98 C 311/2023-36 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaného u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne [datum] se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 108 406,46 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce žalovanému poskytl dle smlouvy č. [anonymizováno] úvěr ve výši 119 000 Kč, úročený 16,9% p.a., který se žalovaný zavázal splácet ve splátkách do [datum], což ovšem žalovaný nečinil, takže žalobce dne [datum] úvěr zesplatnitl, takže ke dni podání žaloby žalovaný žalobci dluží 107 406,46 Kč (jistina neobsahuje žádné úroky, úroky z prodlení, pokuty, poplatky ani jiné položky) a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 4 592,03 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádně zaplacené splátky, tj. ode dne [datum] do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne [datum], konkrétně pak (počet dnů prodlení [číslo] x aktuální jistina x 16, [číslo]). 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela nečinným. 3. Žalobce výslovně nesouhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř., když z nařízeného ústního jednání se omluvil. Ačkoliv byl žalovaný řádně a včas předvolán k prvnímu k ústnímu jednání s upozorněním na možnost vydání rozsudku pro zmeškání, tak z prvého se omluvil, takže soud odročil bez konání ústního jednání, ovšem z následně nařízeného jednání se bez omluvy k jednání stejně nedostavil. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 4. Žalovaný obdržel dne [datum] úvěr ve výši 119 000 Kč, podle smlouvy [číslo] [anonymizováno] splatný po 22 měsících v 2 261 Kč, který byl úročný 16,9% p.a., který byl dne [datum] zesplatněn žalobcem pro neplacení splátek žalovaným (toto má soud za prokázané ze smlouvy, z platební informace žalobce o žalovaném ve splátkovém kalendáři, z historie úvěru a z potvrzení o vyplacení úvěru). 5. A po provedení dokazování, zvážení všech částí soud rozhodl, že žaloba je důvodná, když po právní stránce posoudil věc takto: 6. Podle obsahu žaloby se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky z titulu práva splatného úvěru, a to podle smlouvy (§ 2395 OZ), podle které žalobce poskytl žalovanému částku včetně úroků z prodlení. Žalobce se tedy zachoval dle smlouvy, kdy poté, co mu úvěr není ani ke dni rozhodnutí soudu vrácen, tak požaduje zaplacení podanou žalobou. Protože žalobce své povinnosti z uzavřené smlouvy řádně splnil, ale žalovaný vůči žalobci nikoliv, tak žalovaný žalobci také dluží, dosud nesplacený úvěr vč. úroků za jeho poskytnutí. Dále pak žalovaný žalobci dluží i poplatky za upomínky (§ 2395 OZ a § 1970 OZ). V řízení naopak ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by dlužnou částku dle shora citované smlouvy zaplatil, neboť žalovaný byl po celou dobu soudního řízení zcela nečinný. Ze všech těchto důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno v I. tohoto rozsudku. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch. Náleží mu proto jako právním zástupcem nezastoupenému náhrada nákladů řízení za hotové výdaje, což je 600 Kč (dle § 1 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za sepis žaloby a za výzvu před jejím podáním) a dále uhrazený soudní poplatek 4 337 Kč. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soudu z provedeného dokazování ze stránek ČSÚ vyplynulo (Nejvyšší správní soud sp.zn. 1 As 30/2009), že aktuální nárůst cen zboží je nižší než předchozích dvou letech, nicméně míra inflace výrazně za tuto dobu stoupla a dosud zpět neklesla, což je dost dlouhá, nepřerušovaná doba na to, aby to domácnosti zřetelně na výdajích pocítily. Dále soud shledal, že souzená částka znamená pro žalobce jen nepodstatný finanční přínos, takže jestliže žalovaný splatí dluh hned nebo za několik měsíců, žalobce nijak nepocítí a jistina dluhu je i po rozhodnutí soudu nadále úročena úrokem z prodlení, který finančně kompenzuje dobu, kdy je žalovaný se splácením v prodlení. Sečteno a podrženo soud měl za to, že je namístě odložit splatnost přisouzené částky (Nejvyšší soud sp.zn. 28 Co 403/96, sp.zn. 32 Cdo 1719/2017).