15 C 92/2020-76 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení a smluvním úrokem. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dle které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], které převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti. Za poskytnutí půjčky si strany sjednaly poplatek ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala svůj dluh uhradit v 60týdenních splátkách po [částka], své povinnosti však nedostála. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní došlo s účinností k témuž dni k převedení pohledávky na žalobkyni. Žalovaná ode dne postoupení pohledávky neuhradila na svůj dluh ničeho, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutkový závěr. 5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla dne [datum] sjednána smlouva, na jejímž základě byla žalované hotovostně poskytnuta částka [částka], žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem [částka] (tj. včetně částky [částka], jenž představuje úrok, odměnu za zpracování zápůjčky a poplatek za hotovostní inkaso splátek) a to formou 59týdenních splátek ve výši [částka] a poslední splátce po [částka]. Úrok byl sjednán ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny. Poslední splátka byla stanovena na den [datum] Poslední splátka ze strany žalované byla uhrazena dne [datum]. Marným uplynutím 7 denní lhůty se žalovaná dostala do prodlení se všemi neuhrazenými pohledávkami (smlouvou o zápůjčce ze dne [datum]). Právní předchůdkyně žalované řádně zkoumala úvěryschopnost žalované, tj. její příjmy i výdaje (zákaznickou kartou). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek přešly pohledávky včetně příslušenství z [právnická osoba] na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem (smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], seznamem postupovaných pohledávek, podacím lístkem). Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani přes předžalobní upomínku žalobkyně (předžalobní upomínkou vč. podacího lístku). 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2399 odst. 1 o.z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. 9. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru, přičemž před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěryschopnost žalované. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši [částka], žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem [částka] (tj. včetně částky [částka], jenž představuje úrok, odměnu za zpracování zápůjčky a poplatek za hotovostní inkaso splátek) a to formou 59týdenních splátek ve výši [částka] a poslední splátce po [částka]. Úrok byl sjednán ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny. Žalovaná však své povinnosti nedostála. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 o.z. 13. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva). 14. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval dále na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 15. Dle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 ve spojení s konstantní judikaturou Soudní Dvora Evropské unie a Ústavního soudu a dále jak uvedl Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne [datum] ve věci C [číslo] ([právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další) čl. 8 směrnice 2008 [číslo], o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] (dále jen„ směrnice“) a bod 26 - poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudní dvora zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně. Jak přitom uvedl Ústavní soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne [datum] vydaném pod sp. zn. III. ÚS 4129/18 to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoli. 16. S ohledem na výše citovaný nález Ústavního soudu je tak bez ohledu na zákonné zakotvení povinností soudu zkoumat, zda věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované, a tedy je povinností soudu toto zkoumat i bez ohledu na skutečnost, že v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je zakotvena námitka spotřebitele, tj. že ze zákona plyne relativní neplatnost smlouvy o úvěru. Což ostatně též ve svém rozsudku sp. zn. C [číslo] ze dne [datum] konstatuje i Soudní dvůr Evropské Unie. 17. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, a to v zákaznické kartě, která obsahuje jak seznam příjmů žalované, tak i jejích výdajů. 18. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 19. Soud proto rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 21. Ačkoliv se žalobkyně domnívá, že jí má být přiznána plná náhrada nákladů řízení, soud došel k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání paušální náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a p