33 C 16/2024-17 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 1 842 s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] uzavřela se žalovaným Smlouvu o zápůjčce (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného řádně splácet a ověření jeho totožnosti poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 1 500 Kč, jež byly žalovanému dne [datum] zaslány na jeho bankovní účet uvedený ve Smlouvě. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni i poplatek za její poskytnutí ve výši 342 Kč a částku v celkové výši 1 842 Kč pak žalobkyni vrátit nejpozději do [datum] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku a žalovaným podepsána elektronicky, a to [příjmení], který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Žalovaný však ve stanovené lhůtě uvedenou částku ve výši 1 842 Kč žalobkyni neuhradil, proto ho žalobkyně nejprve upomenula dopisem ze dne [datum]. K úhradě však nedošlo ani v návaznosti na výzvu před podáním žaloby ze dne [datum], kterou žalovanému zaslal již právní zástupce žalobkyně. [příjmení] žalované částky požaduje žalobkyně na žalovaném i zaplacení jejího příslušenství, jež představuje zákonný úrok z prodlení z částky 1 842 Kč ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, tj. od [datum] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč za odeslání upomínky žalovanému a rovněž i zaplacení náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila při podání návrhu na zahájení řízení a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud provedl dokazování pouze důkazy, které předložila žalobkyně, neboť žalovaný zůstal po celou dobu řízení nečinný, a učinil následující závěry o skutkovém stavu: Dne [datum] uzavřeli žalobkyně a žalovaný smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 1 500 Kč, a to převodem na účet žalovaného uvedený v předmětné smlouvě. Tyto finanční prostředky spolu s poplatkem za jejich poskytnutí ve výši 342 Kč byl žalovaný povinen žalobkyni uhradit nejpozději do [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, se kterými se žalovaný seznámil, což potvrdil svým elektronickým podpisem smlouvy o zápůjčce (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], s.r.o. a výpisu z účtu žalobkyně prokazující odchozí částku ve výši 1 500 Kč na účet žalovaného). Žalovaný dlužnou částku ve výši 1 842 Kč žalobkyni k datu splatnosti neuhradil, proto jej žalobkyně vyzvala k její úhradě dopisem ze dne [datum] (zjištěno z upomínky k zaplacení dlužné částky ze dne [datum]). K zaplacení dlužné částky byl žalovaný následně vyzván i právním zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne [datum] (zjištěno z Předžalobní výzvy k úhradě ze dne [datum], včetně podacího lístku). 5. Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 1 842 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (§ [číslo] a násl. a § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“), na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 1 500 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky včetně poplatku za jejich poskytnutí ve výši 342 Kč vrátit nejpozději do [datum]. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tím méně pak prokázáno, že by svůj závazek vyplývající ze shora citované smlouvy splnil řádně a včas. S ohledem na shora uvedené skutečnosti byla proto žalovanému uložena povinnost k zaplacení částky v celkové výši 1 842 Kč, která je tvořena jistinou ve výši 1 500 Kč a poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 342 Kč. Dále pak byly žalobkyni přiznány náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč za zaslání upomínky k zaplacení dlužné částky žalovanému. Povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení z celkové dlužné částky se opírá o ustanovení § 1970 o. z. a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný. V souladu s ustanovením § 137 o. s. ř. jsou náklady řízení tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 600 Kč (tři úkony právní služby po 200 Kč: příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění – ustanovení § 14b odst. 1 bod 1., § 11 odst. 1 písm. a/, d/ advokátního tarifu), třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a/ advokátního tarifu), a to vše bez DPH, neboť zást. žalobkyně není plátcem DPH. Celkem má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 1 300 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 7. O lhůtě k plnění, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, soud rozhodl v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.