34 C 300/2025-27 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne , datum, nastoupila přepravu na její lince č. 10, dne , datum, na lince metra B, dne , datum, na lince metra B, dne , datum, na lince metra C, dne , datum, na lince metra B, dne , datum, na lince č. 141, dne , datum, na lince č. 375, dne , datum, na lince č. 185, čímž došlo k uzavření smluv o přepravě osob. Žalovaná cestovala bez platného jízdního dokladu a neuhradila jízdné 8 x 30 Kč ani přirážku k jízdnému 8 x 1 500 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a soud ve věci mohl rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.4. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaná opakovaně cestovala linkami veřejné hromadné dopravy provozované , Anonymizováno, a na výzvu osoby pověřené přepravcem se neprokázala jízdním dokladem s tím, že převzala stejnopis zápisu o provedené přepravní kontrole a podepsala jej. Konkrétně šlo o cestu linkou č. 10, zastávka Kněžská luka bez platného jízdního dokladu dne , datum, (Zápisem o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ), linkou B, zastávka Florenc bez platného jízdního dokladu dne , datum, (Zápisem o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ), linkou B, zastávka , právnická osoba, bez platného jízdního dokladu dne , datum, (Zápisem o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ), linkou C, zastávka Nádraží , adresa, , bez platného jízdního dokladu dne , datum, (Zápisem o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ), linkou B, zastávka Vysočanská bez platného jízdního dokladu dne , datum, (Zápisem o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ), linkou č. 141, zastávka Hejtmanská bez platného jízdního dokladu dne , datum, (Zápisem o provedené přepravní kontrole s variabilním symbolem č. , var. symbol, ), linkou č. , hodnota, , zastávka , adresa, bez platného jízdního dokladu dne , datum, (Zápisem o provedené přepravní kontrole s variabilním symbolem č. , var. symbol, ), linkou č. , hodnota, , zastávka Letecké muzeum bez platného jízdního dokladu dne , datum, (Zápisem o provedené přepravní kontrole s variabilním symbolem č. , var. symbol, ). Z tarifu Pražské integrované dopravy soud zjistil, že jízdné pro žalovanou by činilo , částka, , když se zároveň jedná o nejnižší možný tarif pro dospělou osobu do 70 let věku (zjištěno z přílohy Tarifu PID – ceník jízdného). Cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku , částka, (Smluvními přepravními podmínkami PID platnými od , datum, ). Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, (Předžalobní upomínkou ze dne , datum, , vč. Podacího lístku – DopisOnline).5. Na základě skutkových zjištění učiněných ze žalobkyní předložených listin soud věc po právní stránce posoudil dle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o přepravě osob se dopravce (žalobkyně) zavazuje přepravit cestujícího (žalovaná) do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.6. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když bylo zjištěno, že se žalovanou byla dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, uzavřena smlouva o přepravě osob dle § 2550 o. z., na základě které se žalobkyně zavázala přepravit žalovanou do místa určení a žalovaná se zavázala zaplatit jízdné. Žalovaná však svou povinnost nesplnila, když se na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem a v souladu s platným zněním zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, resp. zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, tak žalované vznikla povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by svůj závazek vyplývající ze shora citovaných smluv splnila řádně a včas či že by na úhradu dlužné částky něčeho zaplatila. Žalovaná je tudíž v prodlení s úhradou dlužných částek, počínaje dnem následujícím po jednotlivě provedené přepravní kontrole, a právě od tohoto dne soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, , kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.