26 C 29/2018-258 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně (původně [právnická osoba], která zanikla sloučením s [právnická osoba] – dle údajů obchodního rejstříku; následně žalobkyně [právnická osoba], když byla převedena směnka – důkaz na čl. 100 spisu; dále soud v odůvodnění rozsudku uvádí„ žalobkyně“) 24. 1. 2018 podala žalobu na určení neúčinnosti dohod o vypořádání společného jmění manželů, které uzavřeli žalovaná a [jméno] [příjmení] 10. 11. 2016 (právní účinky vkladu 21. 2. 2017) a 3. 8. 2017 (právní účinky vkladu 4. 8. 2017). Žalobu žalobkyně podala za situace, kdy u Městského soudu v Praze 17. 1. 2015 podala proti [právnická osoba] žalobu s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu (sp. zn. [spisová značka]), když [právnická osoba] na základě smlouvy o úvěru z 9. 1. 2017 (jednání o uzavření úvěrové smlouvy probíhala na přelomu let 2016 a 2017; finanční prostředky poukázala po přešetření poměrů [právnická osoba] 11. 1. 2017 [jméno] [příjmení] dne 13. 1. 2017) poskytla úvěr ve výši 900 000 Kč [právnická osoba] uzavřela dohodu o vyplnění blankosměnky a [jméno] [příjmení] dohodu o vyplnění blankosměnky podepsal jako avalista. Obě dohody o vypořádání společného jmění manželů ji zkracují v uspokojení její pohledávky ze smlouvy o úvěru. Žalovaná se na podnikání [právnická osoba] podílela i v době, když již nebyla jednatelkou společnosti. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že manželství s [jméno] [příjmení] uzavřela 31. 5. 2002. Společně s manželem se zúčastnila podnikání v [právnická osoba] [právnická osoba] založila sama a byla zpočátku její jedinou jednatelkou. Manželství nefungovalo, [jméno] [příjmení] jí fyzicky týral. Návrh na opatrovnickou úpravu k nezletilé dceři podala 27. 8. 2014. Manželství soud rozvedl rozsudkem z 14. 11. 2016 bez zjišťování příčin rozvratu manželství, neboť s manželem uzavřela dohodu o vypořádání společného jmění manželů z 10. 11. 2016, kterou získala dům [adresa] včetně souvisejícího pozemku v katastrálním území Hájek u Uhříněvsi, obec Praha. V dohodě z 10. 11. 2016 s manželem opomenuli vypořádat zahradu, a proto 3. 8. 2017 uzavřeli dohodu o vypořádání společného jmění manželů k zahradě (napravili vady dohody z 10. 11. 2016). V rámci dohody o vypořádání společného jmění manželů z 10. 11. 2016 [jméno] [příjmení] získal společnost [právnická osoba] [jméno] [příjmení] byl jednatelem [právnická osoba] od 8. 4. 2015. V době podpisu úvěrové smlouvy 9. 1. 2017 již nebyla manželkou [jméno] [příjmení], nebyla jednatelkou ani společnicí [právnická osoba] Nemovitosti vypořádávané dohodami z 10. 11. 2016 a 3. 8. 2017 hradila z hypotečního úvěru, rodinný dům vybavila ze svých výlučných prostředků z prodeje bytové jednotky [číslo] v katastrálním území Záběhlice, obec Praha, kterou získala dědictvím po matce, a z prodeje obrazu [jméno] [příjmení]. Hypoteční úvěr dosud splácí, ke konci března 2018 dluh z hypotečního úvěru činil 2 907 641,18 Kč, po zániku manželství splatila bez jakékoliv asistence [jméno] [příjmení] 444 158 Kč. Nemovitosti byly vedeny ve společném jmění manželů z důvodu požadavku banky, která nebyla ochotna poskytnout úvěr výlučně jí. [jméno] [příjmení] jí vlastněné nemovitosti neužívá. Na majetkovém prospěchu z úvěrové smlouvy z 9. 1. 2017 se nepodílela, sama má proti [jméno] [příjmení] pohledávku za dlužné výživné. V době uzavření úvěrové smlouvy z 9. 1. 2017 neměla přístup k dokumentaci [právnická osoba] Ve vztahu k [jméno] [příjmení] v době uzavření smlouvy o úvěru z 9. 1. 2017 nebyla osobou blízkou. [příjmení] [jméno] [příjmení] vůči žalobkyni vznikl přes její nesouhlas, šlo o výlučný dluh [jméno] [příjmení] vůči žalobkyni, projev nesouhlasu s dluhem vůči žalobkyni učinila po obdržení žaloby v rámci vyjádření k žalobě, neboť až ze žaloby se o dluhu dozvěděla. Z těchto důvodů žalovaná navrhla žalobu zamítnout a dále odkázala na rozpor s dobrými mravy a na § 732 zákona č. 89/2012 Sb. 3. Ve věci soud rozhodl rozsudkem ze dne 27. 8. 2019, č. j. [číslo jednací], který Městský soud v Praze zrušil usnesením ze dne 3. 12. 2019, č. j. [číslo jednací], se závazným právním názorem pro soud I. stupně, že na souzený případ je nutné aplikovat ust. § 737 zákona č. 89/2012 Sb. a v souvislosti s tím Městský soud v Praze vytkl soudu I. stupně, že žalobkyni nevedl k doplnění tvrzení v tom směru, jakým způsobem bylo uzavřením předmětných dohod její právo dotčeno. Na rozdíl od úpravy relativní neúčinnosti (odporovatelnosti) není v daném případě podstatné, zda k dotčení práva třetí osoby došlo úmyslně či nikoliv. Předpokladem relativní neúčinnosti dohody o vypořádání společného jmění je prokázání skutečnosti, že žalobkyně se nemůže uspokojit z majetku hlavních dlužníků, tj. [právnická osoba] s. r. o. či dřívějšího manžela žalované, a tudíž jsou vůči ní předmětné dohody neúčinné. 