12 C 216/2021-43 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne 25. 1. 2021, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 035 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná se s účinností od 31. 10. 2018 stala poplatníkem rozhlasového poplatku s povinností platit rozhlasový poplatek za jeden rozhlasový přijímač. Žalovaná tento poplatek, který činí 45 Kč za jeden přijímač měsíčně, za období od listopadu 2018 do září 2020 neuhradila. Žalovaná se poplatníkem stala ze zákona a z důvodu nesplnění oznamovací povinnosti zákonem, když neprovedla řádnou přihlášku, příp. nezaslala čestné prohlášení, a z toho důvodu byla žalobkyně oprávněna vystavit zákonnou přirážku k poplatkům ve výši 5 000 Kč. Žalovaná rozhlasový poplatek v celkové výši 1 035 Kč ani zákonnou přirážku ve výši 5 000 Kč neuhradila ani v návaznosti na upomínky žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba doručena dle § 45 odst. 2 o. s. ř. na adresu dle § 46 odst. 1 ve spojení s § 5 a § 17 odst. 3, 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů, a žalované tak bylo doručeno dne 20. 6. 2021. 3. Dne 11. 8. 2021 bylo shora uvedené usnesení doručeno likvidátorovi jednatele žalované do datové schránky, který ve svém podání ze dne 16. 8. 2021 uvedl, že v rámci zjišťování majetku společnosti [právnická osoba] v likvidaci dosud nezjistil žádný majetek vyjma toho, že tato společnost má podíly v řadě jiných společností (více než 200 společností), mimo jiné ve společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalované] [právnická osoba] v likvidaci je zároveň statutárním orgánem žalované. Z výše uvedených skutečností je dle likvidátora zřejmé, že likvidátorovi společnosti [právnická osoba] v likvidaci nebylo předáno účetnictví ani jiné doklady této likvidované společnosti ani žádné jiné dceřiné společnosti či společnosti, ve které vykonává funkci statutárního orgánu; tedy ani žalované – společnosti [právnická osoba] Vzhledem ke skutečnosti, že likvidátor nemá k dispozici účetnictví ani jiné doklady žalované, z nichž by vyplývalo, že žalovaná je vlastníkem rozhlasového přijímače, namítal, že žalovaná nevlastnila žádný takový rozhlasový přijímač a tudíž ji ani nevznikla povinnost hradit rozhlasový poplatek. Zároveň k výzvě soudu sdělil, že souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná se s účinností od 31. 10. 2018 stala poplatníkem rozhlasového poplatku s povinností platit rozhlasové poplatky za jeden rozhlasový přijímač, a to se čtvrtletní splatností vždy k 15. dni prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí, když poplatek činí 45 Kč měsíčně za jeden rozhlasový přijímač (výpisem z evidence rozhlasového poplatníka ze dne 29. 9. 2020). Žalovaná se stala poplatníkem ze zákona a z důvodu nesplnění své oznamovací povinnosti, když nezareagovala na výzvu žalobkyně k provedení řádné přihlášky, případně zaslání čestného prohlášení, že nevlastní, nedrží či neužívá rozhlasový přijímač (výzvou žalobkyně ze dne 12. 9. 2018 včetně doručenky). Žalovaná povinnost hradit poplatky neplnila, když neuhradila rozhlasové poplatky za období listopad 2018 září 2020 v celkové výši 1 035 Kč. Žalovaná dále neuhradila zákonnou přirážku k poplatkům ve výši 5 000 Kč. Žalovaná dluh neuhradila ani v návaznosti na výzvy žalobkyně (předžalobní upomínkou - výzvou k zaplacení přirážky ze dne 27. 1. 2020 včetně doručenky). 6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující tvrzení žalobkyně v žalobě, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná ani likvidátor jednatele žalované žádné důkazy soudu nepředložili. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 7. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: žalobkyně je právnickou osobou zřízenou zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, za účelem poskytování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání. Žalované vznikla povinnost hradit rozhlasový poplatek, se s účinností od 31. 10. 2018 dle ust. § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“), stala poplatníkem rozhlasového poplatku s jedním rozhlasovým přijímačem. Žalovaná se stala poplatníkem ze zákona a z důvodu nesplnění oznamovací povinnosti dané zákonem, a je tak dle § 8 odst. 2 ve spojení s § 9 odst. 1 písm. a) zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, povinna uhradit přirážku ve výši 5 000 Kč. Výše rozhlasového poplatku činí dle ust. § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích od 13. 9. 2005 dosud částku 45 Kč měsíčně za jeden přijímač. Žalovaná přes výzvu žalobkyně rozhlasový poplatek neuhradila, tudíž se dostala dle ust. § 1968 o.z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle ust. § 1970 o.z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužného poplatku i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (ust. § 153 odst. 2 o.s.ř. a contrario). Důvodné žalobě proto soud v celém rozsahu vyhověl. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 700 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč představující 100 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 10. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. 11. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění (bez příslušenství – úroků z prodlení) nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.