19 C 84/2026-19 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyni byla postoupena pohledávky původního věřitele, společnosti , právnická osoba, ., který uzavřel s žalovanou prostřednictvím své webové stránky smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši , částka, a žalovaná se zavázala platit věřiteli smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, žalovaná byla povinna splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období nejpozději k 27. dni v měsíci. Jistinu úvěru mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ačkoli byla opakovaně upomínána. V upomínce ze dne , datum, byla informována o zesplatnění celého úvěru k datu upomínky a vyzvána k úhradě. Žalovaná tak neučinila, žalobkyně, které byla pohledávka postoupena, tak požadovala zaplacení jistiny ve výši , částka, a nesplacené části smluvního úroku za první měsíc doby čerpání úvěru ve výši , částka, . Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požadovala žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.2. Žalovaná zůstala ve věci zcela nečinná. Obě strany sporu souhlasily s rozhodnutí věci bez nařízení ústního jednání.3. Z listin předložených k důkazu žalobkyní soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . uzavřela s žalovanou formou komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru a zavázala se poskytnout žalované na její požádání částku až do výše , částka, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 40 % měsíčně. Pro případ prodlení žalované se splácením dluhu po dobu dvou kalendářních měsíců nebo delší bylo dohodnuto, že se stává splatným celý dluh, tedy nesplacená jistina, nesplacený úrok a veškeré sankce z prodlení. Původní věřitel vyplatil na účet žalované dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Dopisem ze dne , datum, původní věřitel oznámil žalované, že vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek vyplývajících ze smlouvy došlo dne , datum, k zesplatnění úvěru. Žalovaná byla vyzvána, aby celkovou dlužnou částku ve výši , částka, uhradila do 3 dnů od doručení tohoto dopisu (smlouva o spotřebitelském úvěru, žádost o spotřebitelský úvěr, potvrzení o poskytnutých platbách, zesplatnění úvěru). Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena dne , datum, společnosti , právnická osoba, . a dne , datum, byla postoupena žalobkyni (smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh). Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalované dne , datum, předžalobní výzvu (předžalobní výzva, potvrzení o odeslání).4. Soud vzal na základě učiněných zjištění za prokázané, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení se zák. ř. 257/2016, Sb., o spotřebitelském úvěru.5. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. V posuzované věci vzal soud za prokázané, že původní věřitel poskytl žalované úvěr , částka, s úrokovou sazbou 40 % měsíčně, žalovaná úvěr v uvedené výši čerpala a ničeho na jeho splacení neuhradila.7. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda se ujednaná výše úroků 40 % měsíčně, tedy 480 % ročně nepříčí dobrým mravům a nečiní tak právní jednání neplatným.8. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Soud při svém rozhodování vyšel z judikatury Nejvyššího soudu týkající se dobrých mravů ohledně výše úroků, a to zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého „Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“.11. Dále soud vycházel z rozhodnutí Městského soudu v Praze čj. 22 Co 61/2022-40 a 19 Co 102/2022-61, kdy Městský soud označil za zcela nepřijatelnou již čtyřnásobnou výši úroku. Ujednání o nepřiměřené míře úroků se příčí dobrým mravům a je třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu § 580 o.z. S ohledem na skutečnost, že se jedná o podstatnou náležitost smlouvy a takovéto ujednání nelze od smlouvy oddělit, je celá smlouva absolutně neplatná.12. Soud v daném případě úrok posuzoval také dle systému ČNB ARAD, kde v rozhodném období se úroky u spotřebitelských úvěrů pro domácností pohybovaly od 10 % ročně. I kdyby soud nevycházel z tohoto systému ČNB, je soudu z rozhodovací činnosti známo, že v rozhodném období se obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných občanům bankami pohybovala v rozmezí 15 – 30 %. Ujednání o úroku ve výši 480 % ročně tak je dle názoru soudu absolutně neplatné dle § 588 o. z.13. Soud dále uzavřel, že není možné přistoupit ani k posouzení právního jednání původního věřitele jako neplatného pouze v části. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Dle § 577 o.z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Soud v souladu s rozhodnutím Městského soudu v Praze č.j. 19 Co 102/2022-61, dospěl k závěru, že: „vada spočívající v nezákonném určení rozsahu právního jednání se z povahy věci vztahuje vždy pouze na část právního jednání. Jejím důsledkem může být nejen částečná neplatnost, ale i neplatnost právního jednání jako celku, pokud zbývající část právního jednání nebude možno od neplatné části oddělit či pokud lze předpokládat, že by dotčená strana právní jednání bez neplatné části neprovedla, rozpoznala-li by neplatnost ve smyslu § 576 o.z. včas (C. H. Beck, 2014, Občanský zákoník I. Obecná část § 1−654, 1. vydání). Ujednání o úrocích je nedílným předpokladem uzavření platné smlouvy o úvěru, tedy ho nelze oddělit jako neplatné, ani případně výši neplatné úrokové sazby moderovat.“ Právní jednání, tedy smlouva o úvěru, je tak v souladu s ust. 588 o.z. ve spojení s 576 a 577 o.z. (argumentum a contrario) absolutně neplatná, a to jako celek. Současně nelze odhlédnu ani od skutečnosti, že původní věřitel jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů založil svoje podnikání právě na zcela jasně vysoké sazbě úroků z úvěrů, kdy jeho klienty byly převážně osoby s horší platební morálkou, kterým by banky pravděpodobně úvěr neposkytly, a společnost by smlouvy se standardní úrokovou sazbou pravděpodobně neuzavírala.14. Na těchto závěrech nemění nic ani skutečnost, že žalobkyně smluvený úrok 40 0 měsíčně požadovala pouze a první měsíc čerpání úvěru.15. Podle § 2991 odst. 1 o. z., platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Vzhledem k tomu, že soud hodnotil uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení toho, oč se žalovaná bezdůvodně obohatila. Žalované byl poskytnut úvěr v celkové výši , částka, a tuto částku žalovaná dosud nevrátila a tato částka tak představuje bezdůvodné obohacení žalované, které je povinna žalobkyni vydat.17. Dlužnou jistinu soud žalobkyni přiznal spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši určené ke dni splatnosti pohledávky. Žalovaná byla k zaplacení dluhu vyzvána zesplatňujícím dopisem ze dne , datum, . Dle § 573 o.z. nastala fikce doručení 3. pracovní den, tedy , datum, . V dopise byla stanovena lhůta k plnění 3 d