21 C 249/2021-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 14 945 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 5 910,23 Kč, smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 990,14 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše z titulu Smlouvy o [anonymizováno] [číslo] uzavřené dne 12. 5. 2016 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), a žalovaným. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řízení byl listinnými důkazy prokázán následující skutkový stav: 1/ [anonymizováno] coby poskytovatelka spotřebitelských [anonymizováno] uzavřela s žalovaným dne 12. 5. 2016 Smlouvu o [anonymizováno] [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit [anonymizováno] za poskytnutí této částky poplatek ve výši 7 400 Kč, sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úroku ve výši 1 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaný si dále ve smlouvě zvolil doplňkovou službu [anonymizováno] pojištění [anonymizována dvě slova], za něž se zavázal zaplatit 290 Kč. Celkovou dlužnou částku 17 690 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, a to nejpozději do 22. 6. 2017 (smlouvou o [anonymizováno] ze dne 12. 5. 2016 [číslo]). 2/ Před uzavřením smlouvy byla s žalovaným vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti. Žalovaný v této souvislosti uvedl a svým vlastnoručním podpisem stvrdil, že bydlí ve vlastním bytě s bratrem, stará se v domácnosti o dítě (v kartě vyplněno: zaměstnání ověřeno osobně), čistý příjem 15 100 Kč měsíčně (včetně podpory na dítě), celkové výdaje 12 000 Kč měsíčně (z toho nájem/inkaso 4 000 Kč, výdaje domácnosti 8 000 Kč), jako dokumenty k ověření byly zaškrtnuty výplatní pásky, výpis z účtu, nájemní smlouva, SIPO, výměr podpory/důchodu (kartou zákazníka – hodnocení bonity/žádost o úvěr). 3/ Žalovaný uhradil [anonymizováno] po uzavření smlouvy celkem 2 745 Kč [anonymizováno] dne 6. 12. 2019 uzavřela s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedla pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019, odeslaným žalovanému na adresu ve smlouvě dne 7. 1. 2020 (oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019, podacím lístkem hybridní pošty ze dne 7. 1. 2020, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek). 4/ Žalobkyně zaslala žalovanému dne 3. 9. 2020 předžalobní upomínku, žalovaný však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradil (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 3. 9. 2020, podacím lístkem hybridní pošty ze dne 4. 9. 2020). 5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. <b>6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:</b> 7. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“). 8. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 13. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 14. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. [anonymizováno] a žalovaný uzavřeli smlouvu o [anonymizována dvě slova] ve smyslu § 2395 o. z. a § 1 zákona o [anonymizována dvě slova], na základě které [anonymizováno] poskytla žalovanému částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit [anonymizováno] za poskytnutí této částky úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaný si dále ve smlouvě zvolil doplňkovou službu [anonymizováno] pojištění [anonymizována dvě slova], za něž se zavázal zaplatit 290 Kč. Celkovou dlužnou částku 17 690 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč [anonymizováno] vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o [anonymizována dvě slova]. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. 17. Dle soudu [anonymizováno] zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 9 zákona. Byť lze mít jisté pochybnosti o skutečnostech uvedených v [anonymizováno] zákazníka (především co se týče údajů o bydlení žalovaného, který na jednu stranu uvedl, že je vlastníkem příslušné nemovitosti, na druhou stranu však žalobkyně tyto údaje měla ověřit prostřednictvím nájemní smlouvy), žalobkyně prokázala alespoň rámcové posouzení příjmové i výdajové stránky úvěruschopnosti žalovaného. K tomuto závěru soud dospěl zejména s přihlédnutím k výši úvěru, neboť částku 10 000 Kč nelze z obecného hlediska považovat za příliš vysokou. 18. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 10 zákona. 19. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 75,72 %. Skutečná výše RPSN činila dle kalkulačky na internetových stránkách finančního arbitra 197,06 % (včetně poplatku za hotovostní inkaso splátek, bez pojištění [anonymizována dvě slova]). Z databáze [příjmení] se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v srpnu 2016 11,27 %. Ve smlouvě byla tedy sjednána více než 17násobná RPSN (resp. 7násobná – odečteme-li poplatek za hotovostní inkaso pro jeho tvrzenou doplňkovou nepovinnou povahu) oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. (srov. judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nikoli 7 či 17násobkem - rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004). Tím spíše za situace, kdy FCI klamala spotřebitele ohledně skutečné výše RPSN. 20. Ani v případě, že by smlouva nebyla neplatná jako