21 C 255/2021-22 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 16 770 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 324,77 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 909,70 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 914,90 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem 23,72 % ročně z částky 12 914,90 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše z titulu smlouvy o [anonymizována dvě slova] [číslo] uzavřené dne 5. 8. 2016 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), a žalovanou. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řízení byl listinnými důkazy prokázán následující skutkový stav: 1/ [anonymizováno] coby poskytovatelka [anonymizována dvě slova] uzavřela s žalovanou dne 5. 8. 2016 Smlouvu o [anonymizováno] [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla žalované 13 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit [anonymizováno] za poskytnutí této částky poplatek ve výši 9 620 Kč, sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč, úroku ve výši 1 820 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč. Celkovou dlužnou částku 22 620 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 390 Kč, a to nejpozději do 15. 9. 2017 (prokázáno smlouvou o [anonymizováno] ze dne 5. 8. 2016 [číslo]). 2/ Před uzavřením smlouvy byla s žalovanou vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení její úvěruschopnosti. Žalovaná v této souvislosti uvedla a svým vlastnoručním podpisem stvrdila, že je svobodná a bezdětná, bydlí v nájmu, má sjednán pracovní poměr na pozici skladníka v [příjmení], spol. s r. o. od 1. 1. 2016 (v kartě vyplněno: zaměstnání ověřeno telefonicky dne 5. 8. 2016), čistý příjem 14 000 Kč, výdaje 8 500 Kč (3 000 Kč nájem/inkaso, 4 500 Kč výdaje domácnosti, 1 000 Kč ostatní náklady), použitelný příjem 5 500 Kč, jako dokumenty k ověření byly zaškrtnuty pracovní smlouva, nájemní smlouva, SIPO, výplatní pásky (prokázáno kartou zákazníka – hodnocením bonity/žádostí o úvěr). 3/ Žalovaná uhradila [anonymizováno] po uzavření smlouvy celkem 5 850 Kč [anonymizováno] dne 6. 12. 2019 uzavřela s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedla pohledávku za žalovanou z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019, odeslaným žalované na adresu ve smlouvě dne 7. 1. 2020 (oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019, podacím lístkem hybridní pošty ze dne 7. 1. 2020, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek). 4/ Žalobkyně zaslala žalované dne 3. 9. 2020 předžalobní upomínku, žalovaná však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradila (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 3. 9. 2020, podacím lístkem hybridní pošty ze dne 4. 9. 2020). 5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila. <b>6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:</b> 7. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“). 8. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 13. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 14. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. [anonymizováno] a žalovaná uzavřely smlouvu o [anonymizována dvě slova] ve smyslu § 2395 o. z. a § 1 zákona o [anonymizována dvě slova], na základě které [anonymizováno] poskytla žalované částku 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit [anonymizováno] za poskytnutí této částky úrok ve výši 1 820 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč. Celkovou dlužnou částku 22 620 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 390 Kč [anonymizováno] vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o [anonymizováno] smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. 17. Soud dospěl k závěru, že [anonymizováno] zkoumala úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá § 9 zákona. Prokázala zkoumání příjmové stránky úvěruschopnosti žalované, zkoumání výdajové stránky se však soudu jeví jako nedostatečné (nájemné 3 000 Kč je na pražské poměry podezřele nízké). O tomto by však soud musel žalobkyni poučit podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a nařídit ve věci jednání, což by však bylo s ohledem na další závěry soudu popsané níže nehospodárné. Soud proto konečný závěr o splnění či nesplnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nečiní, neboť má za to, že je předmětná smlouva absolutně neplatná z jiných důvodů. 18. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 10 zákona. 19. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 75,72 %. Skutečná výše RPSN činila dle kalkulačky na internetových stránkách finančního arbitra 197,06 % (včetně poplatku za hotovostní inkaso splátek). Z databáze [příjmení] se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v srpnu 2016 11,09 %. Ve smlouvě byla tedy sjednána více než 17násobná RPSN (resp. 7násobná – odečteme-li poplatek za hotovostní inkaso pro jeho tvrzenou doplňkovou nepovinnou povahu) oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. (srov. judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nikoli 7 či 17násobkem - rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004). Tím spíše za situace, kdy [anonymizováno] klamala spotřebitele ohledně skutečné výše RPSN. 20. Ani v případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy, by žalobkyně neměla právo na úhradu poplatku za administrativní činnosti a poplatku za hotovostní inkaso splátek, neboť by ujednání je