21 C 125/2020 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhá vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného pojistného za období od [datum] do [datum] vyplývající z pojistné smlouvy [číslo]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaná podepsala dne [datum] s žalobkyní smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění bytové jednotky a domácnosti na adrese [adresa], a to na dobu neurčitou. Součástí smlouvy byly též všeobecné pojistné podmínky (dále jen„ VOP“), zvláštní pojistné podmínky a dodatkové pojistné podmínky. Žalovaná se ve smlouvě zavázala platit roční pojistné ve výši [částka] splatné vždy k 20. 6. příslušného kalendářního roku. Žalovaná nezaplatila pojistné splatné dne [datum], a to ani přes výzvu žalobkyně ze dne [datum] obsahující poučení, že neuhradí-li žalovaná dlužné pojistné nejpozději do [datum], pojištění zanikne. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, žalobkyně tedy evidovala zánik pojištění ode dne [datum]. Žalovaná neuhradila dlužné pojistné, které žalobkyně vyčíslila jako poměrnou část pojistného na pojistné období od [datum] do [datum] ve výši [částka], ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, která se dostala do sféry její dispozice. Žalobkyně po žalované dále požaduje úhradu poplatků v celkové výši [částka], a to za upomínku dlužného pojistného s upozorněním na zánik pojistného a za upomínku na dlužné pojistné po zániku pojištění. 5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 2811 o. z. 7. V projednávané věci uzavřela žalobkyně coby pojistitelka s žalovanou coby pojistníkem dne [datum] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění domácnosti žalované na adrese [adresa]. Žalovaná se zavázala hradit žalobkyni roční pojistné v souladu s § 2782 a násl. o. z. a čl. 10 VOP. Žalovaná nesplnila svoji povinnost hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se smlouvou zavázala, když nezaplatila pojistné splatné dne [datum], přičemž dle § 1958 odst. 1 o. z. (ve spojení s § 2783 odst. 2 o. z.) je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Žalovaná dlužné pojistné nezaplatila, a to ani přes upomínku žalobkyně ve smyslu § 2804 o. z., proto pojištění ze zákona zaniklo dne [datum]. Dlužné pojistné sestává z částky [částka] za období od [datum] do [datum]. Soud proto na základě uvedených důvodů rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a žalobkyně tak má právo i na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného, tj. od [datum] (soud však počátek i konec prodlení stanovil ve výroku tak, jak navrhla žalobkyně, neboť nemohl její návrh překročit v neprospěch žalované). 9. Nárok žalobkyně na paušální náklady na upomínání ve výši [částka] spolu s odpovídajícím příslušenstvím soud žalobkyni výrokem II. tohoto rozsudku nepřiznal. Vyšel přitom ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], Cpjn 200/2013. V něm Nejvyšší soud dovodil – v poměrech právní úpravy účinné do [datum], že v adhezních smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem je neplatné ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když podnikatel žádnou takovou povinnost v případě porušení svých povinností nemá. Tyto závěry se uplatní i v poměrech právní úpravy aktuálního občanského zákoníku s tím rozdílem, že se k takovým ujednáním jakožto k ujednáním nepřiměřeným podle § 1813 a § 1815 o. z. nepřihlíží. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni vůči žalované právo na náhradu 12,54 % nákladů řízení ve výši [částka] Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) a dále tři paušální náhrady hotových výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] (celkem tedy [částka] + [částka] + [částka] + [částka]). Žalobkyně však byla úspěšná jen co do 56,27 % předmětu řízení, žalovaná byla úspěšná co do 43,73 % předmětu řízení. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. se od úspěchu žalobkyně odečítá úspěch žalované (vzájemné nároky na náhradu nákladů řízení soud započte), žalobkyně tak má nárok na náhradu 12,54 % nákladů řízení, jež činí [částka]. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně. 11. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je touto právní zástupkyní zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t. 12. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 13. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.