28 C 329/2020-49 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 52 865,74 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] (dále jen„ [příjmení]“), uzavřela s žalovanou dnem [datum] smlouvu o úvěru - konkrétně Smlouva o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla [číslo] (dále jen„ smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou součástí smlouvy také Všeobecné obchodní podmínky smlouvy o úvěru (dále jen„ VOP“). Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované finanční prostředky - úvěr ve výši 101 700 Kč za účelem financování koupě motorového vozidla blíže specifikovaného ve smlouvě. Žalovaná se ve smlouvě zavázala splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky a poplatky formou 60 pravidelných měsíčních splátek, každá ve výši 4 253 Kč. Výše splátek a doba jejich splatnosti byla sjednána přímo ve smlouvě a popř. rovněž ve splátkovém kalendáři, který tvoří její přílohu a nedílnou součást. Žalovaná se v průběhu trvání smlouvy dostala do prodlení s úhradou sjednaných splátek úvěru a neplnila tak řádně a včas své závazky ze smlouvy. Žalovaná uhradila poslední splátku dne 19. 6. 2014. Tímto podstatně porušila ustanovení smlouvy. Na základě tohoto porušení ze strany žalované ve smyslu ustanovení VOP byla Banka oprávněna na základě VOP odstoupit od smlouvy pro hrubé porušení VOP a požadovat okamžité splacení celého úvěru. Odstoupení od smlouvy nabylo účinnosti v souladu s ustanoveními VOP dnem v písemném odstoupení uvedeném, tj. 23. 10. 2014. Žalovaná byla ze strany Banky opakovaně písemně vyzývána k úhradě dlužné částky po ukončení smlouvy, a to na základě zaslaného výsledného vyúčtování ze dne 23. 10. 2014. Úroková sazba úroku z úvěru činí 13,76 %. Z důvodu prodlení žalovaného měla banka nárok rovněž na zákonný úrok z prodlení z dlužných částek. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019, a to s účinností ke dni 15. 3. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem. Dlužná částka ke dni postoupení činila 52 865,74 Kč s příslušenstvím. Za období od postoupení pohledávky na žalobkyni do dne sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny 42 977,65 Kč, poplatku ve výši 5 272 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 616,09 Kč, úrok ve výši 13,76 % ročně z částky 42 977,65 Kč ode dne 24. 10. 2014 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 48 249,65 Kč ode dne 24. 10. 2014 do zaplacení. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes zaslanou předžalobní upomínku. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaná je státním občanem Slovenské republiky s bydlištěm v České republice, pravomoc českých soudů tak vyplývá z čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Rozhodným právem je právo české, vyplývající ze zásady nejužšího spojení dle čl. 4 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně, resp. její zástupce ani žalovaná ve stanovené lhůtě nereagovaly na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Ze smlouvy o úvěru na kupní ceny vozidla [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně danou smlouvu, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 101 700 Kč za účelem financování koupě motorového vozidla a žalovaná se zavázala splatit úvěr spolu s úroky a poplatky formou 60 pravidelných měsíčních splátek po 4 253 Kč dle splátkového kalendáře. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky smlouvy o úvěru a splátkový kalendář. Výsledným vyúčtováním po ukončení úvěrové smlouvy ze dne [datum] bylo prokázáno, že Banka z důvodu prodlení žalované s úhradou sjednaných splátek úvěru od smlouvy odstoupila ke dni 23. 10. 2014 a zesplatnila dlužnou částku v celkové výši 52 865,74 Kč a vyzvala žalovanou k její okamžité úhradě, neboť žalovaná porušila smlouvu prodlením s hrazením měsíčních splátek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019 společně s přílohou této smlouvy bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce. Dopisem ze dne 25. 3. 2019 a podacím lístkem bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 27. 11. 2019 společně s podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky. 6. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla. Danou smlouvou právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 101 700 Kč, žalovaná se zavázala hradit sjednané splátky. Žalovaná porušila smlouvu tím, že dlužnou částku nehradila řádně a včas, dostala se do prodlení, a proto byla dlužná částka zesplatněna. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019 postoupena žalobkyni. O změně v osobě věřitele byla žalovaná právním předchůdcem žalobkyně informována. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dlužné částky. 7. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 8. S ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění do [datum]. 9. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 497 a násl. obch. zák. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 101 700 Kč, žalovaná dlužnou částku neuhradila řádně a včas. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. 12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do smluvního úroku a úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1968 o. z. s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Nárok na zaplacení smluvního úroku vyplývá z všeobecných smluvních podmínek Banky. O počátku prodlení soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 945 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 115 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 52 865,74 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí, žaloba) a z částky 1 610 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 950 Kč ve výši 1 880 Kč. 14. Lhůtu k plnění stanovil soud ve výroku I a II v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.