19 C 73/2026-21 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o nájmu bytu č. , hodnota, nacházejícího se v domě č. p. , adresa, . Žalovaná je podle smlouvy povinna platit nájemné a hradit zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Žalovaná nájemné za měsíc listopad 2024 ve výši , částka, ani zálohy na služby ve výši , částka, neuhradila. Nájemné a zálohy na služby za měsíc leden 2025 uhradila pouze částečně a zbývá tak dluh ve výši , částka, . Žalovaná rovněž neuhradila nájemné a zálohy na služby za měsíc únor, březen, duben, červen 2025. Nájemné za měsíc červenec 2025 ve výši , částka, a zálohy na služby ve výši , částka, uhradila pouze částečně a zbývá nedoplatek ve výši , částka, . Na nájemné a zálohy na služby ze měsíce srpen 2025 až listopad 2025 žalovaná rovněž ničeho neuhradila. Za rok 2024 vystavil žalobce žalované vyúčtování spotřebovaných služeb s nedoplatkem v celkové výši , částka, , který žalovaná neuhradila. Dále žalobce požadoval po žalované kapitalizovaný úrok z prodlení za zaplacené nájemné a zálohy na služby za měsíc prosinec 2024, které žalovaná uhradila s prodlením. Kapitalizovaný úrok tak činí , částka, .2. Žalovaná zůstala ve věci zcela nečinná. Obě strany souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání.3. Z listin předložených k důkazu žalobcem soud zjistil, že žalobce jako pronajímatel uzavřel s žalovanou jako nájemcem dne , datum, smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou č. , Anonymizováno, , č. účtu, . Předmětem nájmu byl byt označený č. , hodnota, o velikosti 3+1 v 5. podlaží domu č.p. , adresa, . Žalovaná se ve smlouvě zavázala platit nájemné a zálohy za poskytované služby nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Počínaje dnem , datum, činilo nájemné , částka, a zálohy na služby , částka, . Počínaje dnem , datum, činilo nájemné , částka, a zálohy na služby , částka, (nájemní smlouva, evidenční listy). Žalovaná nájemné za měsíc listopad 2024 ve výši , částka, ani zálohy na služby ve výši , částka, neuhradila. Nájemné a zálohy na služby za měsíc leden 2025 uhradila pouze částečně a zbývá tak dluh ve výši , částka, . Žalovaná rovněž neuhradila nájemné a zálohy na služby za měsíc únor, březen, duben, červen 2025. Nájemné za měsíc červenec 2025 ve výši , částka, a zálohy na služby ve výši , částka, uhradila pouze částečně a zbývá nedoplatek ve výši , částka, . Na nájemné a zálohy na služby ze měsíce srpen 2025 až listopad 2025 žalovaná rovněž ničeho neuhradila. Za rok 2024 vystavil žalobce žalované vyúčtování spotřebovaných Žalobce vystavil žalované vyúčtování spotřebovaných služeb za období od , datum, do , datum, s nedoplatkem ve výši , částka, . O zaplacení dluhu byla žalovaná upomenuta upomínkou ze dne , datum, . Dále jí byla zaslána předžalobní výzva k plnění právním zástupcem žalobce ze dne , datum, (vyúčtování služeb za rok 2024, upomínky, předžalobní výzva).4. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena nájemní smlouva dle § 2201 ve spojení s § 2235 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle § 2246 odst. 1 o. z. si strany ve smlouvě ujednaly měsíční nájemné a úhradu záloh na služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu. Žalovaná své povinnosti neplnila. V průběhu řízení žalovaná netvrdila, ani neprokázala, že by nájemné a zálohy na služby, byť jen zčásti uhradila. Soud proto žalobě vyhověl, a kromě nedoplatku z vyúčtování poskytovaných služeb za rok 2024, dlužného nájemného a záloh na služby přiznal žalobci rovněž úrok z prodlení podle § 1970 o. z., a to i za opožděnou platbu nájemného a záloh na služby za měsíc prosinec 2025 v kapitalizované výši , částka, .5. Výrok o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný a náleží mu náhrada nákladů řízení, a to nákladů účelně vynaložených. Žalobce je statutárním městem, největší veřejnou korporací v České republice, která je povinna spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu. K hájení svých zájmů je žalobce vybaven organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými především z veřejných rozpočtů, a není důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt, jímž je advokát. Pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených (přiměřeně nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1180/2010, I. ÚS 195/2011). Není tím vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. To však není daná situace, která nastala v projednávané věci, když se jedná o běžný a ve své podstatě právně nikoliv obtížný spor o zaplacení částky představující dlužné vyúčtování služeb. V takto jednoduché právní věci byl žalobce schopen zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky včetně personálního zastoupení. Z daného důvodu není možné přiznat náklady vynaložené na právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené. Za účelně vynaložený náklad je třeba považovat pouze soudní poplatek, v daném případě ve výši , částka, , neboť se jedná o náklad nejen účelně vynaložený, ale i nutný a nezbytný pro možnost uplatnění práva u soudu. Z daného důvodu soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku a dále náhradu hotových výdajů jako účastníkovi, který nebyl v řízení zastoupen, dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši , částka, za jeden úkon dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. a to za tři úkony (převzetí věci, výzva k plnění, sepis žaloby).