10 C 219/2020-68 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit mu žalovanou částku s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že na základě objednávek dodal žalovanému strojírenské technické součástky, a to v roce 2019 a 2020. Žalovaný zboží převzal, ale neuhradil za něj vyúčtovanou cenu. K lednu 2020 činil celkový dluh žalovaného částku [částka]. Dne [datum] došlo ze strany žalovaného k uznání dluhu co do důvodu a výše a mezi stranami byla uzavřena dohoda o splátkovém kalendáři, na základě které měl žalovaný žalobci uhradit částku ve výši [částka], a to pomocí pravidelných splátek. Žalovaný však uhradil pouze dvě první splátky ([částka] a [částka]), žalobce proto zbylé neuhrazené splátky ve výši žalované částky ke dni [datum] zesplatnil. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum], a to ve lhůtě do [datum]. Žalovaný nárok uplatněný žalobcem neuznal. Nesporoval, že se žalobcem v minulosti obchodoval a platby za určité zboží hradil, ale žalobcem požadované faktury jsou neoprávněně vystavené a k uzavření dohody o splátkovém kalendáři nedošlo. Z podepsané dohody o splátkovém kalendáři v originálním znění ze dne [datum] včetně přílohy bylo zjištěno, že žalovaný uznal co do důvodu a výše dluh v celkové výši [částka] z titulu neuhrazených faktur, jež byly specifikovány v příloze. Strany si ujednaly, že žalovaný dluh uhradí pomocí měsíčních splátek, splatných vždy do posledního dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem únor 2020 ([částka]) a konče srpnem 2020 ([částka]). V čl. [anonymizováno] bylo rovněž ujednání, že v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky, nastane splatnost zbývající neuhrazené části dluhu první den prodlení dané splátky (dohoda o splátkovém kalendáři včetně přílohy). Řádné objednání a dodání žalobcem tvrzeného zboží prokazují objednávky zboží od žalovaného (objednávka ze dne [datum] [číslo]), jakož i potvrzení těchto objednávek (č. [anonymizováno] [číslo] 2019 ze dne [datum] včetně potvrzení o řádném doručení objednávky ze dne [datum] (sledování zásilky a převzetí zásilky). Výši dluhu pak faktura č. [anonymizováno] [číslo] 2019 ve výši [částka], splatná dne [datum] a zejména kniha vydaných faktur, kde jsou uvedeny veškeré dlužné faktury od [datum] do [datum], ze kterých vyplývá, že dluh žalovaného činí žalovanou částku (seznam dílčích faktur). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na tyto faktury uhradil více než v žalobě tvrzených [částka] a [částka] (výpisy z bankovního účtu žalobce). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu dopisem ze dne [datum] (dopis + doručenka) a předžalobní výzvou ze dne [datum], a to ve lhůtě do [datum] (předžalobní výzva + doručenka). Soud provedl v řízení všechny důkazy, které byly pro jeho rozhodnutí podstatné. Z jiných než shora uvedených důkazů nezjistil pro věc nic podstatného. Žalovaný, prostřednictvím své jednatelky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] požádal den před jednáním o jeho odročení, konkrétně dne [datum] v [údaj o čase] hodin, kdy omluvu na poslední jednání soud neshledal důvodnou a rozhodl o projednání věci dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. Žalovaný se nedostavil k jednání pro [anonymizováno] indispozice jednatelky [anonymizováno] [příjmení], když však žalovaný disponuje dalším jednatelem, který je oprávněn za žalovaného samostatně jednat a mohl se k nařízeným jednáním dostavit, případně si žalovaný mohl zvolit právního zástupce, což neučinil. Soudu je rovněž z jeho úřední činnosti známo, že žalovaný ne jednání neúčastní opakovaně, a to bez ohledu jak a kdy jsou nařizována. Proto soud rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobce s žalovaným uzavřeli dle ustanovení § 2085 o.z. kupní smlouvu, dle které se žalobce zavázal žalovanému dodat objednané zboží a žalovaný se zavázal zaplatit za to žalobci kupní cenu. Žalovaný však kupní cenu uhradil