11 C 166/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 3 406,86 Kč s příslušenstvím z titulu účastnické smlouvy o poskytování služeb, kterou žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“). 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řízení z listinných důkazů vyplynulo, že žalovaná a [anonymizováno] uzavřely účastnické smlouvy o poskytování služeb (číslo zákaznické smlouvy [číslo] a [číslo]), v nichž se [anonymizováno] zavázala žalované mj. poskytnout v nich specifikovaná koncová zařízení a žalovaná se zavázala uhradit splátky zařízení dle vyúčtování. Žalovaná rovněž dne 1. 3. 2018 podepsala [anonymizováno] s pojištěním koncových zařízení, na jehož základě se zavázala platit pojistné ve výši 49 Kč měsíčně. Žalovaná neuhradila fakturu [číslo] splatnou dne 3. 9. 2018, z níž žalobkyně požaduje haléřové vyrovnání ve výši 0,30 Kč, fakturu [číslo] splatnou dne 4. 10 2018, z níž žalobkyně požaduje 139 Kč za pojistné a splátky zařízení, fakturu [číslo] splatnou dne 3. 11. 2018, z níž žalobkyně požaduje 37,57 Kč za pojistné, fakturu [číslo] splatnou dne 23. 7. 2019, z níž žalobkyně požaduje 930 Kč za doplatek celé kupní ceny koncových zařízení po zesplatnění a fakturu [číslo] splatnou dne 20. 8. 2019, z níž žalobkyně požaduje 1 999,99 Kč představující vrubopis ke slevě na zařízení. [anonymizováno] podepsala s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla s účinností ke dni 16. 7. 2018 pohledávka za žalovanou převedena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 30. 11. 2020. Žalovaná neuhradila na svůj dluh ničeho, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. 5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále jen „zákon“), ve spojení s § 2079 a § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 7. Žalovaná [anonymizována dvě slova] uzavřely účastnické smlouvy o poskytování služeb podle § 63 a násl. zákona, v rámci nichž [anonymizováno] mj. poskytla žalované koncová zařízení dle § 2079 o. z. a sjednala s žalovanou jejich pojištění ve smyslu § 2758 o. z. Žalovaná se zavázala hradit měsíční splátky zařízení a pojistné dle vyúčtování. Žalované byly vystaveny faktury: [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] z nichž žalobkyně požaduje pouze výše specifikované částky (představující nikoliv služby elektronické [anonymizováno] ve smyslu § 2 odst. 1 písm. n) zákona, neboť k řešení těchto sporů je příslušný [anonymizována dvě slova] úřad). Žalovaná dlužné částky neuhradila, čímž se dostala do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a žalobkyně má tak právo vedle dlužné částky i na zákonný úrok z prodlení. Počátek prodlení je den následující po splatnosti shora uvedených faktur a výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z., o čemž byla žalovaná vyrozuměna. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 406,86 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 10. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.