12 C 503/2020-45 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne 24. 8. 2020, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 7 849 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovaným smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a to včetně služeb s nimi souvisejícími, které nejsou službami elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (tzv. služby třetích stran či služby obsahu) a žalovaný se zavázal za veškeré poskytované služby řádně platit ceny dle platného Ceníku služeb, a to nejpozději do 18 kalendářních dnů ode dne vystavení vyúčtování služeb. Právní předchůdce žalobkyně služby žalovanému řádně poskytoval a následně vždy vyúčtoval v pravidelném vyúčtování služeb, která zasílal na žalovaným zvolenou adresu pro doručování. Žalovaný však přestal [právnická osoba] platit řádně a včas za poskytnuté služby, a ke dni podání žalobního návrhu žalovaný dlužil z dosud neuhrazených vyúčtování částku 7 849 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes opakované výzvy a pohledávka byla dne 6. 6. 2019 postoupena na žalobkyni. 2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila svoji žalobu tak, že žalovaná částka se skládá ze splátky koncových zařízení ve vyúčtování [číslo] ze dne 13. 12. 2015 v celkové výši 200 Kč, ze splátky koncových zařízení ve vyúčtování [číslo] ze dne 13. 1. 2016 v celkové výši 200 Kč splatné 1. 2. 2016, ze smluvní pokuty ve vyúčtování [číslo] ze dne 13. 2. 2016 v celkové výši 1 150 Kč splatné 2. 3. 2016, ze smluvní pokuty ve vyúčtování [číslo] ze dne 17. 1. 2017 v celkové výši 1 868 Kč splatné 31. 1. 2017 a z neuhrazené část kupní ceny koncových zařízení ve vyúčtování [číslo] ze dne 17. 1. 2017 v celkové výši 1 200 Kč splatná 31. 1. 2017. Zbylou část žalované částky ve výši 3 231 Kč tvoří ceny za poskytnutí telekomunikačních služeb, ohledně kterých žalobkyně navrhla, aby soud řízení v rozsahu částky 3 231 Kč s příslušenstvím zastavil a předložil v této části věc příslušnému orgánu. 3. První jednání ve věci bylo nařízeno na den 12. 10. 2021. Žalovaný byl o konání jednání vyrozuměn více jak 10 dnů přede dnem, kdy se jednání konalo, doručením předvolání ve smyslu ustanovení § 45 odst. 2 a § 49 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o.s.ř.“, a přes poučení o následcích nedostavení se a o možnosti rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání, se bez důvodné a včasné omluvy na toto jednání nedostavil a k žalobě se žádným způsobem nevyjádřil. 4. Z dodatku k účastnické smlouvě [číslo] jehož součástí jsou rovněž Všeobecné podmínky společnosti a ceník tarifů, soud zjistil, že žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], uzavřel dne 8. 12. 2013 tento dodatek, kterým byla mimo jiné sjednána i koupě koncového zařízení [anonymizována tři slova] v ceně 4 400 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet měsíčními splátkami ve výši 200 Kč. 5. Ve vyúčtování [číslo] ze dne 13. 12. 2015, splatném dne 31. 12. 2015, byla mimo jiné žalovanému účtována splátka koncového zařízení v celkové výši 200 Kč. 6. Ve vyúčtování [číslo] ze dne 13. 1. 2016, splatném dne 1. 2. 2016, byla mimo jiné žalovanému účtována splátka koncového zařízení v celkové výši 200 Kč. 7. Ve vyúčtování [číslo] ze dne 13. 2. 2016, splatném dne 2. 3. 2016, byla mimo jiné žalovanému účtována smluvní pokuta v celkové výši 1 150 Kč. Žalovanému byly vyúčtovány pokuty za prodlení 1 den ve výši 150 Kč a za prodlení 21 dnů ve výši 1 000 Kč, dohromady tedy 1 150 Kč. 8. Ve vyúčtování [číslo] ze dne 17. 1. 2017, splatném dne 31. 1. 2017, byla mimo jiné žalovanému účtována smluvní pokuta v celkové výši 1 868 Kč, a to za prodlení déle než 90 dnů, která představuje podle čl. 8 obchodních podmínek 20 % součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy. 9. Ve vyúčtování [číslo] ze dne 17. 1. 2017, splatném dne 31. 1. 2017, byla mimo jiné žalovanému účtována neuhrazená část kupní ceny koncových zařízení v celkové výši 1 200 Kč. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2019, vč. seznamu postoupených pohledávek, soud ověřil, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni společností [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], postoupena ke dni zaplacení úplaty. 11. Z dopisu ze dne 19. 7. 2019 s podacím lístkem vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného písemně vyrozuměla o postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni a zároveň jej žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky v celkové výši 7 849 Kč před podáním žaloby. 12. Shora uvedené listinné důkazy vedené důkazy považuje soud dle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) za věrohodné, tyto důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují tvrzení, uvedená žalobkyní v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný ani přes výzvu žádné důkazy soudu nepředložil a žádným způsobem se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní, neboť další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. 13. Podle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Podle ust. § 7 odst. 4 o.s.ř. pravomoc soudů ve věcech správního soudnictví upravuje zvláštní zákon. 14. Podle ust. § 104 odst. 1 o.s.ř., jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány. 15. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací dle ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, která je svou povahou smlouvou nepojmenovanou (§ 1724 zákona č. 90/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení s ust. § 1746 odst. 2 o. z.). Dle této smlouvy a s odkazem na všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací prostřednictvím pevných sítí žalobkyně vedle hlasových a datových služeb poskytuje také prodej koncových zařízení, která jsou zvlášť zpoplatněna, na což byl žalovaný upozorněn. Žalovaný užíval koncové zařízení [anonymizována tři slova] v ceně 4 400 Kč, kterou měl splácet měsíčními splátkami ve výši 200 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil cenu poskytnutého koncového zařízení v plné výši, vyúčtovanou výše uvedenými fakturami, ocitl se v prodlení, a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky také úroky z prodlení dle ust. § 1968 a § 1970 o. z., s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a rovněž smluvní pokuty dle ujednání v dodatku k účastnické smlouvě [číslo] taky čl. 8 obchodních podmínek původního věřitele, jelikož se žalovaný dostal do prodlení nejméně 90 dnů s úhradou vystavených vyúčtování. 16. Jelikož dlužná cena koncového zařízení ani smluvní pokuty nebyly žalovaným uhrazeny ve lhůtě splatnosti, soud shledal ve výroku I. žalobu důvodnou co do výše 4 618 Kč a do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle nějž jsou příslušenstvím pohledávky též úroky z prodlení a žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. Pravomocí soudů rozumíme souhrn záležitostí, které jsou soudy oprávněny a povinny projednávat a rozhodovat. Pravomoc je procesní podmínkou, jejíž nedostatek je neodstranitelný. Není-li dána pravomoc, soud řízení zastaví, a po právní moci usnesení o zastavení řízení postoupí soud věc orgánu, do jehož pravomoci náleží. 18. V souladu s ust. § 7 odst. 1 a 4 a ust. § 104 odst. 1 o.s.ř. a sdělené žalobkyně zdejší soud v projednávané věci ve výroku III. vyslovil, že k projednání nároku na zaplacení částky 3 231 Kč s příslušenstvím není věcně příslušný, proto řízení co do této částky zastavil, a po právní moci tohoto rozhodnutí věc postoupí k dalšímu řízení [anonymizována dvě slova] úřadu, [IČO], sídlem [adresa], jako správnímu úřadu. 19. Ačkoliv se žalobkyně domnívá, že jí má být přiznána plná náhrada nákladů řízení, soud došel k