10 C 72/2018-206 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26. 2. 2018 domáhal po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 4 862 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že žalovaná užívá pozemek parc. [číslo] zahradu o výměře 204 m2 a pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře 134 m2, zapsané na [list vlastnictví], [obec], k. ú. [část obce], ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu, a to od 17. 9. 2014 - 31. 7. 2017. Žalobce vyzval žalovanou dne 11. 8. 2017 k zaplacení úhrady v celkové výši 22 952 Kč, a to za období 1. 1. 2004 do 31. 7. 2017 ve lhůtě do 15. 10. 2017, kdy vycházel z úhrady za užívání pozemků ve výši 1 690 Kč ročně, žalovaná však částku neuhradila a bezdůvodné obohacení nevydala. 2. Žalovaná nárok žalobce neuznala a uvedla, že pozemky parc. [číslo] byly ve vlastnictví žalované a jejího manžela (na základě kupní smlouvy ze dne 20. 2. 1979 nabyli pozemky [číslo] pozemek parc. [číslo] [číslo] pozemek parc. [číslo]), přičemž nedali souhlas s dělením pozemků, přesto dne 9. 6. 2003 vznikl geometrickým plánem [číslo] 2003 pozemek parc. [číslo] dne 3. 6. 1998 vznikl pozemek parc. [číslo] to záznamem podrobného měření změn [číslo] 2003. Žalovaná tak sporovala aktivní legitimaci žalobce. Dále namítla, že nárok žalobce je za období před 26. 2. 2015 promlčen. 3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. 4. [země] je vlastníkem pozemků parc. [číslo] zahrada o výměře 204 m2 a pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře 134 m2, v k.ú. [část obce], s právem hospodaření zapsaným pro žalobce (Informace o pozemku, [list vlastnictví], k.ú. [část obce]). Pozemky parc. [číslo] v k.ú. [část obce], jsou ve vlastnictví žalované (výpis z Katastru nemovitostí). Pozemek parc. [číslo] o výměře 204 m2, k.ú. [část obce], vznikl dle geometrického plánu [číslo] 2003 z pozemku parc. [číslo] v souvislosti s obnovou pozemku parc. č. PK [číslo]. Nově oddělená parc. [číslo] byla zapsána na [list vlastnictví] pro [anonymizována tři slova], s.p. (přehled vývoje parcel od Katastrálního úřadu zn. PU [číslo] ze dne 14. 5. 2018). Na základě ohlášení byla v katastru zapsána správa pozemku parc. [číslo] na Pozemkový fond ČR (ohlášení vzniku práva správy PF ČR k zápisu do katastru nemovitostí ze dne 9. 10. 2006). Parcela [číslo] byla původně zapsána v pozemkové knize seznamu II – pro veřejný statek pod běžným [číslo] jako PK [číslo] - potok [anonymizováno] (výpis z pozemkové knihy, k.ú. [část obce]). Podle geometrického plánu [číslo] měla vzniknout parcela EN [číslo], geometrický plán byl ale zapsán pouze částečně a parcela EN [číslo] nevznikla. Přesto byla zakreslena do katastrální mapy, která sloužila jako podklad pro technicko-hospodářské mapování a byla přečíslována na parcelu EN 200. Pozemek KN [číslo] vznikl záznamem podrobného měření změn [číslo] 2003 oddělením z původní parcely [číslo] která vznikla geometrickým plánem [číslo] ze dne 3. 6. 1998 z pozemku parc. [číslo] který byl ke dni účinnosti zákona č. 229/1991 Sb., zapsán na [list vlastnictví] pro [jméno] a [jméno] [příjmení] (přehled vývoje parcel od Katastrálního úřadu zn. PU [číslo] ze dne 14. 5. 2018). Při tvorbě DKM výkazem změn č. Z [číslo] 2003 [číslo] byl pozemek parc. [číslo] zapsán na [list vlastnictví] pro [anonymizována tři slova] a [příjmení], s.p. 5. K dispozici s předmětnými pozemky ze strany [anonymizováno] státu došlo při převodu správy národního majetku parcel [číslo] k.ú. [část obce], přičemž jde o část současné parcely [číslo] k.ú. [část obce] (hospodářská smlouva [číslo] uzavřená mezi [anonymizována čtyři slova], n.p., jako předávajícím a [anonymizováno] a [příjmení], n.p. jako přejímajícím, podepsaná dne 30. 1. 1976). 6. Parcely PK [anonymizováno] a PK [anonymizováno] v k.ú. [část obce], byly při technicko-hospodářském mapování vyšetřeny místním šetřením a nově zaměřeny dle užívacích vztahů jako parcely EN [anonymizováno] (288 m2), EN [anonymizováno] (41 m2) a EN [anonymizováno] (699 m2) ke dni 1. 2. 1984 (sdělení katastrálního úřadu [číslo jednací] ze dne 24. 5. 2021). 7. Žalovaná v rámci místního šetření - soupis nemovitostí [číslo] k.ú. [část obce], podepsala soupis pozemků s výměrami, které s manželem vlastnila. V daném případě jde zejména o parc. [číslo] zahrada, o výměře 511 m2 (původně PK [anonymizováno]) a parc. [číslo] zastavěná plocha, o výměře 187 m2 (původně PK [anonymizováno]); tento soupis byl podkladem pro hospodářsko-technické mapování platné od 1. 