33 C 175/2023-24 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 201 658,59 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru – Konsolidace půjček [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě této Smlouvy byl žalované po prověření její úvěruschopnosti poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala hradit poskytnutý úvěr spolu s poplatky a úroky formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 408,74 Kč, vždy nejpozději do 20. dne v měsíci, počínaje dnem [datum] Žalovaná nedodržela svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostala se s hrazením splátek do prodlení. Z důvodu porušení povinnosti žalované splácet úvěr v souladu se smlouvou řádně a včas, byl dne [datum] celý zůstatek úvěru s příslušenstvím zesplatněn a žalovaná vyzvána k úhradě celé dlužné částky ve výši 201 658,59 Kč, představující na jistině částku ve výši 198 468,59 Kč, na poplatku za pojištění, vedení a zesplatnění účtu částku 1 690 Kč a na sankčních poplatcích částku 1 500 Kč. Dále žalobkyně požaduje na žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 13 028,83 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 24 076,43 Kč a dále pak zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 211 497,42 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu opakovaně vyzývala, naposledy prostřednictvím předžalobní výzvy k plnění zaslané žalované právním zástupcem žalobkyně, avšak bezúspěšně, žalobkyni proto nezbývá, než domáhat se svého práva soudní cestou a krom žalované částky s příslušenstvím požaduje i zaplacení náhrady nákladů řízení. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum], ke kterému se žalovaná, ač řádně a včas předvolána, bez omluvy nedostavila. Žalované bylo předvolání k uvedenému jednání doručeno dne [datum] s tím, že jeho součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaná k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. 4. Žalovaná, jak již shora uvedeno, se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila, zástupce žalobkyně, který se dostavil k jednání, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Soud vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. 5. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. 6. V posuzované věci se jedná o nárok žalobkyně vycházející ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky, tzn. o nárok ve smyslu ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), v platném znění, v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 53 756,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 067 Kč a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) z tarifní hodnoty ve výši 201 658,59 Kč sestávající z částky 36 560 Kč za čtyři úkony právních služeb (tj. 9 140 Kč za jeden úkon) dle advokátního tarifu (1/ převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a) cit. vyhlášky, 2/ podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d) cit. vyhlášky, 3/ výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé - § 11 odst. 1 písm. d) cit. vyhlášky a 4/ účast na jednání soudu dne [datum] - § 11 odst. 1 písm. g) cit. vyhlášky) + 4 x režijní paušál za tyto čtyři úkony právních služeb po 300 Kč + 21 % DPH ve výši 7 929,60 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 8. O lhůtě k plnění, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, soud rozhodl v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.