo provozováno bez příslušného pojištění odpovědnosti, jakož i náklady vynaloženými na jeho uplatnění a vymáhání (§ 2 odst. 1 písm. g/ a § 2a vyhl.č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně odeslala žalované výzvu k zaplacení příspěvku, která obsahovala popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání šedesáti dní, poučení žalované o jejích právech a povinnostech včetně možnosti doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, jakož i poučení o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu (§ 4 odst. 7 z.p.o.p.v.), přičemž tato výzva byla odeslána žalované před uplynutím lhůty jednoho roku ode dne vzniku povinnosti k zaplacení příspěvku (§ 4 odst. 6 z.p.o.p.v.). Se splněním povinností zaplatit příspěvek se žalovaná ocitla v prodlení (§ 1968 OZ), pročež žalobkyni svědčí právo požadovat příslušný úrok z prodlení (§ 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 6. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě zcela vyhověno (výrok ad I.). 7. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalované zaplatit žalobkyni 1 126 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Výše této náhrady nákladů řízení je za situace, kdy advokát ve věci plně úspěšného účastníka za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, účelně vykonal dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a podání návrhu na zahájení řízení dle § 11 odst. 1 písm. a/, d /vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), dána odměnou tohoto advokáta ve výši 400 Kč, tj. 200 Kč za každý z uvedených úkonů právní služby (§ 1 odst. 2 věta prvá. § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), a náhradou jeho hotových výdajů ve výši 200 Kč, tj. 100 Kč za každý z uvedených úkonů úkony právní služby (§ 2 odst. 1 a 14b odst. 5 písm. a/ vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), jakož i 21 % DPH z jeho odměny a náhrad ve výši 126 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Výše náhrady nákladů řízení je dále dána soudním poplatkem 400 Kč (§ 4 odst. 1 zák.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a položka 2 odst. 1 písm. a/ Sazebníku). 8. K rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud dodává, že občanský soudní řád stanoví, že žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění (§ 142a odst. 1 o.s.ř.). 9. V dané věci pak bylo prokázáno, že žalobkyně sama před zahájením řízení žalovaného opakovaně obeslala s výzvami na zaplacení sporných částek a jejich příslušenství (výzvy ze dnů [datum], [datum] a [datum]), když za první z uvedených výzev žalobkyně v řízení úspěšně uplatnila i nárok na zaplacení částky 300 Kč. Na tomto základě soud uzavírá, že každá jedna z uvedených výzev postačuje k učinění závěru o tom, že žalobkyně nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení žalované zaslala na adresu pro doručování, případně na jeho poslední známou adresu, výzvu k plnění, tedy že úspěšné žalobkyni svědčí právo na náhradu nákladů řízení (§ 142a odst. 1 o.s.ř.) 10. Pokud jde o úkon právní služby spočívající v předžalobní výzvě odeslané zástupkyní žalobkyně dne [datum] (§ 11 odst. 2 písm. h/ vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), tak tento soud hodnotí jako zcela zjevně neúčelně vykonaný, neboť tento s ohledem na již výše učiněný závěr soudu nemá při posuzování důvodnosti nároku žalobkyně na přiznání náhradu nákladů řízení žádný faktický dopad. Daný úkon je pak zcela zjevně nedůvodný i proto, že žalovaná již na základě shora uvedených opakovaných výzev žalobkyně zaujal jednoznačné stanovisko (nezaplatila ničeho), pročež se nedalo rozumně předpokládat, že předžalobní výzva zástupce žalobkyně mohla postoj žalovaného změnit, přičemž postoj žalovaného v konečném důsledku touto skutečně jakkoliv změněn nebyl. 11. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), přičemž místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).