5 C 314/2020-22 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení 2 990 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a další služby a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby uhradit sjednané ceny. Součástí této smlouvy bylo i ujednání o kupní smlouvě na koncové zařízení typu [anonymizována tři slova] – [anonymizováno] (dále jen„ zařízení“). Žalobkyně po žalovaném požadovala část ceny, na které je vyúčtování vystaveno. Kupní cena zařízení byla stanovena na částku 2 990 Kč. Žalovaný se zavázal kupní cenu splatit formou 23 pravidelných splátek po 130 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, neuhradil ničeho ani po výzvě žalobkyně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, neboť účastníci na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) nijak nereagovali, postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, na jejímž základě se zavázala poskytovat služby a zboží a žalovaný se zavázal za tyto služby a zboží hradit jejich cenu a plnit další povinnosti (Účastnickou smlouvou [číslo] ze dne [datum]). Současně s touto smlouvou uzavřeli účastníci kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo zařízení a žalovaný se zavázal kupní cenu uhradit formou 23 měsíčních splátek po 130 Kč, byly splatné v jednotlivých vyúčtováních vystavených žalobkyní. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky ve výši 130 Kč, splatnou dne [datum] (fakturou [číslo] za období [anonymizováno] [datum], splatná dne [datum]). Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil předmětnou splátku za zařízení, staly se tak splatné všechny dosud neuhrazené splátky a žalobkyně vyzvala žalované k úhradě této částky ve výši 2 860 Kč (Vyúčtováním splátek za zařízení [číslo] splatné dne [datum]). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho (Výzvou ze dne [datum] vč. Podacího archu). Po právní stránce soud posoudil věc dle zákona č. 127/2005 Sb., kdy žalobkyně coby poskytovatelka služeb elektronických komunikací poskytovala žalovanému služby elektronických komunikací dle tohoto zákon a žalovaný byl povinen hradit cenu těchto služeb. Současně s tím účastníci uzavřeli v souladu s § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kupní smlouvu, na jejímž základě žalobkyně žalovanému odevzdala zařízení a žalovaný se zavázal za toto zařízení zaplatit kupní cenu. Kupní cenu se žalovaný zavázal uhradit v 23 měsíčních splátkách po 130 Kč, kterou žalobkyně žalovanému účtovala v měsíčním vyúčtování. Žalovaný nehradil na splátkách řádně a včas, dluh žalovaného činil 2 990 Kč. V řízení bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalovanou částku (nebo její část) uhradil. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení nečinný, soud na základě shora provedeného dokazování žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud má za to, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku, tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 990 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 819 Kč. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění výroku I. a II. stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.