5 C 317/2020-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala na žalované zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila smlouvou o zápůjčce ze dne [datum], kterou uzavřela [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit do data splatnosti, kterým byl určen den 25. 10. 2017. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na [právnická osoba], [IČO], která tuto pohledávku postoupila dne [datum] na žalobkyni, o čem byla žalovaná informována. Žalovaná ani přes výzvy žalobkyně neuhradila ničeho. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v [anonymizováno] republice, žalovaná je státním občanem České republiky s bydlištěm v České republice, mezinárodní příslušnost českých soudů je dána bydlištěm žalované v souladu s čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), neboť žalobkyně s projednáním bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaná na výzvu soudu nereagovala. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit do 25. 10. 2017 (Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] ze dne [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na [právnická osoba], IČO [číslo] dne a ta následně dne [datum] tuto pohledávku postoupila na žalobkyni, přičemž tuto skutečnost právní předchůdkyně žalobkyně žalované dopisem ze dne [datum] sdělila (Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a [právnická osoba]; Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalobkyní; Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dluhu před podáním žaloby dopisem dne [datum], žalovaná neuhradila ničeho (Výzvou k úhradě dlužné částky ze dne [datum] vč. Podacího archu). Po právní stránce soud posoudil věc dle podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Žalovaná platně uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce, což stvrdila podpisem na předmětné smlouvě, současně s tím se v této smlouvě zavázala poskytnutou zápůjčku vrátit do 25. 10. 2017. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni coby postupníka v souladu s § 1879 a násl. o.z. Soud má za to, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku, tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; výzva k plnění; písemné podání nebo návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je právní zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění výroku I. a II. stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.