4. Podáním z 29. 1. 2020 žalobkyně doplnila, že řízení k vymožení dluhu vede u exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora, Exekutorský úřad Tachov pod sp. zn. [spisová značka], v rámci kterého zjistila, že proti [právnická osoba] je vedeno 7 exekucí, proti [jméno] [příjmení] je vedena jedna exekuce. 5. V řízení soud zjistil, že 11. 1. 2017 [jméno] [příjmení] zpracoval závěrečnou zprávu ohledně prohlídky prostor, kde [právnická osoba] podnikala. [jméno] [příjmení] prověřil i bydliště jednatele [právnická osoba] na adrese [adresa], [obec a číslo]. Při šetření byli přítomni [jméno] [příjmení] [jméno], který neuměl česky, a žalovaná, která [jméno] [příjmení] [jméno] tlumočila. Ve zprávě [jméno] [příjmení] uvedl, že žalovaná uvedla, že [právnická osoba] dluží nějaké finance dodavatelům, že koncem roku odešel manažer po vzájemných neshodách. Ve zprávě bylo uvedeno číslo občanského průkazu žalované [číslo]. Ve zprávě nebylo zachyceno, že by žalovaná a [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] informovali o tom, že čekají na právní moc rozvodového rozsudku, že uzavřeli první dohodu o vypořádání společného jmění manželů (důkaz zprávou z 11. 1. 2017 a zprávou Městské části Praha 10 o čísle občanského průkazu žalované). Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil ve svědecké výpovědi, že šetření provedl a zápis sepsal. 6. Z výpovědi žalované soud zjistil, že při šetření, které prováděl [jméno] [příjmení] a probíhalo ve skladu, tlumočila, když byl přítomen [jméno] [příjmení], který neuměl česky. V době šetření se mluvilo o tom, že společnost potřebuje překlenout období, kdy se nekonaly trhy, o úvěru se mluvilo zběžně v řádu stovek tisíc korun. [právnická osoba] měla roční obraty 10 000 000 Kč a co se týče poskytnutého úvěru, nešlo o nic, co by společnost nemohla v průběhu roku splatit. 7. [právnická osoba] měla v době od 7. 8. 2012 do 1. 3. 2018 účet č. [bankovní účet] u [právnická osoba] Od 7. 8. 2012 do 10. 3. 2017 měla dispoziční oprávnění k účtu žalovaná. Od 23. 7. 2015 do 1. 3. 2018 měl dispoziční oprávnění k účtu [jméno] [příjmení]. Od 18. 8. 2016 do 10. 3. 2017 měl dispoziční oprávnění k účtu Ing. [příjmení] [příjmení]. Od 10. 3. 2017 do 20. 4. 2017 měla dispoziční oprávnění k účtu [jméno] [příjmení]. Od 20. 4. 2017 do 1. 3. 2018 měla dispoziční oprávnění k účtu [jméno] [příjmení] (důkaz zprávou na čl. 56 spisu). 8. Dne 9. 1. 2017 žalobkyně s [právnická osoba] sepsala smlouvu o úvěru na částku ve výši 900 000 Kč, kterou se [právnická osoba] zavázala splatit ve 24 splátkách s úrokem s tím, že první splátka je splatná k okamžiku poskytnutí úvěru (důkaz smlouvou o úvěru [číslo] z 9. 1. 2017, všeobecnými obchodními podmínkami, splátkovým kalendářem; dle čl. 2 smluvní strany ujednaly, že žalobkyně finanční prostředky rezervuje a že finanční prostředky společnost obdrží po splnění sjednaných podmínek). V době podpisu smlouvy o úvěru [číslo] byl jednatelem [právnická osoba] [jméno] [příjmení] [jméno] [celé jméno žalované] byla jednatelkou [právnická osoba] do 8. 4. 2015 (důkaz výpisem z obchodního rejstříku). Dne 9. 1. 2017 žalobkyně a [právnická osoba] podepsaly dohodu o způsobu vyplnění blankosměnky k zajištění smlouvy o úvěru [číslo] z 9. 1. 2017 a dohodu o způsobu vyplnění blankosměnky podepsal jako avalista [jméno] [příjmení] (důkaz dohodou o způsobu vyplnění blankosměnky z 9. 1. 2017). Dne 9. 1. 2017 [právnická osoba] vystavila k zajištění smlouvy o úvěru [číslo] blankosměnku a jako avalista ji podepsal [jméno] [příjmení] (důkaz blankosměnkou z 9. 1. 2017; tj. [právnická osoba] vystavila blankosměnku, která se stává směnkou až vyplněním, čímž vznikají směnečná práva se zpětnými účinky /ex tunc/). Dne 13. 1. 2017 žalobkyně dala příkaz k úhradě 786 375 Kč na účet [právnická osoba] číslo účtu [bankovní účet] (důkaz příkazem k úhradě z 13. 1. 2017). [příjmení] částku 786 375 Kč na účet [právnická osoba] připsala 16. 1. 2017 (důkaz zprávou na čl. 75, 78 spisu). Žalobkyně na blankosměnku vyplnila datum splatnosti 6. 11. 2017 a částku 1 428 965 Kč (důkaz vyplněnou blankosměnkou). Dne 17. 1. 2018 žalobkyně proti [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] podala žalobu s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu s ohledem na vyplněnou blankosměnku s datem splatnosti 6. 11. 2017 (důkaz žalobou poda