17 C 56/2025-32 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne 17. 1. 2025 tvrdila, že její právní předchůdkyně (, právnická osoba, ) s žalovanou dne 14. 11. 2023 uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, ve výši 25 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy účastníků pak byly obchodní podmínky žalobkyně. Takto poskytnutý úvěr včetně úroku se žalovaná zavázala vrátit do 16. 4. 2024. Žalovaná však své povinnosti porušila, kdy úvěr neuhradila řádně a včas. Žalobkyně žalovanou k úhradě dlužného plnění několikrát vyzvala, ta však neuhradila ničeho, a to ani na základě žalobkyní učiněné předžalobní výzvy. Žalobkyně se proto podanou žalobou domáhá zaplacení celkem 31 000 Kč (tj. jistiny úvěru ve výši 25 000 Kč, smluvního úroku ve výši 5 175 Kč, smluvní pokuty ve výši 825 Kč), jakož i úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 31 000 Kč od 17. 4. 2024 do zaplacení.2. Žalovaná navrhla žalobu zcela zamítnout, neboť žalobkyně dostatečně neprověřila úvěruschopnost žalované, kdy existovaly důvodné pochyby o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet, přičemž žalovaná také poukázala na nedostatečné prověření její totožnosti, neboť na smlouvě o úvěru je uvedena adresa žalované, kterou od roku 2015 nevyužívá. Žalovaná dále uvedla, že na splátkách úvěru zaplatila ve třech splátkách celkem 17 250 Kč, které by měly být započteny na uhrazení dlužné jistiny pro případ, že by soud posoudil nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Konečně žalovaná namítla nepřiměřenou výši úrokové sazby, která se zjevně příčí dobrým mravům.3. K jednání soudu se žalobkyně a její zástupce nedostavili po včasné omluvě. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně (§ 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „OSŘ“).4. Na základě provedených důkazních prostředků soud učinil následující skutková zjištění:5. Z listin označených jako „smlouva o úvěru č. , hodnota, , obchodní podmínky ZAPLO a dodatky č. 1, 2 a 3“ bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k právně relevantnímu jednání, jehož výsledkem byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 25 000 Kč, čemuž odpovídal závazek žalované úvěr vrátit spolu se sjednanými úroky, a to původně do 14. 12. 2023. Splatnost úvěru byla následně třemi dodatky ke smlouvě prodloužena, a to zprvu do 13. 1. 2024, následně do 12. 2. 2024 a konečně do 13. 3. 2024.6. Z listin označených jako „doklad o zaslání registračního poplatku a doklad o uhrazení úvěru“ bylo zjištěno, že 14. 7. 2014 byla z platebního účtu č. , č. účtu, , vedeném na jméno , jméno FO, , právní předchůdkyni žalobkyně zaslána ověřovací platba ve výši 1 Kč. Dne 14. 11. 2023 pak byly žalované na platební účet č. , č. účtu, poskytnuty finanční prostředky ve výši 25 000 Kč.7. Z listiny označené jako „výpis ke smlouvám č. , hodnota, a , Anonymizováno, “ bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně evidovala vůči žalované pohledávku ve výši 31 000 Kč.8. Z listiny označené jako „smlouva o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023“ bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek. Součástí smlouvy bylo ujednání čl. 3.16 k uzavírání dílčích smluv, kdy konkrétně v článku 3.1 je uvedeno, že k postupování pohledávek bude docházet na základě dílčích smluv o postoupení pohledávek, kdy právní předchůdkyně žalobkyně každý 5. den kalendářního měsíce, nebo den následující, je-li 5. den měsíce dnem pracovního klidu, zašle žalobkyni e-mailem datovou pásku, přičemž okamžikem doručení datové pásky žalobkyni je uzavřena dílčí smlouva o postoupení pohledávek, uvedených v této pásce.9. Z listiny označené jako „oznámení o postoupení pohledávky bez data včetně příslušné plné moci“ bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila postoupení své pohledávky vůči ní žalobkyni. Nebylo však prokázáno, kdy a jakým způsobem bylo toto oznámení doručeno žalované.10. Z listiny označené jako „výzva k zaplacení ze dne 14. 9. 2024 včetně dokladu o odeslání“ bylo zjištěno, že žalobkyně učinila výzvu k zaplacení sporné pohledávky. Nebylo však prokázáno, kdy a jakým způsobem byly tyto upomínky odeslány a doručeny žalované.11. Z listiny označené jako „předžalobní výzva ze dne 16. 4. 2024 včetně dokladů o odeslání“ bylo zjištěno, že žalobkyně učinila vůči žalované předžalobní výzvu k zaplacení dlužné pohledávky.12. Z listin označených jako „výpisy z účtu žalované o platbách společnosti , právnická osoba, “ bylo zjištěno, že žalovaná ve dnech 11. 