67 C 137/2026-20 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne 9. 2. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 21 213 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že je ze zákona příjemcem příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Svůj nárok na zaplacení příspěvku po žalovaném z § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“). Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je podle § 47 Zákona doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně zjistila, že ke dvěma motorovým vozidlům nebylo v níže uvedených obdobích sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv k tomu byl žalovaný jako provozovatel těchto vozidel dle § 6 odst. 1 Zákona povinen. Z toho důvodu se po žalovaném domáhá zaplacení dvou samostatných nároků spolu se zákonnými úroky z prodlení a též zaplacení náhrady nákladů řízení. V žalobě žalobkyně k jednotlivým nárokům uvedla následující:Nárok č. , hodnota, . Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne 18. 6. 2025, když zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1350 cm3 a nepřesahující 1850 cm3 registrační značky , SPZ, (dále jen „vozidlo č. 1“), je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby provozovatel vozidla č. , hodnota, neměl za období od 28. 6. 2024 do 1. 6. 2025 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo, čímž žalobkyni podle § 45 odst. 2 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku 15 933 Kč představující základ příspěvku tvořený příslušnou zákonnou denní sazbou ve výši 47 Kč vynásobenou počtem dní (339), za které nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno. Dále žalobkyně požaduje poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě § 45 odst. 2 Zákona ve výši 300 Kč podle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.Nárok č. , hodnota, . Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne 18. 6. 2025, když zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1850 cm3 a nepřesahující 2500 cm3 registrační značky , SPZ, (dále jen „vozidlo č. 2“), je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby provozovatel vozidla č. , hodnota, neměl za období od 26. 3. 2025 do 5. 6. 2025 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo, čímž žalobkyni podle § 45 odst. 2 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku 4 680 Kč představující základ příspěvku tvořený příslušnou zákonnou denní sazbou ve výši 65 Kč vynásobenou počtem dní (72), za které nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno. Dále žalobkyně požaduje poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě § 45 odst. 2 Zákona ve výši 300 Kč podle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.Soud ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a soud ve věci mohl rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:K nároku č. 1. Dopisem ze dne 18. 6. 2025 byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu České kanceláře pojistitelů s odůvodněním, že z informací poskytnutých žalobkyni pojišťovnami vyplývá, že vozidlo č. 1, jehož je žalovaný provozovatelem, nebylo v období od 28. 6. 2024 do 1. 6. 2025 pojištěno s tím, že předpis příspěvku za toto období činí 15 933 Kč (339 dní nepojištění vozidla s denní sazbou 47 Kč). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky včetně nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč do 60 dnů ode dne doručení výzvy (výzva ze dne 18. 6. 2025). Žalovaný byl opětovně vyzván žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu dopisy ze dne 10. 9. 2025 a ze dne 3. 10. 2025 (upomínka ze dne 10. 9. 2025 a II. upomínka ze dne 3. 10. 2025, doručenka). Dopisem ze dne 7. 1. 2026 byl žalovaný vyzván právní zástupkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky příspěvku do garančního fondu za výše uvedené období (předžalobní upomínka ze dne 7. 1. 2026, informace k zásilce).K nároku č. 2. Dopisem ze dne 18. 6. 2025 byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu České kanceláře pojistitelů s odůvodněním, že z informací poskytnutých žalobkyni pojišťovnami vyplývá, že vozidlo č. 2, jehož je žalovaný provozovatelem, nebylo v období od 26. 3. 2025 do 5. 6. 2025 pojištěno s tím, že předpis příspěvku za toto období činí 4 680 Kč (72 dní nepojištění vozidla s denní sazbou 65 Kč). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky včetně nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč do 60 dnů ode dne doručení výzvy (výzva ze dne 18. 6. 2025). Žalovaný byl opětovně vyzván žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu dopisy ze dne 10. 9. 2025 a ze dne 3. 10. 2025 (upomínka ze dne 10. 9. 2025 a II. upomínka ze dne 3. 10. 2025, doručenka). Dopisem ze dne 7. 1. 2026 byl žalovaný vyzván právní zástupkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky příspěvku do garančního fondu za výše uvedené období (předžalobní upomínka ze dne 7. 1. 2026, informace k zásilce).Na základě citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 21 213 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že předmětná dvě vozidla nebyla po shora uvedenou dobu zákonně pojištěna a v souladu s § 6 odst. 1 Zákona tak žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek na úhradu nepojištěných vozidel v předepsané výši.Podle § 45 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 6 odst. 1 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 43 odst. 4 Zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 5 vyhlášky č. 69/2024 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2025, činí denní sazba 65 Kč pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1 850 cm3 a nepřesahující 2 500 cm3 (vozidlo č. 2) a 47 Kč pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1 350 cm3 a nepřesahující 1 850 cm3 (vozidlo č. 1). Podle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. má Česká kancelář pojistitelů nárok na proplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by příspěvek žalobkyni řádně a včas uhradil. Žalovanému proto byla v souladu s § 45 odst. 2 Zákona uložena povinnost uhradit žalobkyni dlužné příspěvky ve výši 15 933 Kč (339 dní × 47 Kč) a 4 680 Kč (72 dní × 65 Kč) a dlužné paušální náklady v celkové výši 600 Kč (2 × 300 Kč). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení, jehož výše se opírá o § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 849 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 1 452 Kč a 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy k plnění a sepsání žaloby podle § 14b odst. 6 písm. a/ ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky, neboť se jedná o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně. Celkem byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 2 664 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.