33 C 168/2023-30 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o dluh ze smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně smlouvy Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 9 355 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 4 354 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28,74 % ročně sjednanou na str. 2 Smlouvy, částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 151 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních (sedmidenních) splátkách po 431,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo dne [datum] právo na uhrazení celé dlužné částky, která sestávala z jistiny ve výši 8 779 Kč a poplatku 7 575 Kč. Po tomto datu bylo ještě uhrazeno 2 000 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovaným částku 24 125,97Kč, přičemž součástí této částky je i navýšení požadované původním věřitelem, které žalobkyně neuplatňuje. Podle § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 3 téhož ustanovení nelze rozsudek pro zmeškání vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír, nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. V dané věci se první jednání konalo dne [datum]. Žaloba byla žalovanému doručena dne [datum], předvolání k prvnímu jednání včetně poučení o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání (kancelářský vzor [číslo]) dne [datum], obojí náhradním způsobem. Vzhledem k tomu, že uzavřenou smlouvu soud právně kvalifikuje jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z., dospěl k závěru, že v dané věci je možno uzavřít smír, neboť se jedná o závazek z dvoustranného smluvního závazkového vztahu, který si mohou účastníci svými dispozitivními úkony upravit. Schválení smíru by nebylo v rozporu s právními předpisy. Zároveň rozsudek nemá konstitutivní povahu, neboť jím dochází pouze k deklarování již existujícího právního vztahu mezi účastníky. Žalovaný se k prvnímu jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně se k jednání dostavila a vydání rozsudku pro zmeškání navrhla. Tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě se tak považují za nesporná. Z tvrzení žalobkyně obsažených v žalobě o skutkových okolnostech věci přitom vyplývá odůvodněnost uplatněného nároku po hmotněprávní stránce. Na základě výše uvedeného tedy soud dospěl k závěru, že jsou naplněny všechny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 672 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 700 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 672 Kč.