pouze částečně. Uznáním dluhu ze dne [datum] došlo ze strany žalovaného v souladu s ustanovením § 2053 o.z. k uznání dluhu co do důvodu a výše. Žalovaný nehradil sjednané splátky z uznání dluhu řádně a včas, kdy se dostal do prodlení se třetí splátkou, čímž došlo k zesplatnění celého dluhu a žalovaný je tak dle ustanovení § 1970 ve spojení s § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. povinen zaplatit žalobci úroky z prodlení v zákonné výši 10% ročně z dlužné částky, a to od [datum] do zaplacení. Nad to soud uvádí, že uznání dluhu má ten právní důsledek, že žalobce nemusí prokazovat skutková tvrzení ze žaloby, tedy nemusel prokazovat výši ani okolnosti vzniku uznaného dluhu, jelikož důkazní břemeno přešlo ze žalobce na žalovaného (pro srovnání rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Odo 1173/2004). Nicméně provedené dokazování skutková tvrzení žalobce i tak potvrzuje. Zároveň pokud žalovaný sporoval pravost podpisu na smlouvě o uznání a splacení dluhu, bylo na něm, aby prokázal, že podpis není pravý, neboť důkazní břemeno tížilo jeho. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nedostavil bez řádné omluvy k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a proto, že se nedostavil k jednání, nebyl oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a nebyl ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Soud připomíná, že dle ustanovení § 120 o.s.ř. může soud doplnit dokazování i bez návrhu účastníků řízení. Tato výjimečná možnost nikoli povinnost však nemá nahrazovat nedostatek procesní aktivity účastníků řízení. Řízení je zásadně ústní a je na jeho účastnících nikoli na soudu, aby se o svá práva starali („ vigilantibus iura“). S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud pro úplnost dodává, že usnesením [anonymizováno] soudu ze dne 26. 4. 2021, č.j.: [spisová značka] bylo na žalovaného vyhlášeno mimořádné moratorium ve smyslu § 125 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ), a to na dobu 3 měsíců. Dle § 127a odst. 4 IZ se zveřejněním rozhodnutí o vyhlášení mimořádného moratoria v insolvenčním rejstříku spojují účinky podle § 109 odst. 1 písm. b) a c), odst. 2 a 6 a § 111 InsZ. Podáním návrhu na mimořádné moratorium se nezahajuje insolvenční řízení. Účinky mimořádného moratoria ve smyslu obecných pravidel § 89 odst. 1 InsZ nastoupí se zveřejněním rozhodnutí insolvenčního soudu o vyhlášení mimořádného moratoria v insolvenčním rejstříku, ke kterému došlo dne [datum]. Vyhlášení mimořádného moratoria nebrání, aby žaloba na zaplacení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, byla projednávána, a aby o ní bylo rozhodnuto; to ovšem pouze do okamžiku, kdy bude rozhodnuto o případném úpadku dlužníka. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. §142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Žalobce tak má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jeho náklady jsou tvořeny částkou 72 101,50 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále odměnou advokáta vypočtenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 56 400 Kč + 7 050 Kč (převzetí věci, žaloba, doplnění důkazu ze dne [datum], účast na jednání – 4 x 14 100 Kč, jednoduchá předžalobní výzva – 1 x 7 050 Kč), 5x náhradou hotových výdajů advokáta stanovených paušální částkou 300 Kč k úkonu dle vyhl. č. 177/96 Sb. tj. 1 500 Kč, s připočtením 21% DPH ve výši 13 639,50 Kč dle ust. §137 odst. 3 o.s.ř. a náhrada za cestovné a zmeškaný čas ve výši 2 329 Kč včetně DPH (200 km cesty [obec] – [obec], 27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4, [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. + 8 půlhodin po 100 Kč dle § 14 a.t.) Celkem tak náklady řízení žalobce činí 153 020 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. Povinnost žalovaného nahradit náklady řízení k rukám advokáta žalobce se opírá o ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.