24 C 280/2023-23 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 95 300 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že dne , datum, provedla odtah motorového vozidla RZ: , SPZ, a vozidlo bylo následně umístěno na parkoviště provozované žalobkyní. K provedení odtahu došlo dle § 19b zákona 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, neboť vozidlo nemělo od , datum, platbou technickou prohlídku. Oprávnění žalobkyně k odtahu vozidla a jeho umístění na vhodném místě je dáno § 19 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích. Před provedením odtahu žalobkyně vyzvala žalovavého k odstranění vozidla z komunikace a po provedení odtahu jej o jeho provedení informovala. V souvislosti s odtahem vozidla vznikl žalobkyni nárok na úhradu ceny za odtah ve výši 1 900 Kč, částky 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), částky 400 Kč parkovného za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč parkovného za každý následující den po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla. Cena za nucený odtah a střežení vozidla na parkovišti je tvořena součtem částky za odtah 1 900 Kč a částky 95 400 za parkovné 657dní. Dlužná částka je tvořena rozdílem celkové ceny za odtah po odečtení částky, za níž bylo vozidlo prodáno (97 300 – 2 000). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslaní předžalobní upomínky.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., když právní zástupce žalobkyně a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Z čl. VI. zřizovací listiny žalobkyně soud zjistil, že předmětem činnosti žalobkyně je zajišťování přemisťování nalezených a opuštěných vozidel předaných , Anonymizováno, včetně jejich hlídání (bod 2.5). Dále dle bodu 2. 15. provádění odtahů vozidel na příkaz strážníků , Anonymizováno, a dle bodu 2. 17. zajišťuje jménem , Anonymizováno, správu a vymáhání neuhrazených pohledávek , Anonymizováno, za odtah a parkovné motorových vozidel, a to dle pravidel schválených , Anonymizováno, (Zřizovací listina). Z Nařízení , adresa, o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, účinného od , datum, , vyplývá, že ceny za služby parkovišť takto odtaženého osobního automobilu na nepřetržitě střeženém parkovišti činí za odtah 1 900 Kč, za první až třetí započatý den 250 Kč/den, za čtvrtý až sto osmdesátý započatý den 400 Kč/den, a za sto osmdesátý prvý den až do dne vyzvednutí vozidla á 50 Kč/den (Nařízení , adresa, o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel). Dne , datum, provedli pracovníci žalobkyně dle §19d zákona 137/1997 Sb. odtah vozidla tov. zn. Renault, RZ , SPZ, (protokol o odtahu vozidla č. , hodnota, ze dne , datum, ). Provozovatelem vozidla je žalovaný (Karta vozidla , Anonymizováno, ). Rozhodnutím Městské části , adresa, , odbor dopravy ze dne , datum, čj. , Anonymizováno, byl povolen prodej vozidla RZ , SPZ, ve veřejné dražbě a dne , datum, bylo uvedené vozidlo přiklepnuto vydražiteli za částku 2 000 Kč (rozhodnutí ze dne , datum, , sdělení ze dne , datum, , potvrzení o udělení příklepu). Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky dne , datum, (výzva k úhradě dlužné částky ze dne , datum, včetně kopie dodejky).Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Na základě shora provedených listinných důkazů dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 95 300 Kč byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dne , datum, provedla odtah předmětného vozidla a následně vozidlo umístila na parkovišti provozované žalobkyní, kde bylo vozidlo umístěno i v předmětném období, a proto jí svědčí právo na zaplacení částky 95 300 Kč dle § 2 odst. 1, 3 nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel. Žalovaný v řízení nerozporoval skutečnost, že by byl provozovatelem uvedeného vozidla, ani že by k odtahu vozidla v předmětný den nedošlo. Ze strany žalovaného nebylo v řízení tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by žalovaný na úhradu svých závazků za parkování vozidla ve výše uvedené výši uhradil. Dle shora uvedeného, tak jednoznačné vyplývá, že žalovaný je po celou dobu provozovatelem vozidla ve smyslu § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb. Odtah vozidla dle § 19d zákona 13/1997 Sb. je prokázán protokolem o odtahu vozidla č. , hodnota, ze dne , datum, . S ohledem na shora uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když s ohledem na prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb.) současně rozhodl o příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 365 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 765 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.