15 C 70/2020-89 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované zaplacení 2 325,49 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného za pronájem přijímacího zařízení, konkrétně [anonymizováno 7 slov] ([číslo]) (dále jen„ zařízení“), a smluvní pokuty za jeho nevrácení vyplývající ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] kterou s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“) dne 31. 1. 2019. 2. Žalovaná je [anonymizována dvě slova] [země], ve věci je tak dán cizí prvek. Soud proto nejprve zkoumal svou pravomoc věc projednat a rozhodnout. Soud posuzoval pravomoc dle nařízení Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 7 odst. 1 písm. a) a b) citovaného nařízení je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť předmět sporu tvoří nároky ze smlouvy, přičemž místem plnění se v daném případě rozumí místo, kde byly poskytovány služby, či měl být splněn závazek. Rozhodným právem je právo české (čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení [anonymizováno] parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy). 3. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 20. 10. 2020, č. j. 15 C 70/2020-59, byla žalované ustanovena opatrovnice [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátka. Usnesení nabylo právní moci dne 14. 11. 2020. 4. [role v řízení] žalované ve svém vyjádření navrhla zamítnutí žaloby z důvodu její neurčitosti, neboť v předžalobní upomínce je po žalované vymáhána jiná částka, než je uplatněna žalobou, a to bez bližší specifikace. Rovněž není patrno, zda žalovaná nějakou částku uhradila, či nikoliv, případně jak s ní bylo ze strany žalobkyně naloženo. Z faktury [číslo] navíc nárok na zaplacení částky 14 Kč nevyplývá. 5. Žalobkyně v replice uvedla, že služby elektronických komunikací mohou být uplatněny pouze u [anonymizována dvě slova] úřadu a v soudním řízení žalobkyně uplatňuje pouze tu část pohledávky, která je tvořena připojovacím poplatkem ve výši 98,99 Kč, neuhrazenou vyúčtovanou cenou za pronájem zařízení ve výši 70 Kč za měsíc a smluvní pokutou za jeho nevrácení ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně žalované vyúčtovala cenu za pronajaté zařízení, a to daňovými doklady [číslo]. Žalobkyně dále uvedla, že částka 14 Kč představuje poníženou část za pronájem zařízení, kdy za zúčtovací období byla daňovým dokladem [číslo] vůči žalované účtována cena za pronájem zařízení ve výši 70 Kč, avšak s ohledem na ukončení poskytování služeb v průběhu zúčtovacího období byl předmětný daňový doklad dobropisován daňovým dokladem [číslo] dlužná částka tak činí 14 Kč (70 Kč – 56 Kč). 6. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 7. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaná podepsala s [anonymizováno] dne 31. 1. 2019 smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ [anonymizováno]“) a ceník. V rámci smlouvy bylo žalované dne 14. 3. 2017 poskytnuto zařízení, za které se žalovaná zavázala hradit 70 Kč měsíčně. Žalobkyně za užívání zařízení vystavila žalované daňový doklad [číslo] s datem splatnosti dne 5. 4. 2017, ze kterého je požadována cena 72,50 Kč a připojovací poplatek ve výši 98,99 Kč, daňový doklad [číslo] s datem splatnosti dne 5. 5. 2017, ze kterého je požadována cena 70 Kč, daňový doklad [číslo] s datem splatnosti dne 5. 6. 2017, ze kterého je požadována cena 70 Kč, a daňový doklad [číslo] s datem splatnosti dne 5. 7. 2017, ze kterého je požadována v návaznosti na dobropisování daňovým dokladem [číslo] s datem splatnosti dne 20. 7. 2017 ponížená cena, tj. částka 14 Kč [anonymizováno] dopisem ze dne 9. 8. 2017 od smlouvy odstoupila, neboť žalovaná neplatila řádně a včas za pronájem zařízení, a vyzvala žalovanou k vrácení přijímajícího zařízení do 7 dnů od ukončení smlouvy. Pro případ porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta dle ceníku (písm. f/ smlouvy, čl. 7 VOP) ve výši 2 000 Kč za každé včas a řádně nevrácené přijímající zařízení. Žalovaná zařízení řádně a včas nevrátila. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 13. 2. 2019. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 30. 7. 2019, která se dostala do sféry její dispozice. 8. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila a uhrazení dlužné částky netvrdila. 9. Soud věc posoudil po právní stránce dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“), a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). 10. [anonymizováno] a žalovaná uzavřely smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dle § 2 písm. a), písm. o) zákona o elektronických komunikacích, v jejímž rámci uzavřely i smlouvu o nájmu [anonymizováno] zařízení ([anonymizováno]) dle § 2201 a násl. o. z. ve spojení s čl. 7 VOP. Žalovaná řádně a včas nehradila stanovenou cenu za pronájem zařízení, a [anonymizováno] tak v souladu se smluvním ujednáním odstoupila od smlouvy ([číslo listu] [číslo] [anonymizováno]). Žalovaná měla povinnost vrátit pronajaté zařízení ([číslo listu] [anonymizováno]) a nevrácením pronajatého přijímacího zařízení žalovanou ve lhůtě stanovené smlouvou vzniklo [anonymizováno] dle § 2048 o. z. ve spojení s [číslo listu] [anonymizováno] a písm. f) prohlášení ve smlouvě právo na zaplacení smluvní pokuty ve sjednané výši 2 000 Kč. Žalobkyně má taktéž právo na zaplacení částky 98,99 Kč jako připojovací poplatek a 70 Kč měsíčně za pronájem zařízení v souladu se smlouvou a ceníkem žalobkyně. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky, upomínka byla odeslána žalované dne 30. 7. 2019, a podle domněnky doby dojití (§ 573 o. z.) tak došla do sféry dispozice žalované nejpozději 2. 8. 2019. Žalovaná dlužnou částku neuhradila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena dle § 1879 o. z. na žalobkyni. 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 3 662 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2 325,49 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, z částky 1 000 Kč za jeden úkon právní služby po podání návrhu (vyjádření z 19. 7. 2021), včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., jedné paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 200 Kč ve výši 462 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně. 13. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je touto zástupkyní zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu § 14b a. t. 14. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 částí věty před středníkem o. s. ř. 15. V posuzované věci vznikly státu náklady řízení v dosud neurčené výši, které je žalovaná podle § 148 odst. 1 o. s. ř. povinna státu nahradit podle výsledku řízení. Dle § 140 odst. 2 o. s. ř. jde o odměnu, náhradu hotových výdajů a náhradu za daň z přidané hodnoty opatrovnice [příjmení] [jm