12 C 215/2021-22 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 202,67 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela účastnické smlouvy [číslo] [číslo] na jejichž základě poskytovala žalovanému služby elektronických komunikací, včetně služeb třetích stran. Nedílnou součástí účastnické smlouvy [číslo] byla smlouva o pronájmu koncového zařízení, na základě které uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o pronájmu koncového zařízení IMEI [anonymizována čtyři slova] na dobu neurčitou, kdy výše měsíčního nájemného byla stanovena na 30 Kč s tím, že splatnost nájemného se řídí datem splatnosti jednotlivých vyúčtování. Nedílnou součástí účastnické smlouvy [číslo] byla smlouva o pronájmu koncového zařízení, na základě které uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o pronájmu koncového zařízení IMEI [anonymizována čtyři slova] na dobu neurčitou, kdy výše měsíčního nájemného byla stanovena na 50 Kč s tím, že splatnost nájemného se řídí datem splatnosti jednotlivých vyúčtování. Žalobkyně poskytla žalovanému obě koncová zařízení, žalovaný však nehradil řádně sjednanou cenu pronájmu koncových zařízení, když neuhradil vyúčtování [číslo] [číslo] [číslo]. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný neuhradil ničeho, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku. Součástí žalované částky je také smluvní pokuta za nevrácení či poškození koncového zařízení, neboť žalovaný byl na základě uzavřené smlouvy o pronájmu koncového zařízení povinen pronajaté koncové zařízení nejpozději do 30 dní od ukončení smlouvy o pronájmu žalobci na vlastní náklady vrátit. Jelikož žalovaný nedostál svým závazkům a zařízení po ukončení účastnické smlouvy žalobci řádně a včas nevrátil, vystavil žalobce žalovanému v souladu s účastnickou smlouvou vyúčtování smluvní pokuty za pronájem zařízení [číslo] ve výši 5 000 Kč. Žalovaný na pohledávku v celkové výši 5 202,67 Kč neuhradil ke dni podání žaloby ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba doručována dle ust. § 46b písm. a) o.s. ř. na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel i na adresu uvedenou v žalobě ve spojení s ust. § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. a následně byla dne 19. 7. 2021 vyvěšena na úřední desce soudu. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel s žalobkyní účastnické smlouvy [číslo] [číslo] o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací, jejichž součástí byly smlouvy o pronájmu koncových zařízení, na základě kterých poskytla žalobkyně žalovanému na dobu neurčitou zařízení IMEI [anonymizována čtyři slova] za měsíční nájemné ve výši 30 Kč, a zařízení IMEI [anonymizována čtyři slova] za měsíční nájemné ve výši 50 Kč s tím, že splatnost nájemného se řídí datem splatnosti jednotlivých vyúčtování. Pro případ nevrácení poskytnutých koncových zařízení žalovaným byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta. (smlouvami, všeobecnými podmínkami, obchodními podmínkami pronájmu koncových zařízení, ceníkem pronájmu koncových zařízení a ceníkem tarifů a služeb). Žalovaný však nedostál svým závazkům vyplývajícím z účastnických smluv, když neuhradil vystavená vyúčtování služeb a žalobkyně proto v souladu s čl. 2 [číslo] (ii) Všeobecných podmínek smlouvu vypověděla a ve vyúčtování [číslo] splatném dne 28. 4.2020, vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za nevrácení pronajatých koncových zařízení (vyúčtováními, výpovědí účastnické smlouvy ze dne [datum]). Žalovaný neuhradil dlužnou částku za pronájem koncových zařízení, ani nevrátil žalobkyni řádně a včas poskytnutá koncová zařízení, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku (předžalobní upomínkou ze dne [datum], potvrzením o podání). 5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 6. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací dle ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, která je svou povahou smlouvou nepojmenovanou (§ 1724 zákona č. 90/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení s ust. § 1746 odst. 2 o. z.). Dle této smlouvy a s odkazem na všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací prostřednictvím pevných sítí žalobkyně vedle hlasových a datových služeb poskytuje také pronájem koncových zařízení. Žalovaný tato zařízení od žalobkyně za předem sjednanou cenu převzal a užíval, po ukončení smlouvy pro neplacení ze strany žalovaného však žalobkyni koncová zařízení ani přes opakované výzvy nevrátil. 7. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil řádně pronájem koncových zařízení a zároveň nevrátil žalobkyni poskytnutá koncová zařízení, ocitl se v prodlení, a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky také úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 202,67 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 10. Lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 11. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění (bez příslušenství – úroků z prodlení) nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.