23 C 115/2021-13 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou podanou dne 25. 3. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 12. 10. 2020 provedla odtah motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jehož je žalovaná provozovatelem. [příjmení] 1 500 Kč představuje cenu za technický úkon při odtažení a vrácení vozidla zpět do místa odtahu. Žalovaná na uvedené ničeho neuhradila, a to ani v návaznosti na upomínky žalobkyně. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala s peněžitým plněním žalobkyni do prodlení, požadovala žalobkyně rovněž zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], [IČO] (dále také„ [anonymizováno]“), byla dne 8. 6. 2016 uzavřena příkazní smlouva [číslo] na jejímž základě se [anonymizováno] zavázala zajišťovat pro žalobkyni mj. odtahy vozidel (důkaz: Pověření správce místních komunikací na území [územní celek] ze dne 30. 6. 2016, Příkazní smlouva č. 8. 6. 2016). Na základě tohoto pověření, provedla [anonymizováno] dne 12. 10. 2020 z důvodu údržby komunikace (blokové čištění) technický úkon/zpětný odtah, na adrese [adresa], [registrační značka] (důkaz: Protokol o provedení technického úkonu/zpětného odtahu v místě ze dne 12. 10. 2020, fotokopie vozidla). Žalovaná byla v rozhodné době provozovatelem i vlastníkem vozidla [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (důkaz: Karta vozidla [anonymizováno]). Cena za technický úkon/zpětný odtah vozidla činila v souladu s Výpisem z usnesení schůze Rady města Brna č. R8/015 konané dne 28. 2. 2019 („ Stanovení maximálních cen za technický úkon při odtazích vozidel“) částku 1 500 Kč včetně DPH (důkaz: Výpis ze dne 28. 2. 2019). Žalobkyně dopisem ze dne 7. 12. 2020 vyzvala žalovanou k úhradě částky 1 500 Kč za provedení technického úkonu (důkaz: Výzva ze dne 7. 12. 2020, včetně kopie doručenky). Shora uvedené listinné důkazy plně prokazují tvrzení obsažená v žalobě. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených a předložených žalobkyní. Soud nárok žalobkyně kvalifikoval dle § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (ve znění účinném ke dni provedení odtahu vozidla):„ (1) [příjmení] dálnic a silnic I. třídy je stát. [příjmení] silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. [příjmení] účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Stavba dálnice, silnice a místní komunikace není součástí pozemku.“ Dle § 19b odst. 1 zák. o pozemních komunikacích:„ (1) Je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí.“ A dle § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu (ve znění účinném ke dni provedení odtahu vozidla):„ (1) Kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace.“ Výše žalované částky vychází z usnesení schůze Rady města Brna č. R8/015 konané dne 28. 2. 2019. Žalobkyní pověřená [právnická osoba] odstranila dne 12. 10. 2020 vozidlo žalované a vznikl jí tak nárok požadovat po žalované, jakožto provozovateli a vlastníkovi vozidla, náklady za technický úkon/zpětný odtah dle usnesení ze schůze Rady města Brna č. R8/015 konané dne 28. 2. 2019 Náklady na technický úkon provedený s vozidlem je dle usnesení stanoven částkou 1 500 Kč. Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněný, a proto žalobnímu návrhu zcela vyhověl. O příslušenství soud rozhodl dle ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku, dle kterých je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení a věřitel po něm může požadovat zaplacení úroku z prodlení, jehož výše vychází z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ačkoliv se žalobkyně domnívá, že jí má být přiznána plná náhrada nákladů řízení, soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žaloba je podána na ustáleném vzoru (totožně jako u sp. zn. 10 C 280/2020), ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení a sepis žaloby) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Lhůtu k plnění stanovil soud ve výroku I a II v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Pro úplnost soud uvádí, že odůvodnění tohoto rozsudku bylo vypracováno v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř.