21 C 214/2021-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 10 000 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že žalovaný dne 26. 10. 2019 porušil pravidla chování stanovená pro návštěvníky (dále jen„ návštěvní řád“) [anonymizováno] stadionu [anonymizována dvě slova] [obec] (dále jen„ stadion“), za což byl uznán vinným ze spáchání přestupku, za což mu byla v přestupkovém řízení uložena pokuta. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil návštěvní řád, vznikla mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že dne 26. 10. 2019 probíhalo na stadionu [anonymizováno] utkání, jehož se účastnil žalovaný. V 18:25 hodin přelezl oplocení sektoru [anonymizováno], kde se nacházel, do sektoru [anonymizováno], přičemž zakoupením vstupenky si byl vědom toho, že návštěvníci se mohou pohybovat jen v sektorech, do nichž mají zakoupenou vstupenku. Porušil tak pravidla návštěvního řádu, za což byl příkazem [anonymizováno] části [obec a číslo], odboru správních agend, dne 23. 12. 2019, [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], uznán vinným ze spáchání přestupku, za což mu byla uložena pokuta ve výši 1 000 Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 14. 1. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný svým chováním úmyslně porušil návštěvní řád, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč. Žalovaný však smluvní pokutu, a to ani přes výzvu žalobkyně, neuhradil. 5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. 6. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 7. Žalovaný byl dne 26. 10. 2019 účastníkem [anonymizováno] utkání na stadionu, přičemž porušil návštěvní řád, když v 18:25 hodin přelezl oplocení sektoru [anonymizováno], kde se nacházel, do sektoru [anonymizováno], přičemž takovéto jednání je zakázáno, neboť každý návštěvník je povinen se nacházet pouze v sektoru, do kterého má zakoupenou vstupenku. Žalovaný tak porušil závazné pravidlo § 6 odst. 2 písm. b) návštěvního řádu, za což byl ve správním řízení pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku. Výše uvedeným jednáním žalovaný porušil § 6 odst. 4 a odst. 3 návštěvního řádu, na základě čehož mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč v souladu § 6 odst. 4, bodu 5 návštěvního řádu ve spojení s § 2048 o. z. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení smluvní pokuty do 12. 3. 2021 dopisem ze dne 19. 1. 2021, jenž byl žalovanému odeslán dne 9. 2. 2021 a dle domněnky doby dojití (§ 573 o. z.) tak došel do sféry dispozice žalovaného dne 12. 2. 2021. Žalovaný však dlužnou částku, a to ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, nezaplatil, čímž se dostal dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle příspěvku i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení je stanoven dnem následujícím po splatnosti shora uvedené výzvy. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 5 356 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů (převzetí a příprava zastoupení a návrh ve věci samé) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 600 Kč ve výši 756 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně. 10. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 11. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.