11 C 189/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 3 148,57 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o účtu [číslo] uzavřené dne 21. 2. 1992 mezi [anonymizováno] předchůdkyní žalobkyně, [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [ulice] [anonymizováno]“), a žalovaným. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řízení z listinných důkazů vyplynulo, že [ulice] [anonymizováno] uzavřela s žalovaným dne 21. 2. 1992 smlouva [anonymizována dvě slova] [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které byl žalovanému zřízen [anonymizováno] účet. Nedílnou součástí smlouvy byly i [anonymizováno] obchodní podmínky [obec] [anonymizováno] (dále jen„ [anonymizováno]“). Žalovanému na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 3 148,57 Kč, který nevyrovnal, [ulice] [anonymizováno] proto záporný zůstatek převedla ke dni 1. 11. 2019 na [anonymizováno] účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Od 1. 11. 2019 byl žalovaný povinen hradit úrok z prodlení v zákonné výši z nesplacené částky. [ulice] [anonymizováno] dne 30. 11. 2020 uzavřela s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedla pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 28. 12. 2020. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovaným celkem 3 568,18 Kč, z toho částka 3 148,57 Kč představovala jistinu a částka 419,61 Kč kapitalizovaný úrok z prodlení. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho navzdory předžalobní upomínce. 5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 2395 a násl. o. z. 7. Soud dospěl k právnímu závěru, že mezi [anonymizována dvě slova] a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva [anonymizována dvě slova] dle § 2662 o. z., na základě které [ulice] [anonymizováno] vedla pro žalovaného [anonymizováno] účet. Žalovaný účet využíval, avšak ke dni 1. 11. 2019 se dostal do nepovoleného záporného zůstatku - 3 148,57 Kč, čímž porušil [číslo listu] [anonymizováno]. Žalovaný záporný zůstatek nevyrovnal, čímž se dostal dle § 1968 o. z. do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a proto má žalobkyně, na kterou [ulice] [anonymizováno] své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok nejen na úhradu dlužné částky, ale dle [číslo listu] [anonymizováno] ve spojení s § 1970 o. z. i na úhradu úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž ke dni 1. 12. 2020 dosáhla kapitalizované částky 419,61 Kč. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a žalobě zcela vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 148,57 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 9. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 10. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.