12. 2023, 12. 1. 2024 a 12. 2. 2024 uhradila ze svého platebního účtu č. , č. účtu, na platební účet právní předchůdkyně žalobkyně č. , č. účtu, částky v celkové výši 17 250 Kč, a to 3 x 5 750 Kč, považované za splátku úvěru.13. Z listin označených jako „výpisy z účtu č. , č. účtu, za za období od 1. 8. 2023 do 31. 1. 2024“ bylo zjištěno, že po celé toto období byl stav účtu žalované záporný, přičemž po celé toto období byly na účet žalované vyplaceny jiné půjčky, ať už v podobě úvěru, či zápůjčky, v celkové výši 377 075,22 Kč.14. Z listiny označené jako „návrh na zahájení řízení před arbitrem“ bylo zjištěno, že žalována podala dne 13. 12. 2024 návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem proti právní předchůdkyni žalobkyně a žalobkyni, z důvodu neprověření úvěruschopnost žalované, kdy existovaly důvodné pochyby o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaná žádala o zneplatnění úvěru.15. Z listin označených jako „oznámení o zahájení řízení před finančním arbitrem a usnesení finančního arbitra, obojí ze dne 10. 1. 2025“ bylo zjištěno, že na základě návrhu žalované bylo zahájeno řízení před finančním arbitrem, přičemž řízení o návrzích žalované vůči právní předchůdkyni žalobkyně a žalované byly spojeny do jednoho řízení.16. Na základě shora uvedených nesporných tvrzení účastníků, jakož i na základě provedených důkazních prostředků, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:17. Žalobkyně žalované převodem na účet č. , č. účtu, dne 14. 11. 2023 poskytla částku 25 000 Kč. Této transakci předcházelo jednání, jehož výsledkem bylo sepsání listiny označené jako „smlouva o úvěru č. , hodnota, “. Obsahem uvedené listiny bylo ujednání o úvěru ve výši 25 000 Kč, který měl být žalovanou vrácen do 13. 12. 2023, a to včetně sjednaných úroků. Dodatky ze dnů 11. 12. 2023, 12. 1. 2023 a 12. 2. 2024 byla splatnost úvěru prodlužována, a to až do 13. 3. 2024.18. Dále pak byl v řízení učiněn závěr, že sepsání a podepsání uvedené listiny ze dne 14. 11. 2023 a poskytnutí částky 25 000 Kč žalované nepředcházelo posouzení schopnosti žalované splácet, když je oproti tomu prokázáno, že žalovanou v době sjednání zápůjčky tížila řada závazků, které nebyla schopná splácet.19. Dále bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní dne 6. 12. 2023 uzavřela rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, když však tato neobsahovala výčet konkrétních pohledávek, které touto měly být postoupeny. Daná smlouva však obsahovala ujednání ohledně mechanizmu, na jehož základě k postoupení takových konkrétních pohledávek bude docházet (čl. 3.16) prostřednictvím dílčích smluv, žádná taková dílčí smlouva, ze které by bylo parno, že došlo k postoupení pohledávka za žalovanou, však soudu ze strany žalobkyně navržena a ani předložena nebyla.20. Žalobkyně pak sice navrhla a soudu předložila listinu označenou jako oznámení o postoupení pohledávky bez data včetně příslušné plné moci, když taková listina skutečně obsahuje jednání právní předchůdkyně žalobkyně, kterým je oznámení o postoupení pohledávka žalované. Ke smůle žalobkyně však nebyla tvrzeno a ani prokázáno, že taková listina skutečně byla dodána do sféry vlivu žalované, tedy nebylo prokázáno, kdy a jakým způsobe byla tato žalované doručena.21. Žalobkyně se pak svou nepřítomností u jednání vzdala dobrodiní poučení soudu (§ 118a odst. 1, 3 OSŘ), tudíž soud dále vyšel z takto učiněného závěru o skutkovém stavu.22. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval obecnou úpravu občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „OZ“), jakož i speciální úpravu zákona o spotřebitelském úvěru (zák. č. 257/2016 Sb., ve znění účinném do 31.12.2013, dále jen „ZSÚ“).23. Na základě učiněných skutkových zjištění soud vztah účastníků nejprve posuzoval dle ustanovení smlouvy o smlouva o úvěru (§ 2395 a násl. OZ), přičemž bylo shledáno, že žalobkyně neunesla břemeno prokázat, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy dostatečně ověřila schopno žalované daný úvěr splácet. Uzavírá se proto, že daná smlouva je od počátku neplatná (§ 87 odst. 1 věta prvá z.s.ú.).24. Na tomto základě soud dále posuzoval, zda žalobkyni náleží plnění z jiného právního titulu (bezdůvodného obohacení), však shledal, že nikoliv.25. Žalobkyně totiž neprokázala, že pohledávka její právní předchůdkyně (a je jedno zda z titulu platné úvěrové smlouvy, či z titulu bezdůvodného obohacení) za ž