2. 1984 (komise místního šetření [číslo] ve spojení s polním náčrtem z června 1981). 8. V roce 2003 došlo k vytyčení hranic pozemků, včetně pozemku parc. [číslo] (protokol [číslo] 2003 o vytyčení hranice pozemku ze dne 2. 4. 2003 s poznámkou o odeslání protokolu poštou účastníkům, včetně žalované). Na základě geometrického plánu, který byl přílohou tohoto protokolu, byl dosavadní pozemek parc. [číslo] o výměře 699 m2, rozdělen na pozemek parc. [číslo] o výměře 453 m2, [číslo] o výměře 204 m2 a [číslo] o výměře 42 m2, vše k.ú. [část obce]. Pozemek parc. [číslo] o výměře 204 m2, k.ú. [část obce] byl evidován v dřívější pozemkové evidenci v PK [číslo]. Díl pozemku o výměře 453 m2 byl původně veden na [list vlastnictví], díl o výměře 204 m2 na [list vlastnictví] a díl o výměře 42 m2 na [list vlastnictví] (geometrický plán [číslo] 2003). 9. Žalovaná spolu s manželem nabyli kupní smlouvou ze dne 20. 2. 1979 pozemek PK [anonymizováno], zastavěná plocha s rodinným domkem [adresa], o výměře 187 m2 a pozemek PK [anonymizováno], zahrada, o výměře 511 m2 (kupní smlouva ze dne 20. 2. 1979). Pozemek parc. [číslo] s rodinným domem [číslo] o výměře 187 m2 a pozemek parc. [číslo] o výměře 511 m2, k.ú. [část obce], nabyli prodávající [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], v dědickém řízení po zemřelé matce [jméno] [příjmení] (protokol o projednání dědictví č.j. [číslo jednací]). 10. Stavba rodinného domku se původně nacházela na pozemku parc. [číslo] o výměře 187 m2. Následně byl původní rodinný dům zbourán a v roce 1987 postaven nový, který zasahuje zhruba 23 m2 na pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalobce (vyjádření žalované při jednání dne 19. 5. 2021). Na pozemku parc. [číslo] (část), k.ú. [část obce], bylo povoleno umístění nového rodinného domku na místě stávajícího tak, aby stavební čára objektu při severní straně byla ve směru rovnoběžném s hranou koryta potoka a byla od ní ve vzdálenosti min. 8 m (rozhodnutí o umístění stavby ze dne 8. 6. 1987, stavební povolení [číslo jednací] ze dne 25. 9. 1987, kolaudační rozhodnutí č.j. OVP [číslo] ze dne 5. 10. 1990). 11. Při vstupu na pozemek je chodník z dlažby, pozemek je lehce svažitý. Nad korytem potoka cca 0,5 metru až 1 metr je starý pletivový plot. Svah od potoka je asi 2,7 metrů. U přední části domu je oddělena část pozemku plotem až po konec domu. Za domem zahrada pokračuje. Zepředu a zprava je zaplocena. U plotu stojí zahradní domek. V levém horním rohu zahrady je pozemek svažitý na výměře cca 8 metrů (místní šetření ze dne xanon [číslo]). Pozemek je ohraničen plotem s pletivem, mezi vodou a pozemky je plot. Plot stojí stále na tomtéž místě. (svědek [anonymizováno], svědkyně [příjmení] a [příjmení]). 12. Obvyklá výše nájemného zahrady u domu činila pro zažalované období 5 Kč/m2/rok (nájemní smlouva [číslo] [spisová značka] ze dne 31. 3. 2005 k parcele [číslo] k.ú. [část obce]; nájemní smlouva [číslo] [spisová značka] ze de 29. 7. 2005 k parcele [číslo] k.ú. [část obce]). 13. Provedenými důkazy byl zjištěn skutkový stav pro potřeby rozhodnutí dostatečně, proto soud neprováděl další důkazy. Z dalších shora neuvedených důkazů soud nezjistil pro své rozhodnutí nic podstatného. 14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 15. Předchůdci žalované nabyli pozemek [číslo] o výměře 187m2 a [číslo] o výměře 511 m2, v k.ú. [část obce], v dědickém řízení v roce 1975. Žalovaná spolu s manželem nabyli tyto pozemky na základě kupní smlouvy ze dne 20. 2. 1979. Rodinný dům byl na pozemku parc. [číslo] postaven v roce 8. 6. 1987 namísto původního domku. Soud proto věc posuzoval podle zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), který nabyl účinnosti 1. 4. 1964. V případě mimořádné držby soud aplikoval úpravu o.z. v mezích § 3066 o.z. 16. Dle ustanovení § 134 odst. 1 obč. zák., se stává oprávněný držitel vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. 17. Dle ustanovení § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. 18. Pro nabytí vlastnického práva vydržením, jak vyplývá z § 130 obč. zák., bylo nezbytné splnit podmínky nepřetržité držby. Z dikce odst. 1 nepochybně vyplývá, že vlastnické právo vydržením mohl nabýt pouze držitel, který byl držitelem oprávněným. Oprávněným držitelem byla v souladu s tímto ustanovením pouze taková