17 C 286/2021-18 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 210 Kč s příslušenstvím jako příspěvku žalované za nepojištěné vozidlo [registrační značka], [anonymizováno], druh vozidla: osobní automobil nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, číslo technického průkazu: [anonymizováno] za dobu od 19.02.2020 do 03.03.2020 ve výši 910 Kč, neboť ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem, a dále nákladů na uplatnění pohledávky 300 Kč. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Soud dospěl k následující skutkovému závěru: Žalovaná byla vlastníkem vozidla [registrační značka], [anonymizováno], druh vozidla: osobní automobil nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 v době od 19.02.2020 do 03.03.2020, v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo 910 Kč a poplatek 300 Kč za mimosoudní uplatnění nezaplatila, ač byla k tomu vyzván žalobkyní výzvou ze dne 27.7.2020 (ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy) a ač byl o zaplacení následně opakovaně upomínána. 4. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), ve spojení se zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ o. z.“). 5. Žalovaná byla provozovatelem a vlastníkem předmětného vozidla, v období od 19.02.2020 do 03.03.2020 (celkem 14 dní), přičemž neměla sjednáno zákonem uložené pojištění odpovědnosti. Žalobkyně, která je právnickou osobou oprávněnou k výběru příspěvku placeného provozovatelem a vlastníkem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tak má ze zákona nárok na uhrazení příspěvku do garančního fondu ve výši zákonné denní sazby (65 Kč), stanovené v § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb., ve znění vyhlášky č. 417/2017 Sb., vynásobené počtem dní (14 dní), za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno, tj. celkem 910 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč stanovené v § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb., ve znění vyhlášky 417/2017 Sb. Žalovaná příspěvek do garančního fondu žalobkyně po výzvě žalobkyně dle § 4 odst. 7 zákona, která dle domněnky doby dojití (§ 573 o. z.) došla do sféry dispozice žalované dne 30. 7. 2020, řádně a včas nezaplatila, čímž se dne 30.9.2020 dostala dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu (po uplynutí 60 denní lhůty ve výzvě stanovené). Podle § 1970 o. z. tak vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle příspěvku i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 210 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 7. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 8. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.