18 C 335/2020-324 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se svým návrhem z , datum, domáhala, aby soud určil, že je výlučným vlastníkem nemovitostí, a to pozemků parcelní č. , Anonymizováno, a pozemku parcelní č. , Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, a obec , adresa, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „předmětné pozemky“ nebo „předmětné nemovitosti“). Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný je v současné době zapsán v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník předmětných nemovitostí a žalobkyně je vlastníkem nemovitostí, a to pozemku parcelní č. , hodnota, , na němž stojí stavba – rodinný dům - pozemku parcelní č. , Anonymizováno, a pozemku parcelní č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., a to garáž, vše v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, , k.ú. , adresa, . Dopisem ze dne , datum, bylo žalobkyni žalovaným sděleno, že bez spravedlivého důvodu a bez souhlasu Městské části , adresa, – vedlejšího účastníka – zastavěla část pozemku parcelní č. , Anonymizováno, budovou č.p. , Anonymizováno, a dále, že připlotila pozemek parcelní č. , Anonymizováno, , které jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného, když vedlejší účastník vykonává svěřenou správu. Žalobkyně nabyla vlastnické právo k nemovitostem, a to pozemku parcelní č. , hodnota, , , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, na základě darovací smlouvy uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní jako obdarovanou a jejími rodiči, panem , jméno FO, a , jméno FO, jako dárci. V době uzavření darovací smlouvy ani nikdy předtím nebyla žalobkyni známa skutečnost, že stavba, kterou získala do svého výlučného vlastnictví darem od rodičů, stojí z části na cizím pozemku. I v samotné darovací smlouvě je uvedeno, že manželé , jméno FO, převádí vlastnické právo k „budově č.p. , Anonymizováno, na parcele č. , hodnota, “. Skutečnost, že stavba by měla být částečně postavena i na cizím pozemku se žalobkyně dozvěděla poprvé až z přípisu vedlejšího účastníka ze dne , datum, . Po celou dobu, po kterou má nemovitosti ve svém výlučném vlastnictví, tj. po dobu více než 10 let, je žalobkyně přesvědčena o oprávněnosti držby pozemku parcelní č. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaného. Dále uvedla, že již rodiče žalobkyně užívali po dobu vice jak 30 let tento pozemek v dobré víře a stejně tak jej užívala žalobkyně. Pokud se týká pozemku parcelní č. , Anonymizováno, , i tento pozemek je po dobu více než 30 let připlocen a v dobré víře užíván jak žalobkyní, tak jejími předchůdci, rodiči žalobkyně jako vlastní. Žalobkyně dále uvedla, že původními vlastníky nemovitostí byli paní , jméno FO, , narozena , datum, a , jméno FO, , narozen , datum, . V roce 1972 došlo ke kolaudaci přístavby rodinného domu a bylo povoleno její užívání. V roce 1975 bylo vlastnické právo k nemovitostem převedeno na základě darovacích smluv na pana , jméno FO, , narozeného , datum, a , jméno FO, , narozeného , datum, . V roce , adresa, , jméno FO, převedl svůj spoluvlastnický podíl na nemovitostech do společného jmění manželů , jméno FO, , narozeného , datum, a , jméno FO, , narozené , datum, , tj. rodičů žalobkyně. Na základě darovací smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a jejími rodiči byly nemovitosti převedeny do výlučného vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně je od nabytí vlastnického práva k nemovitostem prokazatelně v dobré víře, že pozemky jsou v jejím vlastnictví, nikdy neměla důvod o této skutečnosti pochybovat. Uvedla, že pozemky až po plot považovala za své vlastní, a tak se také o ně několik desítek let spolu se svými rodiči a posléze se svým manželem starala a užívala je, stejně jako její rodiče, původní vlastníci nemovitostí. Dále poukázala na skutečnost, že naopak žalovaný po celou dobu užívání pozemků, jak samotnou žalobkyní, tak jejími právními předchůdci, tj. přes 40 let nikdy nesporoval a ani neučinil nic k tomu, co by nasvědčovalo tomu, že pozemky považuje za své vlastní a že je žalobkyně nebo její právní předchůdci užívali bez právního důvodu, a to až do května 2019. Rovněž uvedla, že i v případě, pokud by ona sama nesplňovala zákonnou lhůtu pro vydržení předmětných pozemků, je nutné na daný případ aplikovat takzvané mimořádné vydržení dle ust. § 1089 a násl. o.z., neboť uplynula doba delší než 20 let, týkající se užívání předmětných pozemků, když dle ust. § 1096 odst. 2 o.z., nástupci se započte vydržecí doba poctivého předchůdce, což v daném případě byli rodiče žalobkyně, žalobkyně pak splnila i další podmínku pro mimořádné vydržení, a to nepřerušení držby trvající 10 let.Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na skutečnost, že bylo prokázáno, že žalobkyně nebyla poctivým držitelem vlastnického práva k předmětným pozemkům, když otázku dobré víry je nutno řešit objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska držitele. Žalovaný poukázal na to, že předmětné pozemky spolu se sousedními pozemky mají celkovou výměru 356 čtverečních metrů, když samotné předmětné pozemky pak mají výměru 189 metrů čtverečních, což je téměř 34 procent celkové výměry funkčního celku, takovéto výrazné odchylky si pak může povšimnout i laik bez odborných znalostí. Dále žalovaný poukázal na to, že byl fakticky zapsán jako vlastník předmětných pozemků od , datum, v katastru nemovitostí, když tato skutečnost byla prokázána sdělením , právnická osoba, ze dne , datum, . Žalovaný dále poukázal na to, že ve všech nabývacích titulech jsou vždy přesně označeny sousední pozemky včetně jejich výměr a z žádného nabývacího titulu nelze dospět k závěru, že bylo převáděno vlastnické právo také k předmětným pozemkům tak, jak ostatně plyne z vlastní darovací smlouvy. Po žalobkyni tak lze i v případě, kdy dochází k převodu vlastnického práva v rodině, spravedlivě požadovat, aby si alespoň povrchně ověřila, k jakým pozemkům vlastnické právo nabývá. Žalovaný rovněž poukázal na skutečnost, že o tom, že se stavba nachází částečně i na pozemku ve vlastnictví žalovaného se pak žalobkyně jednoznačně dozvěděla ze sdělení vedlejšího účastníka ze dne , datum, , když toto jí bylo zasláno doporučeně do vlastních rukou. S ohledem na to, že se jedná o jednostránkové vyjádření, ze kterého je jednoznačně zřejmé, že stavba je postavena na dvou pozemcích, měla a mohla si žalobkyně této skutečnosti, a to předtím, než ji zaslala katastrálnímu úřadu, všimnout. Žalovaný v neposlední řadě poukázal i na geometrický plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, pro vyznačení budovy, když tento geometrický plán si nechala zpracovat sama žalobkyně a byl přílohou její žádosti o osvědčení od vedlejšího účastníka ze dne , datum, . Z geometrického plánu je pak zřejmé, že se týká nejen pozemků uvedených v darovací smlouvě, ale i pozemku parcelní č. , Anonymizováno, , když nad to je u těchto pozemků výslovně uveden jiný spoluvlastnický režim, tj. odlišné číslo vlastnictví , Anonymizováno, .Vedlejší účastník na straně žalovaného navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na skutečnost, že žalobkyně v průběhu řízení neunáší břemeno tvrzení a ani břemeno důkazní, když argumentace žalobkyně je vystavena na dobré víře žalobkyně, respektive jejich právních předchůdců. Na dobrou víru ovšem žalobkyně usuzuje toliko negativně, když kostrou její argumentace je tvrzení, že žalobkyně ani její právní předchůdci si nemohli být vědomi, že užívají cizí pozemky. K prokázání uvedeného tvrzení však soudu nepředkládá žádné důkazní návrhy s výjimkou výpisu z příslušného listu vlastnictví a účastnického výslechu žalobkyně. Vedlejší účastník rovněž uvedl, že žalobkyně v průběhu celého řízení ani netvrdila a ani neprokazovala, zda a kdy došlo k realizaci přístavby domu a kdy došlo k připlocení obecního pozemku žalobkyní, případně jejími právními předchůdci.Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, tak, že žaloba na určení vlastnického práva ke sporným pozemkům byla zamítnuta a žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalovanému a vedlejšímu účastníku na straně žalovaného náhradu nákladů řízení. Rozsudek soudu prvého stupně byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, č.j. , spisová značka, .Proti shora citovanému rozsudku soudu prvého stupně i rozsudku Městského soudu v Praze podala žalobkyně v zákonné lhůtě dovolání a ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem Nejvyššího soudu ČR z , datum, č.j. , spisová značka, tak, že rozsudek Městského soudu v Praze ze dne , datum, č.j, , spisová značka, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.Usnesením Městského soudu v Praze ze dne , datum, č.j , spisová značka, byl rozsudek soudu prvého stupně ze dne , datum, č.j. , spisová značka, zrušen a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení.Žalovaný ve svém podání z , datum, poté, co rozsudek soudu prvého stupně byl zrušen citovaným rozsudkem Městského soudu v Praze, poukázal na skutečnost, že pan , jméno FO, , nar. , Anonymizováno, , žádal