11 C 123/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 960 Kč s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy [číslo] (pojištění odpovědnosti podnikatelů). Smlouva vstoupila v platnost dne 2. 8. 2017 a tento den je zároveň počátkem pojištění. Na základě smlouvy žalobkyně poskytovala žalovanému služby spočívající v pojišťovací činnosti a žalovaný byl povinen platit řádně sjednané pojistné ve výši 2 960,01 Kč s četností placení ročně. Tuto povinnost žalovaný porušil. Pojistná smlouva zanikla ke dni 21. 11. 2019, přičemž ze strany žalovaného vznikl dluh z důvodu neuhrazení pojistného vyplývajícího ze smlouvy. Žalobkyně se domáhá úhrady pojistného v částce ve výši 2 960 Kč, která představuje dlužné pojistné za období od 2. 8. 2019 do 21. 11. 2019. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení od data zániku pojistné smlouvy. Žalovaný dluh nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo]. Pojistná smlouva zanikla ke dni 21. 11. 2019. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 2. 8. 2019 do 21. 11. 2019. Dlužná částka ve výši 2 960 Kč nebyla uhrazena ani po zaslání předžalobní upomínky. 5. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Účastníci mezi sebou sjednali pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný nezaplatil žalobkyni pojistné za stanovené pojistné období, kdy byla plně kryta rizika žalovaného z pojištění, porušil tak svou povinnost vyplývající ze smlouvy a žalobkyně má právo požadovat pojistné za dobu do zániku pojistné smlouvy. Žalovaný pojistné nezaplatil, tudíž se dostal do prodlení (§ 1968 o. z.) a v souladu s § 1970 o.z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužného pojistného i zaplacení úroku z prodlení. Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 960 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. K ponížení oproti návrhu došlo dle § 14b a.t., neboť soud shledal, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, když žalobu tohoto znění ohledně předmětného pojistného produktu žalobkyně jistě uplatňuje i v řadě dalších věcí. 8. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.